Zpřesněná data potvrdila zpomalení růstu HDP na tři procenta. I tak si Česko podle analytiků vedlo dobře

2 minuty
Zpřesněná data potvrdila zpomalení růstu HDP na tři procenta
Zdroj: ČT24

Zpřesněná data potvrdila loňské zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta z předloňských 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici ale mírně upravili odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) za samotné čtvrté čtvrtletí. Podle předběžného odhadu z února činil meziroční růst 2,9 procenta, zatímco podle aktuálních informací dosáhl jen 2,8 procenta. I tak si podle ekonomů Česko vedlo loni navzdory horšímu vývoji v Německu dobře. Letos čekají zpomalení růstu na 2,7 procenta.

I navzdory snížení odhadu růstu bylo poslední čtvrtletí jedním z nejsilnějších období loňského roku. Výraznějšího meziročního posílení dosáhlo české hospodářství jen v prvním čtvrtletí, kdy růst činil 4,2 procenta.

Ve srovnání s rokem 2017 byl však loňský růst ekonomiky pomalejší jak z pohledu celého roku, tak za samotné čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent.

Vývoj HDP (v %)
Zdroj: ČSÚ/ČNB

V mezičtvrtletním srovnání stoupl HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,9 procenta, což byl nejvýraznější mezičtvrtletní růst za celý rok. „V průběhu roku docházelo k mírnému zrychlování mezičtvrtletního růstu. Nejvíce přispěla domácí poptávka, zejména investice. Rostly jak investiční výdaje podniků do strojního vybavení, domácnosti více investovaly do bydlení a zvýšily se také vládní investice do dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Struktura investic (v %, meziročně)
Zdroj: ČSÚ

Hlavní příčina lepšího než očekávaného růstu HDP v závěru roku byla podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera koncentrovaná v čistých exportech. Vývozy totiž rostly poměrně překvapivě o pět procent, zatímco například ČNB čekala růst o necelá čtyři procenta. „Tím byl tak očekávaný negativní příspěvek čistého vývozu o jeden procentní bod nižší, než čekala v prognóze ČNB,“ vysvětlil Seidler.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je pozitivní, že na posilování ekonomiky se loni ve čtvrtém čtvrtletí silně podílely investice. Meziročně rostly o více než deset procent.

„Firmy jsou nuceny investovat do rozšiřování kapacit, což bylo další vzpruhou zmíněnému stavebnictví, ale silně investují také do strojového vybavení. Lepší technologie jim umožní navýšit produktivitu a zůstat konkurenceschopné i v čase, kdy v Česku výrazně stoupají náklady práce, zejména z důvodu citelného růstu mezd a platů,“ konstatuje Kovanda.

A dodává, že lepší technologie umožní firmám rovněž čelit chronickému a kritickému nedostatku vhodné pracovní síly, protože Česko vykazovalo i loni ve čtvrtém kvartále nejnižší nezaměstnanost nejen mezi zeměmi EU, ale také mezi zeměmi OECD.

Česko zpomaluje rychleji než ostatní země Visegrádu

Na druhou stranu je ale podle něho faktem, že ačkoliv zpřesněné údaje o růstu tuzemské ekonomiky stále poskytují poměrně pozitivní obrázek, nic to nemění na tom, že mezi zeměmi Visegrádské skupiny už tři čtvrtletí v řadě citelně Česká republika zaostává. 

Maďarsko podle zpřesněných údajů rostlo v posledním kvartále tempem 5,1 procenta (předběžný odhad hovořil o pětiprocentním růstu). Polsko a Slovensko zatím zůstávají na úrovni původního odhadu, tedy 4,9, respektive 3,6 procenta.

Česká ekonomika zpomaluje výrazněji než další země regionu zejména proto, že dříve narazila na kapacitní omezení. A relativně silná obchodní provázanost se zpomalujícím Německem – tato provázanost je silnější než v případě dalších zemí Visegrádské skupiny – hrála až druhořadou roli, míní Kovanda.

Česko tak zůstalo podle něho na sklonku roku poměrně imunní vůči vývoji v Německu. Očekává, že letos, zejména kvůli nepříznivým zahraničním vlivům, tuzemská ekonomika zpomalí, když přidá 2,7 procenta. Se stejným zpomalením počítá i hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka nebo ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Podle analytika ČSOB  Petra Dufka to bude ještě o něco méně, a to 2,6 procenta. 

„Důvodem jsou přetrvávající rizika a nejistoty ovlivňující vývoj zahraniční poptávky a současně i domácí bariéry pro další expanzi v podobě nedostatku pracovníků,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 17 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...