Věcný záměr nového stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb, v pondělí schválila vláda. Harmonogram počítá s platností zákona od roku 2021. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok.
Kabinet schválil věcný záměr nového stavebního zákona. Spor se ale vede i o fikci souhlasu
Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací, přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po po elektronický spis stavebních úřadů.
Kromě nového stavebního zákona připravuje ministerstvo novelu stávajícího, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že pokud se úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě (ve složitějších případech 60 dní), bude se žádost považovat za vyřízenou. Někteří kritici v tom vidí prostor pro korupci, protože úředník by podle nich nemusel konat úmyslně.
Dlouhý: Žádný prostor pro korupci nevznikne
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý řekl, že fikce souhlasu nedává prostor pro případnou korupci.
„Vůči konstruktivní kritice se stavím vstřícně, ale vůči té nekonstruktivní se musím jasně vymezit. Není pravda, že zákon nahrává velkým developerům. Dokonce tvrdím, že je to lež. Pomůže celé společnosti, od malých podnikatelů po velké firmy. Dále třeba lidem, kteří si chtějí postavit dům. Nebo státu při výstavbě infrastruktury. Dnešní situace je zoufalá,“ řekl Dlouhý.
Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh není návrh v souladu s legislativou EU, nemá vypořádány stovky věcných rozporů a současnou situaci v povolování staveb může ještě zhoršit. Například Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla tvrdí, že návrh protěžuje zájmy developerů na úkor ochrany historických budov. Obávají se, že vyjádření dotčených orgánů státní správy budou omezena.
„Opět to není pravda. Stanoviska všech, kdo dosud stanoviska dával, budou i nadále zahrnuta v rozhodnutí stavebního úřadu. Rozdíl je ale v tom, že bude vydáváno jen jedno závazné stanovisko, které v sobě bude zahrnovat všechny dotčené subjekty. A bude na stavebním úřadu, aby vypořádal sporné body,“ řekl Dlouhý.
Harmonogram počítá s tím, že paragrafové znění zákona by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020 a poté, co projde parlamentem, by měl v listopadu 2020 dostat prezidentský podpis tak, aby mohl platit od roku 2021. Podle některých odborníků ale není takový plán reálný.
Srovnání délky stavebního řízení ve vybraných zemích (ve dnech)
Česko patří v povolování staveb mezi nejhorší na světě
Doba stavebního řízení Česku podle statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní – v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Situace s rychlostí získání stavebního povolení je problematická dlouhodobě.
O rok dříve byli Češi ve světovém srovnání sto dvacátí sedmí, aktuálně jsou na 156. místě ze 190 sledovaných zemí, lépe jsou tak na tom i některé africké státy.
Srovnání zemí v rychlosti procesu získání stavebního povolení
Na prvních příčkách žebříčku stanuli kromě Dánů i obyvatelé Hongkongu nebo Taiwanu. Nejhůře na tom pak jsou Eritrea, Libye či Somálsko. V průměru rychlejší stavební řízení než Češi mají i Polácí (153 dní) či Maďaři (192 dní).