Maláčová navrhla zvednout existenční minimum o 380 korun. Schillerová s tím chce počkat

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neuspěla s požadavkem zvýšit od ledna životní a existenční minimum o 380 korun. Vláda projednávání bodu přerušila, vrátí se k němu v lednu. Částka podle Maláčové může být navýšena od února. Ministryně požadavek přednesla, ačkoli její návrh nebyl na oficiálním programu jednání.

Potřebných 450 milionů korun na příští rok by podle Maláčové mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své kapitole, změna, o niž usilovala, by se tak nedotkla státního rozpočtu. Záměr projednávala už dříve koaliční rada, ani ta se na navýšení nedohodla.

Nejnižší uznaná částka pro život by měla podle návrhu pro samotného dospělého vzrůst o 380 korun na 3790 korun, pro členy v rodině by se měla zvednout o 190 až 350 korun. Podle ministerstva financí pod správou ANO by se měla ale nejdřív aktualizovat pravidla pro stanovení minima, až pak přidat od roku 2020. ANO má ve vládě deset křesel, ČSSD pět.

Sedm let od posledního růstu

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum pak činí 2200 korun. „Pokud se částka nevalorizovala, dochází k jejich reálnému propadu,“ řekla Maláčová před jednáním vlády.

Téma se podle ní úzce dotýká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel Česka. „Životní a existenční minimum je spolu s náklady na bydlení důležitá částka, podle které se stanovuje takzvané nezabavitelné minimum. Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šli do práce, nepracovali načerno,“ uvedla.

Kvůli reálnému propadu životního minima podle Maláčové za poslední čtyři roky vypadlo z přídavků na dítě kvůli nezvyšování minima téměř 200 tisíc dětí. „Ne že by ty rodiny nějak zázračně zbohatly. Tím, že se s minimem nepracovalo, z rodinných přídavků se staly chudinské dávky,“ konstatovala.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu by to nově bylo 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Už dříve řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled