Požadavky ministerstva práce jsou nadměrné, mělo by si udělat revizi dávek, soudí Zamrazilová

Zdrojem peněz pro pokrytí stále rostoucích požadavků ministerstva práce by mohla být inventura sociálních dávek, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Tato revize by podle ní ukázala vnitřní rezervy či zda jsou dávky využívány efektivně. 

Video 90’ ČT24 - Vyjednávání o rozpočtu
video

Eva Zamrazilová v 90ˇ ČT24 věnované vyjednávání o rozpočtu

Zamrazilová uvedla, že už nyní dostal resort práce a sociálních věcí v chystaném rozpočtu pro rok 2020 meziročně navíc 45 miliard. Tedy polovinu z celkového zvýšení rozpočtových výdajů. A to ještě před pátečním druhým jednáním mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o rozpočtu resortu práce.

Ještě před prvním kolem – které po pěti hodinách skončilo v úterý bez výsledku – požadovala Maláčová zhruba 11,7 miliardy korun navíc. A to na sociální služby, sociální práci či investice do nových informačních systémů. Schillerová označila tyto požadavky za nereálné. 

Předsedkyně Národní rozpočtové rady by zvýšení ještě dovedla pochopit – vzhledem k inflaci – u sociálních služeb, ale u ostatních položek by se mělo počkat až na rok 2021.  Dodala, že také nikdo evidentně nepočítá s výrazným zpomalením ekonomického růstu. 

Oproti původním záměrům zatím přislíbila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jednotlivým resortům jedenáct miliard korun navíc. Už jí zbývá jen jednání o penězích pro zdravotnictví (v pondělí) a zejména již zmíněné ministerstvo práce a sociálních věcí (v pátek).

To, že se neudělala revize sociálních dávek, kritizoval v pořadu i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Kritizoval, že sociální systém v Česku nefunguje jako trampolína, která by člověka, který se dostane do složité životní situace, vystřelila zpět do běžného života. Varoval i před dalším zvýšením životního a existenčního minima, které také požaduje Maláčová. Dodal, že ani na ministerstvu práce a ani na ministerstvu zdravotnictví nevidí ministry, kteří jsou ochotní řešit tlak na další zvyšování výdajů a umožnit tak ufinancovatelnost důchodů a špičkové zdravotní péče v budoucnu.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) zdůraznil nepřekročitelnost plánované výše schodku rozpočtu pro příští rok ve výši 40 miliard korun. Připomněl, že prognóza vývoje daňových příjmů v roce 2020 je nyní daleko příznivější, než byla letos v dubnu, kdy se konzervativně tvořily rozpočtové rámce pro jednotlivá ministerstva.

I on uvedl, že MPSV dostalo největší díl na přidání (zejména na růst důchodů či růst rodičovské). „Pokud ministryně (Maláčová) nepředloží jasnou revizi výdajů a odcházejích prostředků na sociální péči, tak nemůže počítat s tím, že bude uspokojena velkými miliardami,“ řekl Volný k pátečnímu jednání ministryň Maláčové a Schillerové.   

Šéfka rozpočtové rady Zamrazilová pak vidí slabinu současných rozpočtových příprav v nadměrném růstu mandatorních (ze zákona povinných) výdajů. Domnívá se také, že ministerstvo financí přeceňuje hospodářských růst (1,5 procenta) v Německu v příštím roce. 

„Náš hlavní obchodní partner se připravuje na recesi. Nevyhnutelně by to nějakým způsobem poškodilo i nás,“ uvedla. Podle ní jsme si měli v dobrých časech vytvořit rezervu pro horší časy, pro stimulaci ekonomiky. Místo toho vidí Zamrazilová snahu dostat – na poslední chvíli – do rozpočtu  ještě dodatečné sociální výdaje.  

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se naopak domnívá, že vývoj v Německu není vyvolán všeobecně recesí, ale specifickou situací v automobilovém průmyslu. „Dochází k náběhu nových emisních předpisů, spotřebitel čeká na nové vozy a došlo k ochlazení poptávky,“ míní.

Letos podle Středuly dojde k určitému zhoupnutí, které ale nebude mít zásadní charakter. Zdůraznil také oprávněnost zvyšování důchodů v Česku, k němuž podle něj mělo dojít již dříve. Uvedl rovněž, že růst platů a mezd (v příštím roce se počítá se zhruba šesti procenty) je důležitým předpokladem pro růst českého hrubého domácího produktu.