Bývalý dopravní pilot: Boeing nesmí podlehnout obchodnímu tlaku, i když se blíží čas dovolených

8 minut
Bývalý dopravní pilot: To nejhorší, co může Boeing udělat, je vrátit neprověřené letouny do provozu
Zdroj: ČT24

Letouny Boeing 737 MAX stále nesmí do vzduchu, což před začínající turistickou sezonou komplikuje život cestovním kancelářím i leteckým společnostem. Bývalý dopravní pilot Karel Mündel ale v Událostech, komentářích upozorňoval, že pokud nebudou problémy spolehlivě odstraněny, je nejlepší letadla držet na zemi: „To nejhorší, co by mohl Boeing udělat, je podlehnout obchodnímu tlaku a letadla urychleně vrátit do provozu.“

Letadlo typu Boeing 737 MAX se zřítilo loni v říjnu v Indonésii, o pět měsíců později havarovalo letadlo stejného typu v Etiopii. Některé státy včetně USA, Kanady, Spojených arabských emirátů, Indie, Číny a také evropských zemí následně uzavřely pro tyto letouny svůj vzdušný prostor.

„Z hlediska bezpečnosti a potenciálních pasažérů to rozhodnutí bylo určitě správné, i když to způsobilo spoustu problémů,“ uvedl Karel Mündel. Vadil mu ovšem způsob, jakým k uzemnění letadel došlo: „ To byly ty přelety na náhradní letiště a pak přelety s prázdnými letadly zpátky na jejich domácí báze.“

To, že moderní letadla nesmí vzlétnout, nyní komplikuje tisícům lidí odlet na dovolenou. Cestovní kanceláře včetně těch českých mění klientům datum i místo odletu. Přesto mají podle Mündela bezpečnostní opatření přednost. 

„Problémy dopravců, kteří na letouny MAX spoléhali, rostou každým dnem. Ale dokud nebude spolehlivě prokázáno, že problémy byly odstraněny, tak je nejlepší řešení držet letadla na zemi,“ domnívá se bývalý pilot. To nejhorší, co by podle něj mohl Boeing udělat, je podlehnout teď obchodnímu tlaku a letadla urychleně vrátit do provozu.

„Při vyšetřování pádu obou letadel se nachází styčné body, které svědčí o tom, že rozhodnutí uzemnit letadla bylo správné,“ zdůraznil Mündel. 

Podle Mündela neměli piloti o stabilizačním systému mnoho informací

Podle některých expertů je možné, že za pádem dvou Boeingů 737 MAX byla chyba počítačového systému.  Podle Mündela je to ale složitější: „To, co se nazývá systém, není vlastně systém, ale jenom jakýsi mód části automatického řízení letadla. A ten měl pomáhat při řízení tohoto moderního a poměrně přemotorovaného typu a přiblížit ho letovými vlastnostmi předcházejícím modelům společnosti Boeing.  Ale problém byl v tom, jakým způsobem byl tento mód instalován a nakolik s ním piloti nebyli seznámeni.“

To, že firma Boeing s popsaným mechanismem své piloty dobře neseznámila, vyplývá podle Mündela přímo z materiálů společnosti. „Piloti neměli mnoho informací o systému,“ řekl.  

Americký výrobce letadel Boeing věděl o softwarovém problému letounů 737 Max zhruba rok, neinformoval o tom ale ani letecké společnosti, ani regulační orgány. Částečné a nekonzistentní objasnění situace poskytl až po první tragické nehodě indonéského stroje. Vyplývá to z nedělního prohlášení společnosti, o němž informovala světová média. Boeing nicméně trvá na tom, že tato věc nepředstavuje bezpečnostní riziko. 

Jak společnost Boeing uvedla, její inženýři v roce 2017 zjistili, že kvůli chybě softwaru nefunguje výstraha tak, jak bylo plánováno. V té době se podnik spolehl na standardní interní přezkum, který zjistil, že problém „neovlivňuje nepříznivě provoz a bezpečnost letadel“.

Vedení společnosti se o záležitosti dozvědělo až po 29. říjnu 2018, kdy se zřítil indonéský stroj aerolinek Lion Air. Informace sdělilo americkému Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který problém analyzoval od listopadu do letošního února, kdy dospěl k závěru, že situace
nevyžadu je mimořádnou akci, napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...