Zpřesněná data potvrdila loňské zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta z předloňských 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici ale mírně upravili odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) za samotné čtvrté čtvrtletí. Podle předběžného odhadu z února činil meziroční růst 2,9 procenta, zatímco podle aktuálních informací dosáhl jen 2,8 procenta. I tak si podle ekonomů Česko vedlo loni navzdory horšímu vývoji v Německu dobře. Letos čekají zpomalení růstu na 2,7 procenta.
I navzdory snížení odhadu růstu bylo poslední čtvrtletí jedním z nejsilnějších období loňského roku. Výraznějšího meziročního posílení dosáhlo české hospodářství jen v prvním čtvrtletí, kdy růst činil 4,2 procenta.
Ve srovnání s rokem 2017 byl však loňský růst ekonomiky pomalejší jak z pohledu celého roku, tak za samotné čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent.
V mezičtvrtletním srovnání stoupl HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,9 procenta, což byl nejvýraznější mezičtvrtletní růst za celý rok. „V průběhu roku docházelo k mírnému zrychlování mezičtvrtletního růstu. Nejvíce přispěla domácí poptávka, zejména investice. Rostly jak investiční výdaje podniků do strojního vybavení, domácnosti více investovaly do bydlení a zvýšily se také vládní investice do dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hlavní příčina lepšího než očekávaného růstu HDP v závěru roku byla podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera koncentrovaná v čistých exportech. Vývozy totiž rostly poměrně překvapivě o pět procent, zatímco například ČNB čekala růst o necelá čtyři procenta. „Tím byl tak očekávaný negativní příspěvek čistého vývozu o jeden procentní bod nižší, než čekala v prognóze ČNB,“ vysvětlil Seidler.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je pozitivní, že na posilování ekonomiky se loni ve čtvrtém čtvrtletí silně podílely investice. Meziročně rostly o více než deset procent.
„Firmy jsou nuceny investovat do rozšiřování kapacit, což bylo další vzpruhou zmíněnému stavebnictví, ale silně investují také do strojového vybavení. Lepší technologie jim umožní navýšit produktivitu a zůstat konkurenceschopné i v čase, kdy v Česku výrazně stoupají náklady práce, zejména z důvodu citelného růstu mezd a platů,“ konstatuje Kovanda.
A dodává, že lepší technologie umožní firmám rovněž čelit chronickému a kritickému nedostatku vhodné pracovní síly, protože Česko vykazovalo i loni ve čtvrtém kvartále nejnižší nezaměstnanost nejen mezi zeměmi EU, ale také mezi zeměmi OECD.
Česko zpomaluje rychleji než ostatní země Visegrádu
Na druhou stranu je ale podle něho faktem, že ačkoliv zpřesněné údaje o růstu tuzemské ekonomiky stále poskytují poměrně pozitivní obrázek, nic to nemění na tom, že mezi zeměmi Visegrádské skupiny už tři čtvrtletí v řadě citelně Česká republika zaostává.
Maďarsko podle zpřesněných údajů rostlo v posledním kvartále tempem 5,1 procenta (předběžný odhad hovořil o pětiprocentním růstu). Polsko a Slovensko zatím zůstávají na úrovni původního odhadu, tedy 4,9, respektive 3,6 procenta.
Česká ekonomika zpomaluje výrazněji než další země regionu zejména proto, že dříve narazila na kapacitní omezení. A relativně silná obchodní provázanost se zpomalujícím Německem – tato provázanost je silnější než v případě dalších zemí Visegrádské skupiny – hrála až druhořadou roli, míní Kovanda.
Česko tak zůstalo podle něho na sklonku roku poměrně imunní vůči vývoji v Německu. Očekává, že letos, zejména kvůli nepříznivým zahraničním vlivům, tuzemská ekonomika zpomalí, když přidá 2,7 procenta. Se stejným zpomalením počítá i hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka nebo ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Podle analytika ČSOB Petra Dufka to bude ještě o něco méně, a to 2,6 procenta.
„Důvodem jsou přetrvávající rizika a nejistoty ovlivňující vývoj zahraniční poptávky a současně i domácí bariéry pro další expanzi v podobě nedostatku pracovníků,“ vysvětluje.
