Už je čas... oslavit narozeniny. Hodinky Prim začaly tikat před sedmdesáti lety

V socialistickém Československu byla značka Prim téměř synonymem pro náramkové hodinky. Jejich historie se začala psát před sedmdesáti lety, 6. listopadu 1949, když v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny.

Před sedmdesáti lety měla nová pobočka tehdejší Chronotechny za úkol vyvinout a zavést do výroby československé náramkové hodinky. Podařilo se a Československo se tak v druhé polovině 50. let stalo jednou z mála zemí, které dokázaly vyrábět náramkové hodinky včetně strojku.

Jako základ posloužila novoměstským inženýrům starší francouzská konstrukce a první návrh hodinek spatřil světlo světa v roce 1952,  první hodinky pod značkou Spartak pak byly vyrobeny o dva roky později.

V roce 1957 začala sériová výroba hodinek už pod názvem Prim, první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. A jeden z nejpopulárnějších modelů s názvem Orlík se začal vyrábět v roce 1965.

Hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce 80. let kolem 15 milionů a na trhu jsou k dostání dodnes. Produkují je ale dvě firmy, které spolu od roku 2001 vedou spor o používání ochranné známky.

Kořeny sporu o Prim sahají do 60. let

Kořeny sporu o značku sahají až do 60. let, kdy se novoměstský závod oddělil od šternberské Chronotechny. Nový podnik, pojmenovaný Elton, oficiálně vznikl v lednu 1969 a nadále vyráběl náramkové hodinky, které doplňovala produkce pro československou armádu.

Otázku označení náramkových hodinek ale nikdo neřešil – nadále nesly jméno Prim, stejně jako budíky a nástěnné hodiny ze Šternberka. Ochrannou známku si Chronotechna zaregistrovala až v roce 1984 a Elton ji i nadále mohl používat.

Situace se zkomplikovala až na začátku 90. let; na novoměstskou továrnu tvrdě dopadl konec zbrojní výroby, oba podniky se potýkaly také s výrazným poklesem poptávky po svých výrobcích. Firmy se navíc začaly přít o podmínky používání ochranné známky, spor ale v roce 1996 nakonec vyústil v dohodu.

Ta však vydržela jen tři roky a poté začaly spory nanovo. Novoměstský výrobce, který se od roku 2000 nazývá Elton hodinářská, se poté pokusil značku Prim koupit, místo peněz chtěl ale sumu uhradit započtením smluvní pokuty za porušení dohody. Šternberská firma poté ochrannou známku prodala společnosti MPM-Quality z Frýdku-Místku a začaly soudní spory.

V letech 2008 a 2012 bylo u soudů v Olomouci a v Brně rozhodnuto, že značku Prim mohou používat obě firmy, ty však vedou nadále spory. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví firmě MPM-Quality na základě soudního rozhodnutí vymazal ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky a pro některé další výrobky ji ponechal. Tento výmaz je podle mluvčí firmy Elton hodinářská Adély Dittmanové pravomocný navzdory tomu, že jej firma MPM-Quality znovu soudně napadla.

V první polovině letošního roku se začala soudně projednávat další žaloba MPM-Quality na Elton hodinářskou kvůli tomu, že Elton hodinářská použila ve sdělení zákazníkovi ve vztahu k hodinkám Prim od MPM-Quality slova „nepravé“ a „falešné“. Elton hodinářská se naopak soudně domáhá zastavení prodeje některých modelů hodinek Prim od MPM-Quality.

Trh nabízí „primky“ dvojího druhu, liší se cenou

A na trhu jsou mezitím dále k dostání „primky“ dvojího druhu, což může běžnému zákazníku poněkud zamotat hlavu. Firma MPM-Quality nabízí hodinky, které pro ni vyrábějí továrny v Asii a jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun. Novoměstský výrobce se ale už před lety vydal jinou cestou, jeho hodinky jsou určeny pro náročnější klientelu.

Hodinky s mechanickým strojkem, vyrobeným přímo v Novém Městě nad Metují, dnes stojí více než čtyřicet tisíc korun, zatímco cena hodinek se švýcarským bateriovým strojkem se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Ročně tu padesátka místních zaměstnanců vyrobí celkem asi 3000 hodinek, z nichž mechanické primky s vlastním kalibrem tvoří zhruba polovinu.

K éře výroby vlastních hodinových strojků se firma Elton hodinářská vrátila před deseti lety a navázala tak na dlouholetou tradici továrny v Novém Městě nad Metují.

Firma sází na speciální edice

Letos novoměststká firma očekává zvýšení tržeb asi o deset procent na více než 60 milionů korun z loňských 55,8 milionu. Růstu pomáhají právě narůstající prodeje mechanických hodinek s vlastními strojky, ale i různé limitované edice. 

Například k letošnímu kulatému výročí založení připravila společnost speciální edici sedmdesáti mechanických hodinek Spartak, což byly první hodinky, které novoměstský závod na začátku 50. let minulého století vyrobil. „Prodej edice byl zahájen v polovině září. V tuto chvíli je již všech 70 kusů závazně rezervováno,“ uvedl Kozel ke speciální edici hodinek Spartak s prodejní cenou 70 tisíc korun za jedny.

O limitované edice je zájem vždy. Například jarní edice Aviatik měla 50 kusů a prodána byla do tří týdnů. V nadcházejících dnech ještě Elton představí třicetikusovou edici hodinek k událostem let 1989 a 1918.

Pro rok 2020 Elton podle Kozla počítá s dalším růstem tržeb na úrovni 12 až 15 procent. „Nosnými se opět stanou naše originální hodinky PRIM s vlastními manufakturně vyráběnými strojky. Zaměřujeme se i na postupné pronikání na zahraniční trhy,“ uvedl předseda představenstva společnosti Milan Kozel.

O hodinky je zájem v Japonsku

Zatím podnik vyváží asi pět procent produkce, a to do Japonska. Podporu prodejů si Elton slibuje také od nového butiku, který otevřel v září v centru Prahy. Další vlastní prodejny má Elton v Ostravě, Brně a v Novém Městě nad Metují. Ročně Elton hodinářská vyrobí kolem 700 hodinek s mechanickým strojkem a do 2000 hodinek s bateriovým strojkem.

Elton, který je majetkově od roku 2016 členem holdingu Czechoslovak Group, loni vykázal ztrátu 10,4 milionu korun po předloňském minusu 14,6 milionu korun. Letos se chce firma podle Kozla dostat v zisku na „kladnou nulu“. Na další roky plánuje kladný hospodářský výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
07:42Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
před 11 hhodinami

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
před 12 hhodinami

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
včera v 15:50

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
včera v 13:47

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
včera v 06:00

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
29. 3. 2025
Načítání...