Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu 5,6 %. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl ale na druhou stranu stále odolává obchodním válkám i brexitu, analytici se původně obávali hlubšího poklesu.
„Průmyslová produkce v srpnu reálně meziročně klesla o 1,2 procenta, což bylo způsobeno zčásti vyšší srovnávací základnou a zčásti čerpáním dovolených,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů tak průmyslová výroba klesla o 0,1 procenta.
Aktuální čísla z průmyslu je tak potřeba brát s určitou rezervou právě díky kalendářním vlivům a rozkolísanosti hodnot v průběhu letních měsíců. „Nadále nicméně platí, že situace v tuzemském průmyslu zůstává poměrně nejistá, trend zpomalování je zřejmý, ačkoli je ve srovnání s tím německým pomalejší,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Srpnová čísla nicméně podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že recese německé ekonomiky dopadá i na část tuzemského průmyslu. „Není to však nijak drtivý dopad, který by mohl českou ekonomiku zastavit nebo dokonce nasměrovat do útlumu. Tomu nasvědčují i výsledky obchodní bilance, které i v tomto měsíci skončily velmi solidním přebytkem ve výši necelých devět miliard korun, zatímco loni v srpnu skončily téměř sedmimiliardovým deficitem,“ říká Dufek.
Dodává, že celková čísla z průmyslu stále tak docela kontrastují nejenom s vývojem v Německu, ale vlastně i s dlouhodobými náladami panujícími mezi tuzemskými průmyslníky. Přesto si už od průmyslu nelze podle něho slibovat takový tah na branku jako ještě v první polovině roku.
„Přece jen některé obory zažívají nejenom pokles produkce, ale i další omezování objednávek, takže s určitým mírným zpomalováním ekonomiky je třeba počítat. S největší pravděpodobností nás však nečeká žádný dramatický útlum srovnatelný třeba s rokem 2008, ale spíše pozvolné zpomalení, za něž bude zodpovědná především slabší zahraniční poptávka,“ míní Dufek.
Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl, že relativně vysokou odolnost ale vykazuje automobilový průmysl. Výroba aut meziročně vzrostla o 4,5 procenta a výrobcům aut navíc meziročně přibylo nových zakázek, a to navzdory poklesu objemu nových zakázek v průmyslu jako celku o takřka jedno procento, poznamenal.
Zakázky německého průmyslu se v září ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 0,6 procenta a pokles tak byl výraznější, než se čekalo. Zpráva, kterou v pondělí zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že pokles výroby tlačí největší evropskou ekonomiku do recese, napsala agentura Reuters.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali pokles zakázek o 0,3 procenta. Meziročně se zakázky německého průmyslu snížily o 6,7 procenta.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,1 procenta. Nejnovější data vykazují, že slabý výkon průmyslu pokračuje. Většina ekonomů recesi definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. „Německá ekonomika je v recesi. Dnes zveřejněná data to znovu prokazují,“ uvedl analytik VP Bank Thomas Gitzel. „Německá vláda patrně bude čelit rostoucímu tlaku, aby z přísné rozpočtové politiky slevila,“ dodal.
Stavebnictví v srpnu meziročně kleslo
Stavebnictví v srpnu meziročně kleslo o 3,7 procenta, zatímco v červenci vzrostlo o 6,5 procenta. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů byla srpnová stavební produkce meziročně nižší o 2,4 procenta. Produkce v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, ve srovnání s loňským srpnem klesla o 3,8 procenta. Inženýrské stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, meziročně vzrostlo o 1,1 procenta, informoval Český statistický úřad.
„Stavební produkce v srpnu klesla a tento pokles byl zčásti způsoben vyšší srovnávací základnou ze srpna minulého roku. Horší výsledek zaznamenalo pozemní stavitelství, produkce na inženýrských stavbách naopak rostla, a zmírnila tak celkový pokles stavebnictví,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Meziročně bylo v druhý prázdninový měsíc zahájeno o 3,1 procenta bytů více a bylo jich také o 3,3 procenta víc dokončeno.
