Maláčová navrhla zvednout existenční minimum o 380 korun. Schillerová s tím chce počkat

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) neuspěla s požadavkem zvýšit od ledna životní a existenční minimum o 380 korun. Vláda projednávání bodu přerušila, vrátí se k němu v lednu. Částka podle Maláčové může být navýšena od února. Ministryně požadavek přednesla, ačkoli její návrh nebyl na oficiálním programu jednání.

Potřebných 450 milionů korun na příští rok by podle Maláčové mělo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své kapitole, změna, o niž usilovala, by se tak nedotkla státního rozpočtu. Záměr projednávala už dříve koaliční rada, ani ta se na navýšení nedohodla.

Nejnižší uznaná částka pro život by měla podle návrhu pro samotného dospělého vzrůst o 380 korun na 3790 korun, pro členy v rodině by se měla zvednout o 190 až 350 korun. Podle ministerstva financí pod správou ANO by se měla ale nejdřív aktualizovat pravidla pro stanovení minima, až pak přidat od roku 2020. ANO má ve vládě deset křesel, ČSSD pět.

Sedm let od posledního růstu

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum pak činí 2200 korun. „Pokud se částka nevalorizovala, dochází k jejich reálnému propadu,“ řekla Maláčová před jednáním vlády.

Téma se podle ní úzce dotýká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel Česka. „Životní a existenční minimum je spolu s náklady na bydlení důležitá částka, podle které se stanovuje takzvané nezabavitelné minimum. Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šli do práce, nepracovali načerno,“ uvedla.

Kvůli reálnému propadu životního minima podle Maláčové za poslední čtyři roky vypadlo z přídavků na dítě kvůli nezvyšování minima téměř 200 tisíc dětí. „Ne že by ty rodiny nějak zázračně zbohatly. Tím, že se s minimem nepracovalo, z rodinných přídavků se staly chudinské dávky,“ konstatovala.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu by to nově bylo 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Už dříve řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 12 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 19 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...