Maláčová navrhla zvednout existenční minimum o 380 korun. Schillerová s tím chce počkat

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neuspěla s požadavkem zvýšit od ledna životní a existenční minimum o 380 korun. Vláda projednávání bodu přerušila, vrátí se k němu v lednu. Částka podle Maláčové může být navýšena od února. Ministryně požadavek přednesla, ačkoli její návrh nebyl na oficiálním programu jednání.

Potřebných 450 milionů korun na příští rok by podle Maláčové mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své kapitole, změna, o niž usilovala, by se tak nedotkla státního rozpočtu. Záměr projednávala už dříve koaliční rada, ani ta se na navýšení nedohodla.

Nejnižší uznaná částka pro život by měla podle návrhu pro samotného dospělého vzrůst o 380 korun na 3790 korun, pro členy v rodině by se měla zvednout o 190 až 350 korun. Podle ministerstva financí pod správou ANO by se měla ale nejdřív aktualizovat pravidla pro stanovení minima, až pak přidat od roku 2020. ANO má ve vládě deset křesel, ČSSD pět.

Sedm let od posledního růstu

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum pak činí 2200 korun. „Pokud se částka nevalorizovala, dochází k jejich reálnému propadu,“ řekla Maláčová před jednáním vlády.

Téma se podle ní úzce dotýká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel Česka. „Životní a existenční minimum je spolu s náklady na bydlení důležitá částka, podle které se stanovuje takzvané nezabavitelné minimum. Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šli do práce, nepracovali načerno,“ uvedla.

Kvůli reálnému propadu životního minima podle Maláčové za poslední čtyři roky vypadlo z přídavků na dítě kvůli nezvyšování minima téměř 200 tisíc dětí. „Ne že by ty rodiny nějak zázračně zbohatly. Tím, že se s minimem nepracovalo, z rodinných přídavků se staly chudinské dávky,“ konstatovala.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu by to nově bylo 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Už dříve řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...