Maláčová navrhla zvednout existenční minimum o 380 korun. Schillerová s tím chce počkat

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neuspěla s požadavkem zvýšit od ledna životní a existenční minimum o 380 korun. Vláda projednávání bodu přerušila, vrátí se k němu v lednu. Částka podle Maláčové může být navýšena od února. Ministryně požadavek přednesla, ačkoli její návrh nebyl na oficiálním programu jednání.

Potřebných 450 milionů korun na příští rok by podle Maláčové mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své kapitole, změna, o niž usilovala, by se tak nedotkla státního rozpočtu. Záměr projednávala už dříve koaliční rada, ani ta se na navýšení nedohodla.

Nejnižší uznaná částka pro život by měla podle návrhu pro samotného dospělého vzrůst o 380 korun na 3790 korun, pro členy v rodině by se měla zvednout o 190 až 350 korun. Podle ministerstva financí pod správou ANO by se měla ale nejdřív aktualizovat pravidla pro stanovení minima, až pak přidat od roku 2020. ANO má ve vládě deset křesel, ČSSD pět.

Sedm let od posledního růstu

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum pak činí 2200 korun. „Pokud se částka nevalorizovala, dochází k jejich reálnému propadu,“ řekla Maláčová před jednáním vlády.

Téma se podle ní úzce dotýká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel Česka. „Životní a existenční minimum je spolu s náklady na bydlení důležitá částka, podle které se stanovuje takzvané nezabavitelné minimum. Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šli do práce, nepracovali načerno,“ uvedla.

Kvůli reálnému propadu životního minima podle Maláčové za poslední čtyři roky vypadlo z přídavků na dítě kvůli nezvyšování minima téměř 200 tisíc dětí. „Ne že by ty rodiny nějak zázračně zbohatly. Tím, že se s minimem nepracovalo, z rodinných přídavků se staly chudinské dávky,“ konstatovala.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu by to nově bylo 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Už dříve řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 21 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 23 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...