Pokud vládní koalice přežije současný spor o ministra kultury, hned ji čeká další pře – o životní a existenční minimum, z nichž se vypočítávají sociální dávky. Hlavními protagonistkami sporu budou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Maláčová by chtěla, aby obě minima vzrostla od příštího roku alespoň o 11 procent. Schillerová s tím ale v rozpočtu nepočítá. Naopak chce seškrtat dávky pomoci v hmotné nouzi z 6,6 na 5,6 miliardy korun ročně.
O zvýšení existenčního a životního minima zhruba o 11 procent se ve vládě hovořilo již loni na podzim, ale ministryně práce a sociálních věcí s takovým požadavkem neuspěla. Nyní svůj návrh Jana Maláčová oživila. „Chtěla jsem životní, ale i existenční minimum valorizovat alespoň o inflaci a opět se k tomu vrátím,“ ujistila. Nyní žádá, aby životní minimum vzrostlo z 3410 na 3800 korun a existenční minimum z 2200 na 2450 korun.
Pro státní rozpočet by navýšení minim samo o sobě znamenalo asi půlmiliardovou zátěž. Ministryně financí Alena Schillerová se ale obává, že by dopady byly mnohem větší. „Nechci žádné divoké zvyšování, protože životní a existenční minimum se promítá do dalších sociálních dávek,“ zdůraznila. V příštím roce chce naopak na dávkách ušetřit miliardu, předpokládá, že bude možné seškrtat je z 6,6 na 5,6 miliardy díky nízké nezaměstnanosti.
Schillerová argumentuje i tím, že při předchozí debatě jí MPSV slíbilo analýzu spotřebního koše. „V tuto chvíli není žádná změna ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ podotkla.
Jana Maláčová má ovšem ve sporu o životní a existenční minimum v zádech i část opozice. Ta růst minim podporuje vzhledem k tomu, že se jejich výše neměnila posledních sedm let – naposledy ji valorizovala Nečasova vláda v roce 2012. „Po osmi letech je nejvyšší čas, aby se to aktualizovalo,“ podotkla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. I komunisté, kteří vládu podporují, považují podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové dobu, po kterou jsou minima zmražena, za velmi dlouhou.
- Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
- Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
- Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
- Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Pravicové opoziční strany jsou však zdrženlivější, chtěly by, aby nejprve proběhla celková revize sociálních dávek. „Mně se zdá hloupé zvyšovat existenční a životní minimum bez debaty nad tím, jakým způsobem dále zacházet s dávkami,“ řekl Jan Skopeček (ODS).
Případné zvýšení životního a existenčního minima je čistě v pravomoci vlády. Poslanecká sněmovna, Senát ani prezident nemají na výši obou minim žádný přímý vliv.
