UDÁLOSTI: Vládní koalice bude řešit spor o zvýšení životního a existenčního minima
O zvýšení existenčního a životního minima zhruba o 11 procent se ve vládě hovořilo již loni na podzim, ale ministryně práce a sociálních věcí s takovým požadavkem neuspěla. Nyní svůj návrh Jana Maláčová oživila. „Chtěla jsem životní, ale i existenční minimum valorizovat alespoň o inflaci a opět se k tomu vrátím,“ ujistila. Nyní žádá, aby životní minimum vzrostlo z 3410 na 3800 korun a existenční minimum z 2200 na 2450 korun.
Pro státní rozpočet by navýšení minim samo o sobě znamenalo asi půlmiliardovou zátěž. Ministryně financí Alena Schillerová se ale obává, že by dopady byly mnohem větší. „Nechci žádné divoké zvyšování, protože životní a existenční minimum se promítá do dalších sociálních dávek,“ zdůraznila. V příštím roce chce naopak na dávkách ušetřit miliardu, předpokládá, že bude možné seškrtat je z 6,6 na 5,6 miliardy díky nízké nezaměstnanosti.
Schillerová argumentuje i tím, že při předchozí debatě jí MPSV slíbilo analýzu spotřebního koše. „V tuto chvíli není žádná změna ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ podotkla.
Jana Maláčová má ovšem ve sporu o životní a existenční minimum v zádech i část opozice. Ta růst minim podporuje vzhledem k tomu, že se jejich výše neměnila posledních sedm let – naposledy ji valorizovala Nečasova vláda v roce 2012. „Po osmi letech je nejvyšší čas, aby se to aktualizovalo,“ podotkla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. I komunisté, kteří vládu podporují, považují podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové dobu, po kterou jsou minima zmražena, za velmi dlouhou.
Pravicové opoziční strany jsou však zdrženlivější, chtěly by, aby nejprve proběhla celková revize sociálních dávek. „Mně se zdá hloupé zvyšovat existenční a životní minimum bez debaty nad tím, jakým způsobem dále zacházet s dávkami,“ řekl Jan Skopeček (ODS).
Případné zvýšení životního a existenčního minima je čistě v pravomoci vlády. Poslanecká sněmovna, Senát ani prezident nemají na výši obou minim žádný přímý vliv.
