Průmyslová výroba v Česku po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 3,8 procenta. Podepsal se na tom pokles výroby aut. Stavebnictví v červnu naopak meziroční růst zrychlilo na 2,4 z květnových 0,2 procenta, rostlo pozemní i inženýrské stavitelství. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek je výrazně pod očekáváním trhu.
„Průmysl v červnu klesl meziročně i meziměsíčně. Ke snížení celkové produkce přispěly nejvíce výroba automobilů, kovovýroba a energetika,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová.
Po vyloučení sezonních vlivů byla průmyslová produkce v červnu meziměsíčně nižší o 2,8 procenta. „Po dubnovém a květnovém solidním výsledku tuzemská výroba významně poklesla. Za nejhorším výsledkem od roku 2016, který ovlivnilo načasování letních závodních dovolených, stojí zejména slabý výkon automobilového průmyslu, kovodělný a energetický sektor,“ konstatuje ekonom Komerční banky František Táborský.
„Byl bych velmi rád, kdyby to červnové číslo bylo jakýmsi negativním výkyvem, ale když se podíváme na nové objednávky, tak zjistíme, že ty klesly o skoro deset procent, což nevěstí nic dobrého ani do budoucna,“ uvedl hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Naopak se dařilo výrobě plastů a elektroniky nebo farmacii. „Jejich váha v ekonomice však nedokázala přetlačit útlum v klíčových sektorech. Červnové statistice nepomohl ani nižší počet pracovních dní oproti předchozímu roku. Statistika bez očištění o tyto vlivy tak ukázala meziroční pokles o 6,4 procenta,“ dodává Táborský.
„Zatímco doposud se průmyslu vcelku dařilo, červnové statistiky vrhají na jeho kondici stín pochybností. Meziměsíční propad výroby o 2,8 procenta, meziročně o 3,8 procenta v podstatě umazal veškerý přírůstek dosažený od začátku roku. Nic přitom nenaznačuje, že by se situace měla v nejbližších měsících změnit, protože k výraznému omezení došlo i u nových zakázek,“ komentuje vývoj analytik ČSOB Petr Dufek.
Tragédii by z údajů zatím nedělal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Je to první měsíc, není to trend, ale dalo se to očekávat. Oslabení ekonomiky odhadovala vláda a také my už na konci loňského roku,“ poznamenal.
Na aktuálním poklesu průmyslu se podílí zejména automobilový průmysl, jehož produkce se snížila o 7,6 procenta. Slabé výsledky tohoto největšího tuzemského průmyslu však podle Dufka nelze svést na srovnávací základ, protože loňská příprava na nové emise, která zahýbala s výrobou i zásobami, se odehrála až později.
„Pokles nových objednávek v automobilovém průmyslu téměř o devět procent přitom rovněž obrat k lepšímu nijak nevěstí. V černých číslech tentokrát zůstalo jen několik málo průmyslových oborů, jako farmacie, plasty, ale naprostá většina svoji produkci omezovala a stejně tak i jejich nové zakázky až na výjimky padaly,“ doplňuje.
Zprávy z tuzemského průmyslu za letošní červen jsou i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zklamáním, ačkoliv byl poměrně výrazný meziroční pokles průmyslové výroby očekáván. Pro další měsíce bude podle něho teď důležité, zda se lepší forma průmyslu v eurozóně a především pak v Německu.
„Je třeba mít na paměti, že letošní červen byl nepříznivě ovlivněn některými jednorázovými faktory, takže situace dle všeho není tak negativní, jak ji vykreslují samotná červnová čísla. Za celý rok 2018 vzrostla tuzemská průmyslová výroba o rovná tři procenta, pro letošní rok bude růst možná poloviční, pokud po slabém červnu přinesou další měsíce oživení,“ dodává Jáč.
Tuzemský průmysl není imunní vůči vývoji v zahraničí a zpomalování německé ekonomiky
Ačkoli tak červencová čísla jsou trochu opticky horší, než by odpovídalo skutečnosti, jde i podle hlavního ekonoma INB Bank Jakuba Seidlera o připomenutí, že tuzemský průmysl není imunní vůči vývoji v zahraničí a zpomalování německé ekonomiky.
„Rizika ze zahraničí jsou nadále výrazná, což dříve či později dolehne i na tuzemskou ekonomiku. Díky slabším červnovým hodnotám činí průměrný růst průmyslu v první polovině letošního roku ‚kladnou‘ nulu a na základě méně příznivého vývoje předstihových ukazatelů důvěry by byla stagnace průmyslu v letošním roce ještě do jisté míry pozitivní výsledek,“ říká Seidler.
