Maláčová navrhla zvednout existenční minimum o 380 korun. Schillerová s tím chce počkat

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neuspěla s požadavkem zvýšit od ledna životní a existenční minimum o 380 korun. Vláda projednávání bodu přerušila, vrátí se k němu v lednu. Částka podle Maláčové může být navýšena od února. Ministryně požadavek přednesla, ačkoli její návrh nebyl na oficiálním programu jednání.

Potřebných 450 milionů korun na příští rok by podle Maláčové mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své kapitole, změna, o niž usilovala, by se tak nedotkla státního rozpočtu. Záměr projednávala už dříve koaliční rada, ani ta se na navýšení nedohodla.

Nejnižší uznaná částka pro život by měla podle návrhu pro samotného dospělého vzrůst o 380 korun na 3790 korun, pro členy v rodině by se měla zvednout o 190 až 350 korun. Podle ministerstva financí pod správou ANO by se měla ale nejdřív aktualizovat pravidla pro stanovení minima, až pak přidat od roku 2020. ANO má ve vládě deset křesel, ČSSD pět.

Sedm let od posledního růstu

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum pak činí 2200 korun. „Pokud se částka nevalorizovala, dochází k jejich reálnému propadu,“ řekla Maláčová před jednáním vlády.

Téma se podle ní úzce dotýká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel Česka. „Životní a existenční minimum je spolu s náklady na bydlení důležitá částka, podle které se stanovuje takzvané nezabavitelné minimum. Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šli do práce, nepracovali načerno,“ uvedla.

Kvůli reálnému propadu životního minima podle Maláčové za poslední čtyři roky vypadlo z přídavků na dítě kvůli nezvyšování minima téměř 200 tisíc dětí. „Ne že by ty rodiny nějak zázračně zbohatly. Tím, že se s minimem nepracovalo, z rodinných přídavků se staly chudinské dávky,“ konstatovala.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu by to nově bylo 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Už dříve řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 23 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...