Udženija: Místo nezbytné důchodové reformy vláda jen zvyšuje penze. Rozpočet není ambiciózní

Nahrávám video

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Ministryně financí mluví o tom, že rozpočet rekordně investuje do nedostatečné infrastruktury. 

Tak já řeknu čísla. Jestliže v roce 2009, kdy byla krize, se na silnice a infrastrukturu dávala částka 88,33 miliard korun, a dneska je tam 83,2 miliard, tak je to míň. 

Asi po vás nezbylo dost projektů, které by se daly realizovat. 

Já bych tomu rozuměla, kdyby tady byla tato vláda rok a říkala: my nemáme projekty. Ale Andrej Babiš už je ve vládě šest nebo sedm let. 

Na tom se přeci všichni shodnou, jak dlouho trvá stavební řízení a veškerá administrativa…

Ale ty výmluvy na nás už prostě nefungují, to je od nich velmi legrační a myslím si, že zesměšňují spíš sami sebe, když říkají, že za něco dneska může ODS. Já chci jenom říct, že se za nás stavělo, na infrastrukturu bylo víc peněz. 

A když jsme u investic celkově, jak říkala paní ministryně, že jsou rekordní. Ale já tu mám údaj, že pouze devět procent výdajů jde na investice. A například v tom roce 2009, kdy byla krize, šlo na investice 11 procent. Takže to není žádná rekordní částka. Je pravda jedna věc: oni možná na investice prostředky nedávají, protože je neumějí proinvestovat. 

Ale ono 11 procent z tehdejších výdajů státního rozpočtu vychází výrazně méně, než 9 procent z letošního rozpočtu. Takže celkově tato vláda investuje víc. 

Když se podíváme na tu absolutní částku, tak ano, je to víc. Ale když se podíváme na ta procenta v rámci celého rozpočtu, tak to prostě víc není. A to si vezměme, že je ekonomická prosperita, tady by se opravdu mohlo víc investovat – to je doba, aby se dělaly klíčové reformy. A tady se prostě neděje nic.

Když jste na začátku říkal, že kritizujeme, že rozpočet není ambiciózní, to je přesně to správné slovo. Protože v těchto letech by ty rozpočty měly být ambiciózní, mělo by se dávat na ty věci, na které se v době krize dávat nemůže.

Další argument vlády jsou rekordní výdaje na vzdělávání. Česko přeci potřebuje peníze na vzdělávání a ten rozpočet je zajišťuje. 

Ano, je pravda, že dochází k nárůstu platů učitelů, s tím naprosto souhlasíme. Ale já opravdu doufám, že tato vláda bude umět proinvestovat peníze na investice – ne tedy pouze na ty platy, ale na vědu a výzkum, na školské investice.

Na vědu a výzkum je to taky historicky nejvíc, říká ministryně financí. 

Paní ministryně má všechno historicky nejvíc, tady bychom se opravdu mohli přít. Ale jak říkám, ten rozpočet není sestaven ambiciózně, hlavně uvidíme, jak oni budou investovat. Ono je jedno, co si tam dají na investice, ale pak je problém, že to ani neproinvestují. Tam já vidím klíčový problém vlády Andreje Babiše a i té minulé vlády.

Alena Schillerová mluví také o tom, že rozpočet přinese vyšší produktivitu a posune potenciál české ekonomiky. Ani z tohoto důvodu není záhodno rozpočet podpořit?

A jak tedy chce posunout produktivitu nahoru, když investuje z našeho pohledu málo? Jenom si vemte to, že od roku 2013 je tady přes 15 tisíc státních zaměstnanců – a to nepočítám učitele, policisty ani hasiče. To znamená, že to je ohromný nárůst byrokracie. Jestli chceme vyšší produktivitu a jestli chceme prosperovat, tak dokud neuděláme něco s byrokracií – protože to dusí nejvíc naše hospodářství. To vám řekne každá firma.

Takže vy byste propouštěli lidi pracující pro stát, aby šli někam do výroby? 

Ale to není o propouštění, já neříkám, že je tam 15 tisíc lidí zbytečně, ale je to enormní číslo a je to přesně o té byrokracii a státním aparátu. Všichni si stěžují, jak je ta byrokracie dusí. To ani nemusíme chodit do firem – běžte třeba do škol. Každý úředník navíc je byrokracie navíc pro občana, pro školu, pro firmu nebo kohokoliv. A to si myslím, že je strašně špatně.

Rozpočet také zvyšuje důchody, to všichni ve sněmovně podporujete. Není to důvod rozpočet podpořit s příslušnou kritikou? 

Musíme si říct, jak to doopravdy je. Tato vláda zvyšuje důchody o 151 korun – zbytek je valorizace. Takže jak paní ministryně říká, jak ona zajistila, ona našla – ale to je valorizace, která by byla tak i tak. 

Ale i pro tu valorizaci musí peníze zajistit. Takže ona zajistila v průměru 900 korun pro každého…

Ona musela zajistit pro tu valorizaci, a 150 korun se ještě rozhodli, že přidají navíc. Naprosto v pořádku, protože i tak se ty nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem rozevírají, což není dobře.

Tady je ale větší problém, že v těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, tak se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá. Ale všichni odborníci i zpráva OECD varují, že pokud něco neuděláme s důchodovým systémem, tak do 15 let ten systém opravdu zkolabuje.

Je to neudržitelné – když se podíváme, že dnes 96 procent lidí pobírajících důchod je závislých na důchodu od státu – nemají žádné jiné zajištění, tak to je systém, který není udržitelný. Naše mladá generace na ty důchody prostě mít nebude.

Rozhovor je redakčně krácen, celý najdete ve videu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled