Už je čas... oslavit narozeniny. Hodinky Prim začaly tikat před sedmdesáti lety

V socialistickém Československu byla značka Prim téměř synonymem pro náramkové hodinky. Jejich historie se začala psát před sedmdesáti lety, 6. listopadu 1949, když v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny.

Před sedmdesáti lety měla nová pobočka tehdejší Chronotechny za úkol vyvinout a zavést do výroby československé náramkové hodinky. Podařilo se a Československo se tak v druhé polovině 50. let stalo jednou z mála zemí, které dokázaly vyrábět náramkové hodinky včetně strojku.

Jako základ posloužila novoměstským inženýrům starší francouzská konstrukce a první návrh hodinek spatřil světlo světa v roce 1952,  první hodinky pod značkou Spartak pak byly vyrobeny o dva roky později.

V roce 1957 začala sériová výroba hodinek už pod názvem Prim, první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. A jeden z nejpopulárnějších modelů s názvem Orlík se začal vyrábět v roce 1965.

Hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce 80. let kolem 15 milionů a na trhu jsou k dostání dodnes. Produkují je ale dvě firmy, které spolu od roku 2001 vedou spor o používání ochranné známky.

Kořeny sporu o Prim sahají do 60. let

Kořeny sporu o značku sahají až do 60. let, kdy se novoměstský závod oddělil od šternberské Chronotechny. Nový podnik, pojmenovaný Elton, oficiálně vznikl v lednu 1969 a nadále vyráběl náramkové hodinky, které doplňovala produkce pro československou armádu.

Otázku označení náramkových hodinek ale nikdo neřešil – nadále nesly jméno Prim, stejně jako budíky a nástěnné hodiny ze Šternberka. Ochrannou známku si Chronotechna zaregistrovala až v roce 1984 a Elton ji i nadále mohl používat.

Situace se zkomplikovala až na začátku 90. let; na novoměstskou továrnu tvrdě dopadl konec zbrojní výroby, oba podniky se potýkaly také s výrazným poklesem poptávky po svých výrobcích. Firmy se navíc začaly přít o podmínky používání ochranné známky, spor ale v roce 1996 nakonec vyústil v dohodu.

Ta však vydržela jen tři roky a poté začaly spory nanovo. Novoměstský výrobce, který se od roku 2000 nazývá Elton hodinářská, se poté pokusil značku Prim koupit, místo peněz chtěl ale sumu uhradit započtením smluvní pokuty za porušení dohody. Šternberská firma poté ochrannou známku prodala společnosti MPM-Quality z Frýdku-Místku a začaly soudní spory.

V letech 2008 a 2012 bylo u soudů v Olomouci a v Brně rozhodnuto, že značku Prim mohou používat obě firmy, ty však vedou nadále spory. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví firmě MPM-Quality na základě soudního rozhodnutí vymazal ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky a pro některé další výrobky ji ponechal. Tento výmaz je podle mluvčí firmy Elton hodinářská Adély Dittmanové pravomocný navzdory tomu, že jej firma MPM-Quality znovu soudně napadla.

V první polovině letošního roku se začala soudně projednávat další žaloba MPM-Quality na Elton hodinářskou kvůli tomu, že Elton hodinářská použila ve sdělení zákazníkovi ve vztahu k hodinkám Prim od MPM-Quality slova „nepravé“ a „falešné“. Elton hodinářská se naopak soudně domáhá zastavení prodeje některých modelů hodinek Prim od MPM-Quality.

Trh nabízí „primky“ dvojího druhu, liší se cenou

A na trhu jsou mezitím dále k dostání „primky“ dvojího druhu, což může běžnému zákazníku poněkud zamotat hlavu. Firma MPM-Quality nabízí hodinky, které pro ni vyrábějí továrny v Asii a jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun. Novoměstský výrobce se ale už před lety vydal jinou cestou, jeho hodinky jsou určeny pro náročnější klientelu.

Hodinky s mechanickým strojkem, vyrobeným přímo v Novém Městě nad Metují, dnes stojí více než čtyřicet tisíc korun, zatímco cena hodinek se švýcarským bateriovým strojkem se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Ročně tu padesátka místních zaměstnanců vyrobí celkem asi 3000 hodinek, z nichž mechanické primky s vlastním kalibrem tvoří zhruba polovinu.

K éře výroby vlastních hodinových strojků se firma Elton hodinářská vrátila před deseti lety a navázala tak na dlouholetou tradici továrny v Novém Městě nad Metují.

Firma sází na speciální edice

Letos novoměststká firma očekává zvýšení tržeb asi o deset procent na více než 60 milionů korun z loňských 55,8 milionu. Růstu pomáhají právě narůstající prodeje mechanických hodinek s vlastními strojky, ale i různé limitované edice. 

Například k letošnímu kulatému výročí založení připravila společnost speciální edici sedmdesáti mechanických hodinek Spartak, což byly první hodinky, které novoměstský závod na začátku 50. let minulého století vyrobil. „Prodej edice byl zahájen v polovině září. V tuto chvíli je již všech 70 kusů závazně rezervováno,“ uvedl Kozel ke speciální edici hodinek Spartak s prodejní cenou 70 tisíc korun za jedny.

O limitované edice je zájem vždy. Například jarní edice Aviatik měla 50 kusů a prodána byla do tří týdnů. V nadcházejících dnech ještě Elton představí třicetikusovou edici hodinek k událostem let 1989 a 1918.

Pro rok 2020 Elton podle Kozla počítá s dalším růstem tržeb na úrovni 12 až 15 procent. „Nosnými se opět stanou naše originální hodinky PRIM s vlastními manufakturně vyráběnými strojky. Zaměřujeme se i na postupné pronikání na zahraniční trhy,“ uvedl předseda představenstva společnosti Milan Kozel.

O hodinky je zájem v Japonsku

Zatím podnik vyváží asi pět procent produkce, a to do Japonska. Podporu prodejů si Elton slibuje také od nového butiku, který otevřel v září v centru Prahy. Další vlastní prodejny má Elton v Ostravě, Brně a v Novém Městě nad Metují. Ročně Elton hodinářská vyrobí kolem 700 hodinek s mechanickým strojkem a do 2000 hodinek s bateriovým strojkem.

Elton, který je majetkově od roku 2016 členem holdingu Czechoslovak Group, loni vykázal ztrátu 10,4 milionu korun po předloňském minusu 14,6 milionu korun. Letos se chce firma podle Kozla dostat v zisku na „kladnou nulu“. Na další roky plánuje kladný hospodářský výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
před 17 hhodinami

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
včera v 06:01

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
23. 2. 2026

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
22. 2. 2026

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026
Načítání...