Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.
Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na rok 2024 se schodkem 252 miliard
Opoziční hnutí ANO a SPD neuspěly s návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 87 poslanců. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně za ANO. Opozice hlasovala proti. Poslanci o rozpočtu jednali zhruba 11,5 hodiny.
Návrh rozpočtu na příští rok sleduje stejně jako rozpočty na předchozí dva roky totožný cíl. Tím je snižování schodku rozpočtu i veřejných financí, udržení sociálního smíru a investiční aktivita státu, popsal ministr financí. Poukázal na to, že proti předchozím rokům platí nyní tři nové zákony, které přinášejí povinné výdaje státnímu rozpočtu.
Prvním je závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, zavedení automatické valorizace plateb za pojištěnce státu do systému zdravotního pojištění a také plat pedagogických pracovníků odpovídající 130 procentům průměrné mzdy v ekonomice.
Poukázal i na to, že v příštím roce má klesnout počet zaměstnanců placených státem o více než jedenáct tisíc. Nepůjde podle něj o hromadné výpovědi, ale o snižování počtu míst přirozenou fluktuací. Informoval, že vláda se chce zaměřit na rušení agend a duplicit.
Na důchody bude směřovat 706 miliard
Nejvyšší část výdajů rozpočtu budou opět tvořit sociální výdaje, které vzrostou proti letošnímu očekávanému číslu na 1,065 bilionu korun. Jenom výdaje na dávky důchodového pojištění se mají zvýšit o 19,4 miliardy korun. Směřovat na ně má přes 706 miliard.
Na dani z přidané hodnoty chce státní rozpočet získat téměř 387 miliard korun, na spotřebních daních téměř 159 miliard a na daních z příjmů zaměstnanců více než 122 miliard. Firmy by měly na daních z příjmů odvést 198 miliard korun. Na daních a sociálním pojištění dohromady by měli poplatníci odvést státu víc než 1,7 bilionu, popsal Stanjura.
Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Vláda také očekává, že Česká národní banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby.
Okamura: Návrh skrývá řadu podvodů
Opozice rozpočet kritizovala. Šéf hnutí SPD Tomio Okamura vystoupil díky přednostnímu právu ještě před formálním zahájením úvodního kola jednání o návrhu rozpočtu. Řekl, že poslanci SPD připraví pozměňovací návrhy, které by přesměrovaly podle Okamury zbytné výdaje do oblastí, v nichž by pomohly obyvatelům a firmám.
Předseda SPD tvrdil, že návrh rozpočtu skrývá „řadu podvodů“, například když vláda nezapočítává do deficitu úvěr asi 24 miliard korun od Evropské investiční banky na dopravní infrastrukturu. Odvolával se také na výtky někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a řekl, že Fialova vláda zadluží za dobu působení Česko o polovinu víc než bývalý Babišův kabinet.
Schillerová: Příjmy jsou nadhodnoceny
Vystoupila také předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, která se pozastavila nad zvýšením rozpočtových příjmů o 19 miliard korun proti prvotnímu srpnovému návrhu a nad škrtem 51,5 miliardy na obnovitelné zdroje a energetickou přenosovou síť, což podle ní zaplatí domácnosti, a zejména průmysl.
Schillerová v této souvislosti varovala před snížením hrubého domácího produktu. „Příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun,“ uvedla. V případě půjčky od EIB zpochybnila její dlouhodobou výhodnost ve srovnání s běžnými tržními podmínkami. Reálný schodek návrhu rozpočtu je podle ní už nyní 270 miliard. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla.
Stanjura se vůči výtkám Schillerové ohradil. Navrhované příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny výborem pro rozpočtové prognózy, uvedl. Celkové plánované příjmy se příští rok zvýší podle vládního návrhu o dvanáct miliard na 1,94 bilionu korun. Celkové plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.
Za ANO vystoupil s přednostním právem také stínový premiér Karel Havlíček, který se vedle hospodářství věnoval dopravě. „Dlouhodobý rozpočtový výhled na dopravě je v troskách,“ prohlásil. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oponoval, že investice do dopravní infrastruktury se povedlo zachovat i v horších časech.
Někdejší ministr hospodářství a dopravy Havlíček také uvedl, že rozpočet není protiinflační, neodráží hospodářský růst a jeho hlavní úsporou je podle něj přesun výdajů na spotřebitele.
Je to jen cár papíru, kritizovala Dostálová rozpočet resortu pro místní rozvoj
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) řekla, že rozpočet tohoto ministerstva je naprosto nereálný a je to jen cár papíru. Plánovaným výdajům podle ní neodpovídají nároky na to, co by mělo ministerstvo v příštím roce proplatit, a peníze zřejmě budou muset přitéct během roku.
Stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO) ohlásil pozměňovací návrhy, které by zvedly dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury a umožnily by zvýšení slevy ve veřejné dopravě pro studenty a seniory z nynější poloviny na tři čtvrtiny.
„Zjevně hnutí ANO si neodpustí svůj populismus ani v době opozice,“ poznamenal k tomu ministr dopravy Kupka.
Nový: TOP 09 a ODS jsou rozpočtově odpovědné. Zbylé tři strany měly jiné představy
„To je šetření odpovídající politické realitě. Současná koalice je složena z pěti politických stran, a dojít k dohodě vůbec není jednoduché,“ poznamenal v Událostech, komentářích k návrhu státního rozpočtu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). Představoval by si výrazně nižší deficit. „Představa TOP 09 se pohybovala někde mezi 210, maximálně 230 miliardami,“ ujasnil.
„Mně je z toho smutno, vaří se ve mně krev,“ prohlásil ekonomický poradce Petr Mach (SPD). V době, kdy současná vláda skončí, zanechá nárůst státního dluhu o více než tisíc miliard, míní. „Pokud se tu mluví o tom, že je to vydřený kompromis, a že oni chtěli 210 miliard, tak kdo je ten zlý, kdo chtěl čtyři sta nebo pět set miliard?“ táže se Mach.
Někdo má prostě jiné představy, reagoval Nový. TOP 09 i ODS jsou podle něj rozpočtově odpovědné. „Ty zbylé tři strany měly (…) zkrátka jiný názor,“ prozradil.
Vláda podle Macha nemá představu o tom, kde škrtat. „Nevědí, který úřad je zbytečný, která státní agenda je zbytečná. Zbytečně platíme mnoho miliard za takzvanou inkluzi. Nebo za členství ve všech možných mezinárodních organizacích,“ myslí si.