Lídři EU jednali o společném rozpočtu eurozóny. Nechceme do něj přispívat ani za něj ručit, říká Babiš

10 minut
Lídři EU hodnotí páteční jednání na bruselském summitu
Zdroj: ČT24

Lídři unijních zemí jednali v pátek na bruselském summitu o financování budoucího společného rozpočtu eurozóny. Schůzky se účastnili i zástupci zemí stojících mimo společnou měnu, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO). V přijatém prohlášení lídři vyzvali ministry financí 27 zemí Unie, aby v práci pokračovali.

Euroskupina, což je orgán sdružující ministry zemí eurozóny, má společný „rozpočtový nástroj“ chápat jako prioritu a s návrhy na řešení například financování budoucího rozpočtu eurozóny přijít urychleně tak, aby věc bylo možné uzavřít v rámci diskuse o budoucím víceletém rozpočtu Unie na léta 2021 až 2027. Tato diskuse se očekává letos na podzim.

Předseda Evropské rady Donald Tusk poznamenal, že kolem podoby rozpočtu pro eurozónu panuje „široká shoda“ a nástroj bude integrován do příštího víceletého rozpočtového rámce Unie. „Lídři také očekávají, že práce na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou dokončeny ke konci roku 2019,“ podotkl.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že revize ESM souvisí se záměrem integrovat znění smlouvy o tomto mechanismu přímo do unijního práva. „Ještě zbývá spousta práce, především na vzniku evropského systému pojištění vkladů,“ připomněl Juncker. Dodal, že na této věci bude pracovat nadcházející finské předsednictví EU.

Společně pak 27 šéfů států a vlád uvedlo, že vzali na vědomí dosavadní dohodu euroskupiny o podobě rozpočtu eurozóny a dobrovolně i pro další země bloku, které jsou součástí mechanismu směnných kurzů ERM-II. Ten je předstupněm před vstupem země do eurozóny a přijetím eura.

„Žádáme euroskupinu a Evropskou komisi, aby dál pracovaly na zbývajících otázkách,“ uvedli v pátek účastníci summitu. Mario Centeno jako šéf euroskupiny, a tedy schůzek ministrů financí by měl podle závěrů schůzky co nejdříve oznámit, jak by mělo být do budoucna řešeno financování nástroje.

Šéf euroskupiny naznačil, že „rozpočtový nástroj“ by mohl být základem rozpočtu eurozóny

Šéf euroskupiny Centeno ještě před začátkem páteční schůzky řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem. Obrysy rozpočtového nástroje vytyčilo minulý týden jednání euroskupiny, podle jejího šéfa ale musejí prezidenti a premiéři unijních zemí určit jeho konkrétní podobu a objem.

Centeno připustil, že nástroj je možné vnímat jako zárodek budoucího společného rozpočtu eurozóny, klíčová bude přitom podle něj jeho efektivita. Vedle zajištění investic podporujících konkurenceschopnost eurozóny by měl zlepšit odolnost jejích ekonomik vůči vnějším šokům.

Babiš je k rozpočtu eurozóny skeptický

Pátečního jednání se zúčastnili i lídři zemí stojících mimo eurozónu, včetně českého premiéra Babiše. Ten poznamenal, že je ke vzniku rozpočtového nástroje eurozóny skeptický, byť členským zemím nelze bránit v přípravě.

„Spolu s kolegy zemí mimo eurozónu prosazujeme, abychom do takového rozpočtu nepřispívali ani za něj neručili,“ prohlásil na závěr summitu Babiš.

15 minut
Babiš: K rozpočtu eurozóny jsem skeptický, ale nemůžu bránit jeho přípravě
Zdroj: ČT24

Podobně se vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní chce Česko stejně jako další země bez eura předejít tomu, aby byl nástroj eurozóny financován na úkor některých dalších položek rozpočtu celé EU. V případě Prahy to jsou především fondy soudržnosti a společná zemědělská politika.

„Pro nás je důležité, aby Česká republika dostala ty peníze, které skutečně potřebuje. Aby se nestávalo, že nečerpáme a jinde máme převis – a pak to těžkopádně řešíme s Evropskou komisí,“ dodal Babiš.

Šéf Evropské rady Tusk v pátek rovněž řekl, že v příštím týdnu na summitu G20 v japonské Ósace bude EU vybízet své partnery k tomu, aby místo konfrontace raději spolupracovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 12 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...