Průmyslová výroba v Česku v dubnu výrazně zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta z březnových 0,2 procenta. Vzhůru ji táhl hlavně automobilový sektor a energetika. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba reálně vyšší o 0,8 procenta.
Po prvním čtvrtletí stagnace se tak tuzemská výroba dočkala oživení. Nejvíce průmyslu pomohlo znovunastartování automobilového sektoru, který v dubnu vzrostl meziročně o 5,4 procenta. Dařilo se ale i energetickému odvětví, kdy výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu stouply o 6,5 procenta, nebo kovodělné výrobě.
Naopak pokles o 5,8 procenta v dubnu postihl opravy a instalace strojů a zařízení. Nedařilo se ani zpracovatelům dřeva a výrobcům elektrických zařízení.
„Dobrou zprávou je statistika nových zakázek, které se zvýšily meziročně o devět procent, což je dvojnásobné tempo ve srovnání s průměrem za posledních dvanáct měsíců. I nadále pokračuje trend mírného poklesu zaměstnanosti v průmyslu, který souvisí se zefektivňováním pracovních procesů a racionalizací výroby. Zároveň také opět zrychlil růst mezd, který může souviset s propouštěním nejméně kvalifikovaných pracovníků,“ konstatuje ekonom Komerční banky František Táborký.
„Čísla z průmyslu tak příznivě překvapila a jeho vstup do druhého čtvrtletí tak dopadl výrazně lépe, než naznačovaly dříve zveřejněné předstihové indikátory. Nové zakázky také citelně vzrostly a jejich průměrná letošní dynamika dosahuje necelých pět procent,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Navzdory pesimismu nákupních manažerů, kdy index PMI ve výrobě v dubnu spadl na sedmileté minimum, se tedy průmysl drží, vykazuje solidní tempo růstu a překonává očekávání. Doufejme, že tento zajímavý rozpor mezi pesimistickým očekáváním a pozitivním reálným výsledkem vydrží i do budoucna. PMI má totiž měsíční předstih a my již víme, že květnová čísla zůstala na dubnových hodnotách, protože pesimismus výrobních manažerů trval,“ konstatuje portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček.
Český průmysl letos poroste podle ekonomů hůř než loni
I přes příznivá dubnová čísla však situace v zahraničí zůstává nejistá zejména právě pro průmysl, na který dopadají obchodní války, upozorňují analytici. Seidler například zmiňuje, že i čísla přicházející od nejvýznamnějšího obchodního partnera Česka, Německa, vyznívají nadále smíšeně. „Dubnové nové objednávky z německého průmyslu z meziměsíčního pohledu nepatrně zrychlily (+0,3 procenta) a rostly tak již druhý měsíc v řadě, z meziročního pohledu však zůstávají o pět procent nižší,“ dodává Seidler.
Nejistota ohledně vývoje globální ekonomiky tak zůstává podle analytiků vysoká, což bude mít dopad i na tuzemský průmysl. „Ten v loňském roce rostl mírně nad tři procenta a pro letošní rok předpokládáme zpomalení k 1,5 procenta,“ dodává Seidler.
S pomalejším tempem růstu průmyslu počítá i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka. „Za celý rok 2019 čekáme růst průmyslové výroby České republiky o pouhé jedno procento po loňském nárůstu o 3,2 procenta,“ říká.
„Vloni průmysl ještě vzrostl o více než 3 %, letos bude jeho dynamika zhruba poloviční. Očekáváme také zpomalení americké ekonomiky v druhé polovině roku, což se do značné míry projeví i na poptávce v Evropě,“ doplňuje Táborský.
Solidnímu přebytku zahraničního obchodu pomohl export aut
Na přebytku zahraničního obchodu Česka v dubnu, který meziročně stoupl o 1,2 miliardy korun na 17,6 miliardy, se kladně podepsal především obchod s auty a ostatními dopravními prostředky jako lodě, lokomotivy nebo letadla a obchodování s chemickými prostředky. Negativní vliv na celkovou bilanci měl naopak větší schodek v obchodu s ropou a horší výsledek obchodu s počítači, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ.
„Zahraničnímu obchodu se tak od začátku roku celkem daří, a to navzdory tomu, že nálada v průmyslu není zrovna pozitivní. I přes globální nejistoty a celkově slabší poptávku ze zahraničí je o české výrobky zájem. Jen exporty do Evropské unie vzrostly za první čtyři měsíce o pět procent v porovnání s loňským rokem,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Celkově exporty i importy přidaly v porovnání s loňským dubnem 7,4 %. Dynamika importů, která je tažená silnou domácí spotřebou i investicemi, však zřejmě přibrzdí, vzhledem k tomu, že tito tahouni budou během roku zpomalovat. „Není totiž zřejmé, zda veřejný sektor bude schopen realizovat plánované investice, u soukromého sektoru pak stále chybí kapacity na jejich realizaci,“ dodává Junicke.
Z klíčových českých vývozních destinací za období letošního ledna až dubna klesá meziročně nejvýrazněji export do Británie, a to takřka o šest procent, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem. „Za zmínku stojí také markantní meziroční propad tuzemského vývozu do Turecka, který za období letošních prvních čtyř měsíců roku převyšuje 25 procent. Souvisí s tureckou měnovou krizí loňského roku a slábnoucí lirou,“ upozorňuje Kovanda.
Výkon tuzemského zahraničního obchodu bude tak podle něho v dalších měsících roku spíše slábnout ruku v ruce se zhoršujícím se mezinárodním obchodním klimatem.
Svižný růst stavebnictví pomáhá kompenzovat ochabování průmyslu
Stavebnictví v dubnu sice podle ČSÚ meziročně zpomalilo růst na 8,9 procenta z březnových revidovaných 12 procent, nicméně rostla jak produkce v pozemním stavitelství, meziročně o 6,5 procenta, tak v inženýrském, o 16,8 procenta.
„Stavebnictví v dubnu pokračovalo v dobrých výkonech. Produkce rostla především na inženýrských stavbách a vysoký růst vykázala hodnota stavebních povolení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová. Počty zahájených a dokončených bytů byly výrazně vyšší než loni zejména díky bytovým domům, dodala.
Stavební úřady vydaly v dubnu 7398 stavebních povolení, což bylo meziročně o 5,5 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,8 miliardy korun a ve srovnání s loňským dubnem vzrostla o 18,6 procenta.
Počet zahájených bytů v dubnu meziročně vzrostl o 34,2 procenta na 3341 bytů a meziročně vyšší byl v tomto měsíci i počet dokončených bytů. Ten vzrostl o 26,5 procenta na 2736 bytů.
„Stavební produkce by ale mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Umocňuje ji čerpání peněz z fondů EU, které z důvodu blížícího se konce programového období pro léta 2014 až 2020 zesiluje. Evropské peníze zhusta míří právě na stavební projekty, zejména infrastrukturního rázu,“ dodává Kovanda.
Výhled pro stavební sektor zůstává podle analytiků pozitivní i po zbytek letošního roku. „Po loňském růstu o vysokých 9,8 % však stavebnictví přidá už jen 4,3 %. Důvodem nižší dynamiky však nebude nižší počet zakázek, ale nedostatek pracovní síly, která by je mohla realizovat,“ vysvětluje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