„1,1% nárůst stavebních povolení je naprosto nedostatečný a nereflektuje rapidně rostoucí poptávku po nových nemovitostech. Nedostatečný počet nových stavebních povolení je klíčovým problémem současného nemovitostního trhu. Pokud se tato situace v následujících letech nezlepší, budeme svědky stále rostoucích cen nemovitostí, které již dnes dosahují alarmujících úrovní. Stavební úřady jsou již delší dobu terčem kritiky z důvodu zdlouhavého povolování nových staveb. Byrokratickým procesům stavebních úřadů ale zatím pořád neodzvonilo,“ říká ekonomický analytik Petr Pelc z Cyrrus.
Celkově se ale stavaři mají podle ekonomky Komerční banky (KB) Jany Steckerové stále dobře. „Ceny stavebních prací v letošním roce vzrostly v průměru o 4,5 %. Stěžovat si zatím nemohou ani na nedostatek zakázek. Jediným problémem sektoru stále zůstává nedostatek pracovní síly. Ten bude i důvodem, proč loňských úspěchů stavební sektor nedosáhne,“ říká Steckerová. Za letošní rok očekávají analytici KB růst stavební výroby o necelá čtyři procenta, po loňských téměř 10 %.
Zahraniční obchod Česka skončil v srpnu s přebytkem
Bilance zahraničního obchodu skončila v srpnu přebytkem 8,6 miliardy korun. Loni ve stejném období přitom vykázala schodek 6,8 miliardy korun. Pozitivní vliv na letošní výsledek měl zejména vyšší přebytek Česka v obchodu s motorovými vozidly, vyplývá z předběžných výsledků Českého statistického úřadu. Srpnová bilance zahraničního obchodu tak překonala očekávání analytiků.
Ve srovnání s loňským srpnem klesl export o 2,7 procenta na 278,4 miliardy korun a dovoz o 7,9 procenta na 269,8 miliardy korun. Letošní srpen měl o jeden pracovní den méně než stejný měsíc předchozího roku.
Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil letos v srpnu vývoz o 1,3 procenta a dovoz o 3,1 procenta. Trend vývoje ukazuje podle statistiků na stagnaci vývozu a pokles dovozu o procento.
„V případě pozitivního vývoje ve světě si tuzemský export může udržet dosavadní tempo okolo čtyř procent i do konce roku,“ uvedla analytička Eliška Jelínková z Raiffeisenbank. Upozornila ale na nedávné varování Mezinárodního měnového fondu (MMF), že současná protekcionistická opatření světových velmocí se výrazně podepisují na růstu globálního obchodu.
„K MMF se přidávají i další světové instituce jako Světová obchodní organizace. Navíc 18. října uvalí USA cla na evropský dovoz, a to zejména na letadla a některé potraviny,“ doplnila Jelínková. Z tuzemského vývozu jsou tím podle ní zasaženy jen některé mléčné výrobky či vepřové, tedy mizivé procento exportu.
Bilanci podle ekonoma Jiřího Poura z UniCredit Bank příznivě ovlivnil v meziročním srovnání především vyšší vývoz automobilů. „Automobilkám se za prvních osm měsíců letošního roku dařilo navyšovat vývozy,“ uvedl Pour. Otázkou podle něj ale je, jak dlouho se bude českým exportérům dařit ve světle mezinárodního obchodního napětí.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda považuje za příznivý nejen srpnový výsledek zahraničního obchodu ČR, ale i celkový vývoj od začátku roku. „Přebytek zahraničního obchodu totiž meziročně za letošních osm měsíců narostl o dalších více než 40 miliard korun,“ uvedl. Poznamenal, že vývoz meziročně stoupá v procentuálním vyjádření přibližně dvakrát rychleji než dovoz, což hodnotí Kovanda pozitivně, protože nynějším „tahounem“ české ekonomiky je spotřeba.
