Jihoafričtí lídři hledají řešení zimbabwské krize

Johannesburg - Političtí lídři zemí jižní Afriky se pokusí na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), který dnes začíná v Johannesburgu, najít řešení politické a ekonomické krize, která otřásla celým regionem a je v současnosti největší překážkou zamýšlené liberalizace obchodu v nejbohatší části kontinentu.

O ekonomickém stavu kdysi jedné z nejbohatších zemí černého kontinentu svědčí inflace, která dosáhla světového primátu, když se zimbabwský dolar znehodnocoval tempem přes dva miliony procent. Radikální měnová reforma, která na zimbabwaských bankovkách škrtla deset nul, přitom byla jen kosmetickým zákrokem.

Zimbabwská ekonomika má za sebou desetiletí poklesu. Ten se po radikálních pozemkových reformách autoritářského režimu prezidenta Mugabeho, který vyhnal ze země bílé farmáře a zlomil tak páteř tamní ekonomiky, změnil ve strmý pád. Do roku 2001 byla Zimbabwe tradičně zemědělsky exportní země, dnes je závislá na dovozu potravin. Samotný Mugabe viní z problémů Západ.

„Ekonomická situace v Zimbabwe, která mimořádně silně ovlivnila celý region - došlo zde například k odpojení elektrického proudu ze Zambie z důvodu neplacení - bude celý summit velice zatěžovat,“ přiznává Viktor Lorenc z ministerstva průmyslu a obchodu. Zimbabwská krize brání další libaralizaci obchodu v oblasti. SADC chce do roku 2012 vytvořit jihoafrickou zónu volného obchodu, dosud se podařilo tarify mezi jednotlivými státy snížit až o 85 procent. 

Největší překážkou k řešení krize zůstává politika. Šestaosmdesátiletý Mugabe zůstává v prezidentském křesle po volbách všeobecně považovaných za zmanipulované. Přitom právě vyřešením politické krize podmiňuje Západ svou ekonomickou pomoc. „Evropská unie a další státy jsou v případě dosažení politicky přijatelného konsenzu a stabilizace hospodářství připraveny přikročit k urychlené humanitární rekonstrukci země,“ zdůrazňuje Lorenc.

Není se čemu divit, Evropa má v regionu své ekonomické zájmy. Z případné stabilizace situace by mohla těžit i Česká republika. Čeští podnikatelé mají silné zastoupení v Jihoafrické republice (JAR), která je ekonomickým tahounem celého regionu. Vývoz z Česka do JAR vzrostl jen za prvních šest měsíců roku 2008 meziročně o 50 miliard amerických dolarů. Země tak vystřídala Egypt a stala se nejdůležitějším obchodním partnerem ČR na kontinentě. „Například v oblasti energetiky, čištění odpadních vod, ale i zdravotnictví, poptává jižní Afrika prakticky vše, jako ostatně celý kontinent,“ dodává Lorenc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...