Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 procenta. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních deset let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta, a v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Prosincová inflace zůstala na úrovni dvou procent stejně jako v listopadu, ačkoliv ČNB čekala růst cen o 2,5 procenta. Analytici ale odhadují, že letos bude průměrná míra inflace zřejmě vyšší než loni.
„Největší podíl na růstu cen v roce 2018 měly ceny bydlení, dále ceny potravin, alkoholických nápojů, tabáku a ceny v dopravě,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Na zvyšování inflace působil rovněž růst cen stravování a ubytování, ostatního zboží a služeb, uvedli statistici. Naopak zlevnily oděvy.
V samotném prosinci spotřebitelské ceny stouply meziročně o dvě procenta, stejně jako v listopadu. Oproti listopadu ceny vzrostly o 0,1 procenta. „Citelně tak zaostaly za prognózou ČNB, která počítá s prosincovým růstem spotřebitelských cen ve výši 2,5 procenta. A mírně také zaostaly za předpokladem trhu, který ve střední hodnotě předpovídal hodnotu 2,1 procenta. Klíčovým motorem cenového růstu zůstává pokračující vzestup mezd,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
I v letošním roce bude pokračovat rychlé zvyšování mezd. Podnikům tak porostou náklady.
Podle analytiků letos inflace poroste
Nesoulad odhadů centrální banky a skutečnosti plyne podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera i z vývoje cen ropy a v předchozím měsíci také z poklesu cen potravin. Souhlasí, že inflační tlaky budou letos dále sílit z titulu napjatého trhu práce a solidního růstu mezd.
„K tomu se přidá i růst cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti, a patrně i ceny potravin z titulu horší sklizně v loňském roce. Kombinace těchto faktorů by měla na přelomu prvního a druhého čtvrtletí vést k postupnému zrychlení inflace opět ke 2,5 %, poté by se měla postupně vracet k dvěma procentům. Za celý letošní rok by tak měla dosáhnout obdobné úrovně jako v loňském roce, bez nedávného poklesu ceny ropy by však byly inflační vyhlídky pro letošní rok podstatně vyšší, a to kolem 2,6 %,“ říká Seidler.
Stejný růst cen v průměrné výši 2,6 procenta za letošní rok předpokládá i analytik Raiffeisenbank František Táborský. Podle Kovandy bude pak inflace za první měsíce roku 2019 pravděpodobně atakovat tříprocentní úroveň, tedy bude nejvýše od roku 2012. „Za celý letošní rok vykáže míra inflace 2,5 procenta, a bude tak o čtyři desetiny procentního bodu vyšší než loni,“ dodává.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že dominantním inflačním faktorem v roce 2019 budou zřejmě ceny potravin. „V cenách potravin se bude postupně promítat loňská nízká sklizeň základních zemědělských plodin,“ uvedl. Pokud se podíváme na prosincové ceny například u brambor, tak ty v porovnání s listopadem zdražily o zhruba třicet procent, meziročně pak dokonce o přibližně čtyřicet procent.
Potraviny zdražují podle Kovandy ze tří zásadních důvodů. Prvním je už zmíněný obecný růst cen napříč ekonomikou, tedy i v zemědělství a potravinářství. Druhou příčinou je loňské suché a teplé klima, které způsobilo horší úrodu obilovin typu pšenice nebo ječmene nebo právě brambor, máku a některých druhů zeleniny. Třetím důvodem je zdražování energií. „V prosinci sice zlevňovaly pohonné hmoty, benzin o zhruba 3,7 procenta a nafta o 3,3 procenta, avšak například elektřina nadále zdražuje a zdražovat bude,“ vysvětluje.
A naopak – zlevňují například vejce či cukr, a to asi o zhruba třicet procent, což tlumí nepříznivý dopad loňské špatné úrody na peněženky, připomíná Kovanda.
Analytici předpokládají, že ČNB velmi pravděpodobně vzhledem ke všem zmíněným faktorům zvýší úrokové sazby už na svém únorovém zasedání. „Nicméně v únoru by se zvyšování sazeb nemělo zastavit, očekáváme, že letos dojde celkově ke třem zvýšením sazeb,“ konstatuje Zeisel.
„Členové bankovní rady jsou obecně zastánci normalizace úrokových sazeb, a pokud to jen trochu situace vzhledem k rizikům přicházejícím ze zahraničního vývoje umožní, budou chtít se sazbami ještě mírně vystoupat směrem k hranici 2,5 %,“ dodává Seidler.
