Zdrojem peněz pro pokrytí stále rostoucích požadavků ministerstva práce by mohla být inventura sociálních dávek, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Tato revize by podle ní ukázala vnitřní rezervy či zda jsou dávky využívány efektivně.
Zamrazilová uvedla, že už nyní dostal resort práce a sociálních věcí v chystaném rozpočtu pro rok 2020 meziročně navíc 45 miliard. Tedy polovinu z celkového zvýšení rozpočtových výdajů. A to ještě před pátečním druhým jednáním mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o rozpočtu resortu práce.
Ještě před prvním kolem – které po pěti hodinách skončilo v úterý bez výsledku – požadovala Maláčová zhruba 11,7 miliardy korun navíc. A to na sociální služby, sociální práci či investice do nových informačních systémů. Schillerová označila tyto požadavky za nereálné.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady by zvýšení ještě dovedla pochopit – vzhledem k inflaci – u sociálních služeb, ale u ostatních položek by se mělo počkat až na rok 2021. Dodala, že také nikdo evidentně nepočítá s výrazným zpomalením ekonomického růstu.
Oproti původním záměrům zatím přislíbila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jednotlivým resortům jedenáct miliard korun navíc. Už jí zbývá jen jednání o penězích pro zdravotnictví (v pondělí) a zejména již zmíněné ministerstvo práce a sociálních věcí (v pátek).
To, že se neudělala revize sociálních dávek, kritizoval v pořadu i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Kritizoval, že sociální systém v Česku nefunguje jako trampolína, která by člověka, který se dostane do složité životní situace, vystřelila zpět do běžného života. Varoval i před dalším zvýšením životního a existenčního minima, které také požaduje Maláčová. Dodal, že ani na ministerstvu práce a ani na ministerstvu zdravotnictví nevidí ministry, kteří jsou ochotní řešit tlak na další zvyšování výdajů a umožnit tak ufinancovatelnost důchodů a špičkové zdravotní péče v budoucnu.
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) zdůraznil nepřekročitelnost plánované výše schodku rozpočtu pro příští rok ve výši 40 miliard korun. Připomněl, že prognóza vývoje daňových příjmů v roce 2020 je nyní daleko příznivější, než byla letos v dubnu, kdy se konzervativně tvořily rozpočtové rámce pro jednotlivá ministerstva.
I on uvedl, že MPSV dostalo největší díl na přidání (zejména na růst důchodů či růst rodičovské). „Pokud ministryně (Maláčová) nepředloží jasnou revizi výdajů a odcházejích prostředků na sociální péči, tak nemůže počítat s tím, že bude uspokojena velkými miliardami,“ řekl Volný k pátečnímu jednání ministryň Maláčové a Schillerové.
Šéfka rozpočtové rady Zamrazilová pak vidí slabinu současných rozpočtových příprav v nadměrném růstu mandatorních (ze zákona povinných) výdajů. Domnívá se také, že ministerstvo financí přeceňuje hospodářských růst (1,5 procenta) v Německu v příštím roce.
„Náš hlavní obchodní partner se připravuje na recesi. Nevyhnutelně by to nějakým způsobem poškodilo i nás,“ uvedla. Podle ní jsme si měli v dobrých časech vytvořit rezervu pro horší časy, pro stimulaci ekonomiky. Místo toho vidí Zamrazilová snahu dostat – na poslední chvíli – do rozpočtu ještě dodatečné sociální výdaje.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se naopak domnívá, že vývoj v Německu není vyvolán všeobecně recesí, ale specifickou situací v automobilovém průmyslu. „Dochází k náběhu nových emisních předpisů, spotřebitel čeká na nové vozy a došlo k ochlazení poptávky,“ míní.
Letos podle Středuly dojde k určitému zhoupnutí, které ale nebude mít zásadní charakter. Zdůraznil také oprávněnost zvyšování důchodů v Česku, k němuž podle něj mělo dojít již dříve. Uvedl rovněž, že růst platů a mezd (v příštím roce se počítá se zhruba šesti procenty) je důležitým předpokladem pro růst českého hrubého domácího produktu.