Zakázky německého průmyslu v červnu nicméně ve srovnání s předchozím měsícem stouply o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017 a mnohem vyšší, než čekali analytici. Ti čekali v průměru zvýšení zakázek jen o půl procenta, nejvyšší údaj počítal s růstem o 1,2 procenta. Nicméně k vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. Domácí objednávky naopak klesly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
„Slušný růst v červnu je dobrou zprávou, ale ne důvodem k okamžité oslavě. Vzhledem k obchodním konfliktům je nutná pokora,“ uvedl ekonom VP Bank Thomas Gitzel. Dodal, že pokles domácích objednávek spíše ukazuje na recesi v Německu.
Německá ekonomika roste už deset let, německá centrální banka ale očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let. Německo je největším obchodním partnerem České republiky.
Stavebnictví v červnu zrychlilo růst na 2,4 procenta
Stavební výroba v červnu zrychlila meziroční růst na 2,4 procenta z květnových 0,2 procenta, oznámil ČSÚ. Pozemní stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, se po květnovém poklesu vrátilo k růstu o 2,8 procenta. Inženýrské stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, zpomalilo meziroční růst na 1,5 procenta.
„V červnu se stavebnictví celkem dařilo. Vzrostla celková produkce, orientační hodnota stavebních povolení i počty zahájených a dokončených bytů. Naopak objem nových zakázek za druhé čtvrtletí meziročně poklesl, a to především vlivem vysoké srovnávací základny. Hodnota nových zakázek byla v loňském druhém čtvrtletí nejvyšší za posledních 10 let,“ uvedla Petra Cuřínová z ČSÚ.
V červnu se začalo stavět o 8,3 procenta bytů více než před rokem, výstavba se tak vzpamatovala z květnového poklesu o 12,3 procenta. Letos v červnu se začalo stavět 2850 bytů, v rodinných domech počet zahájených staveb klesl, v bytových domech ale stoupl o 51 procent.
Dokončeno bylo v červnu o 29 procent bytů více než před rokem, v květnu dokončené byty zaznamenaly zhruba čtvrtinový meziroční propad. Analytici ale květnové výsledky připisovali letošnímu horšímu počasí a hlavně vysoké srovnávací základně loňského května. Dokončených bytů bylo v červnu 3032, v rodinných domech počet meziročně stoupl o 9,3 procenta, v bytových domech o 71,4 procenta.
„Růst ve stavebnictví je podpořen dostatkem zakázek, sektor ale naráží na nedostatek kapacit, přičemž nejvíce se projevuje nedostatek pracovní síly. A tak přesto, že poptávka po stavebních pracích je stále silná, neočekáváme, že by stavební sektor zopakoval svůj úspěch z minulého roku. Tehdy si připsal téměř 10 %, letos ale přidá necelá 4 %,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Přebytek zahraničního obchodu v červnu stoupl
Přebytek zahraničního obchodu Česka v červnu meziročně stoupl o pět miliard korun na 18,4 miliardy. Výsledek kladně ovlivnilo mimo jiné obchodování s kovy, rafinovanými ropnými produkty, chemií nebo ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla a jízdní kola. Opačný vliv na celkovou bilanci měl obchod s motorovými vozy a stroji. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Dovoz i vývoz klesly.
Dovoz byl proti loňskému červnu nižší o 6,1 procenta a jeho hodnota dosáhla 286,5 miliardy korun, vývoz se snížil o 4,2 procenta na 304,9 miliardy korun.
„Červnové bilance jsou kladné nepřetržitě od roku 2005, s jednou výjimkou v červnu 2010. Od roku 2012 jsou přebytky navíc dvouciferné,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Zahraniční obchod nicméně v červnu mírně zaostal za očekáváním trhu. Ten ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 19,8 miliardy korun, místo vykázané 18,4 miliardy. „Zahraniční obchod si tak letos stále udržuje obdivuhodnou odolnost vůči nepříznivému vývoji v zahraničí, která však nemůže trvat věčně. Což dokazují červnová čísla za průmyslovou výrobu, která nenaplnila dokonce ani nikterak pozitivní očekávání,“ komentuje vývoj hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Daří se zejména vývozu do Ruska, USA, Japonska a Švýcarska, když ve všech těchto destinacích vykazuje český export v prvním letošním pololetí dvouciferný meziroční procentuální nárůst.
„Z klíčových exportních odbytišť českého vývozu se v prvním letošním pololetí propadl naopak export pouze do Británie, Itálie, Švédska a Turecka. To je výsledkem nejistoty ohledně brexitu a specifických potíží italské a turecké ekonomiky,“ doplňuje Kovanda.
