Bývalý dopravní pilot: Boeing nesmí podlehnout obchodnímu tlaku, i když se blíží čas dovolených

Nahrávám video

Letouny Boeing 737 MAX stále nesmí do vzduchu, což před začínající turistickou sezonou komplikuje život cestovním kancelářím i leteckým společnostem. Bývalý dopravní pilot Karel Mündel ale v Událostech, komentářích upozorňoval, že pokud nebudou problémy spolehlivě odstraněny, je nejlepší letadla držet na zemi: „To nejhorší, co by mohl Boeing udělat, je podlehnout obchodnímu tlaku a letadla urychleně vrátit do provozu.“

Letadlo typu Boeing 737 MAX se zřítilo loni v říjnu v Indonésii, o pět měsíců později havarovalo letadlo stejného typu v Etiopii. Některé státy včetně USA, Kanady, Spojených arabských emirátů, Indie, Číny a také evropských zemí následně uzavřely pro tyto letouny svůj vzdušný prostor.

„Z hlediska bezpečnosti a potenciálních pasažérů to rozhodnutí bylo určitě správné, i když to způsobilo spoustu problémů,“ uvedl Karel Mündel. Vadil mu ovšem způsob, jakým k uzemnění letadel došlo: „ To byly ty přelety na náhradní letiště a pak přelety s prázdnými letadly zpátky na jejich domácí báze.“

To, že moderní letadla nesmí vzlétnout, nyní komplikuje tisícům lidí odlet na dovolenou. Cestovní kanceláře včetně těch českých mění klientům datum i místo odletu. Přesto mají podle Mündela bezpečnostní opatření přednost. 

„Problémy dopravců, kteří na letouny MAX spoléhali, rostou každým dnem. Ale dokud nebude spolehlivě prokázáno, že problémy byly odstraněny, tak je nejlepší řešení držet letadla na zemi,“ domnívá se bývalý pilot. To nejhorší, co by podle něj mohl Boeing udělat, je podlehnout teď obchodnímu tlaku a letadla urychleně vrátit do provozu.

„Při vyšetřování pádu obou letadel se nachází styčné body, které svědčí o tom, že rozhodnutí uzemnit letadla bylo správné,“ zdůraznil Mündel. 

Podle Mündela neměli piloti o stabilizačním systému mnoho informací

Podle některých expertů je možné, že za pádem dvou Boeingů 737 MAX byla chyba počítačového systému.  Podle Mündela je to ale složitější: „To, co se nazývá systém, není vlastně systém, ale jenom jakýsi mód části automatického řízení letadla. A ten měl pomáhat při řízení tohoto moderního a poměrně přemotorovaného typu a přiblížit ho letovými vlastnostmi předcházejícím modelům společnosti Boeing.  Ale problém byl v tom, jakým způsobem byl tento mód instalován a nakolik s ním piloti nebyli seznámeni.“

To, že firma Boeing s popsaným mechanismem své piloty dobře neseznámila, vyplývá podle Mündela přímo z materiálů společnosti. „Piloti neměli mnoho informací o systému,“ řekl.  

Americký výrobce letadel Boeing věděl o softwarovém problému letounů 737 Max zhruba rok, neinformoval o tom ale ani letecké společnosti, ani regulační orgány. Částečné a nekonzistentní objasnění situace poskytl až po první tragické nehodě indonéského stroje. Vyplývá to z nedělního prohlášení společnosti, o němž informovala světová média. Boeing nicméně trvá na tom, že tato věc nepředstavuje bezpečnostní riziko. 

Jak společnost Boeing uvedla, její inženýři v roce 2017 zjistili, že kvůli chybě softwaru nefunguje výstraha tak, jak bylo plánováno. V té době se podnik spolehl na standardní interní přezkum, který zjistil, že problém „neovlivňuje nepříznivě provoz a bezpečnost letadel“.

Vedení společnosti se o záležitosti dozvědělo až po 29. říjnu 2018, kdy se zřítil indonéský stroj aerolinek Lion Air. Informace sdělilo americkému Federálnímu úřadu pro letectví (FAA), který problém analyzoval od listopadu do letošního února, kdy dospěl k závěru, že situace
nevyžadu je mimořádnou akci, napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 21 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 46 mminutami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 9 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
včera v 15:04

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
včera v 12:06

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled