V Praze se v úterý odpoledne sešly stovky akademiků, studentů a pracovníků vysokých škol k protestu proti podfinancování univerzit. Ve tři hodiny protestující vyrazili z náměstí Jana Palacha po hodinové výstražné stávce k sídlu ministerstva školství, kde po čtvrté hodině protest pořadatelé ukončili. Odbory jsou nespokojené s výší platů na některých oborech i celkovou finanční situací vysokých škol a pohrozily, že pokud se situace nezlepší, budou v protestech pokračovat. V úvahu podle nich připadá i to, že ustane výuka a nebudou státnice. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jejich požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun označil za nereálný.
Protestující u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s sebou měli transparenty s nápisy jako „Akademická práce není koníček“, „Konec levné vědy“, „Špičková věda za minimální mzdy“ a „Dobrým pocitem nezatopíš“. Průvod po třetí hodině vyrazil přes Mánesův most k budovám ministerstva školství na Malé Straně, kam dorazili po půl hodině.
Protestující lidé částečně blokovali dopravu, pískali a provolávali hesla jako „Konec levné práce“ nebo „V solidaritě je síla“. Před ministerstvem promlouvali zástupci odborových skupin. Kvůli protestu byla na hodinu odkloněna i tramvajová doprava, místo přes Malostranské náměstí jezdily tramvaje přes zastávku Staroměstská.
Ačkoli se Bek snažil prezentovat jako úspěch, že bude mít vysoké školství v příštím roce stejný rozpočet jako letos – i když ministr financí původně chtěl škrtat – vysokoškolským odborům to nestačí.
Požadovaný rozpočet
Podle členů iniciativy Hodina pravdy, která akci organizovala, představuje zachování výše rozpočtu pro vysoké školy jen pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Podle vysokoškolských reprezentací by univerzity potřebovaly asi o 11 miliard korun více.
Cílem protestů vysokoškolských odborů je dosáhnout navýšení rozpočtu pro vysoké školy na příští rok o tři až čtyři miliardy oproti letošku a naplánovat další přidávání tak, aby procento peněz dávaných na tuto oblast odpovídalo průměru zemí OECD. „Potřebujeme plán, jak se budou zvyšovat prostředky pro vysoké školy,“ zdůraznil předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík.
Bek po jednání s odboráři a iniciativou zmínil, že je jasné, že čtyři miliardy v příštím roce nejsou realistické očekávání. „Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl Bek.
„Tato miliarda je málo. Neprojeví se na platech těch asistentů a asistentek, kteří v tuto chvíli berou 32 tisíc korun měsíčně,“ řekl za iniciativu Hodina pravdy Ondřej Švec. Odbory a zástupci iniciativy budou čekat, zda navýšení rozpočtu univerzit o avizovanou miliardu korun pocítí nejchudší fakulty. Těmi jsou podle něj zvláště humanitní a sociálněvědní fakulty. Pokud se tak nestane, budou podle něj protesty pokračovat. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, připadají v úvahu i další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.
O financování vysokých škol v úterý odpoledne jednala také školská tripartita. Školské odbory dál požadují, aby se od ledna zvedly výdělky i nepedagogickým profesím. Prosazují navýšení o deset procent a varují před propadem příjmů neučitelských pracovníků a jejich odchodem ze škol, řekl předák školských odborů František Dobšík. Podle předsedy odborů by se další peníze mohly přesunout na odměňování případně ještě při projednávání rozpočtového zákona ve sněmovně.
Pavlík později v pořadu Události, komentáře zopakoval, že stav financování vysokého školství je tristní. „Reálná hodnota financí na vysoké školství je o 17 procent nižší než v roce 2009 a v tomto stavu je celé vysoké školství,“ dodal s tím, že lidé z fakult odcházejí na základní a střední školy. Fakulty podle něj nejsou konkurenceschopné a odborníci odcházejí z akademické sféry tam, kde se lépe uživí.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v pořadu zopakoval, že vláda má vysoké školství jako jednu z priorit a objem výdajů se má v příštích letech navýšit. „I v této době napjatého rozpočtu, kdy sklízíme plody hospodaření předchozích vlád a i ekonomických dopadů covidu, dáváme najevo, že se snažíme zajistit přiměřené dobré financování,“ uvedl.
Stávku podpořilo i vedení škol
Kvůli nespokojenosti s tím, kolik peněz do terciárního vzdělávání jde, vyhlásily odbory výstražnou stávku od úterních 14 do 15 hodin. Na Filozofické fakultě, Fakultě humanitních studií, Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Palackého je stávka celodenní. Rozhodnutí odborů – které zdůraznily, že stávka „není namířena proti konkrétnímu zaměstnavateli, ale na podporu sociálních požadavků pracovníků vysokých škol“ – podpořilo i vedení fakult a univerzit.
„V situaci, kdy se důsledky podfinancování vysokého školství začínají projevovat v plné síle, je nutné důrazně, ale věcně vyjadřovat nespokojenost se stávajícím stavem a se způsobem, jakým jsou jeho kořeny některými politickými představiteli popisovány. Věříme, že stávka jasně poukáže na neudržitelnou situaci v humanitních vědách,“ uvedla děkanka pražské filozofické fakulty Eva Lehečková. Podobně se vyjádřili i představitelé Univerzity Palackého.
Děkanka pražské Fakulty humanitních studií Věra Sokolová dodala, že vnímá problém s výší platů jen jako vrchol ledovce podfinancování vysokých škol. „Myslím si, že to, co je na tom nejhorší, je, že se nemůžeme rozvíjet,“ podotkla.
Podle proděkana olomoucké filozofické fakulty Petra Bilíka je akademická obec v nespokojenosti s financováním jednotná. „Všichni dobře vědí, že stačí jediný výpadek grantové úspěšnosti a se základní mzdou se zkrátka neuživí. A stát permanentně ve frontě na vlastní financování je neúnosné,“ uvedl Bilík.
Transparenty a kritika podfinancovanosti vysokých škol
Na některých fakultách – filozofických v Praze a Olomouci a také Fakultě humanitních studií a Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy – se stávkuje celý den. Objevily se na nich transparenty, kterými zaměstnanci upozorňují na špatné finanční podmínky. V budově Filozofické fakulty UK na pražském náměstí Jana Palacha vystavili transparenty s nápisy jako „Láska k práci kroužky dětem nezaplatí“, v trojské budově Fakulty humanitních studií zase visí transparenty „Komenský by bojoval za důstojné mzdy“ či „Kvalita není zadarmo“.
Na pražské filozofické fakultě se podle Moniky Brenišínové z pořádající iniciativy Hodina pravdy do stávky zapojila většina pracovníků. Učitelé podle ní místo běžných přednášek chtějí se studenty hovořit o podfinancování vysokých škol v Česku. Ľubica Kobová z odborové organizace Fakulty humanitních studií UK doplnila, že na této fakultě stávkuje asi čtvrtina zaměstnanců.
Stávkovalo se i v Brně, na nádvoří filozofické fakulty se na podporu lepšího financování univerzit a zejména humanitních oborů shromáždilo asi 120 lidí. Mezi brněnskými protestujícími byli vyučující a studenti a v areálu fakulty byly k vidění transparenty s nápisy jako „Českým univerzitám svítí červená“ nebo „Škrty ve vzdělávání škrtí demokracii“. Místopředsedkyně fakultní odborové organizace Jarmila Bednaříková poukázala na to, že peníze v Česku plynou spíše k technickým oborům, ale i ty humanitní jsou pro společnost důležité.
Na olomoucké filozofické fakultě se zapojilo 250 z 400 zaměstnanců. Zrušena byla téměř všechna výuka, část pedagogů odjela podpořit stávkující do Prahy.
„Potřebujeme, aby se zvýšily ty rozpočty a pak se můžeme bavit o tom, jak se to přerozdělí v rámci fakult, v rámci univerzity. Můžeme tlačit na to, aby se to přerozdělovalo férověji směrem k humanitním a sociálněvědním fakultám. Ale když se ty peníze vůbec nedostávají, tak je těžké to vyjednávat,“ řekl při zahájení stávek na části fakult předseda odborové organizace FHS a předseda koordinační odborové rady UK Petr Pavlík.
Akademici požadují po vládě „adekvátní financování vysokého školství ve státním rozpočtu na rok 2024 tak, aby mohly univerzity zajistit důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance“. Chtějí, aby střednědobý výhled počítal s růstem výdajů na vysokých školách vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD. Ten činí 1,27 procenta, zatímco v Česku jde podle dat Eurostatu na terciární vzdělávání jen 0,86 procenta HDP.
Průměrný plat 62 tisíc, na filozofických fakultách ale sotva třicet
Podle údajů ministerstva školství vydělávali v roce 2022 akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v průměru 62 872 korun měsíčně. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu 40 317 korun.
Resort ale připustil, že jsou rozdíly ve výplatách akademiků mezi univerzitami i mezi fakultami jednotlivých škol. Odborní asistenti na některých společenskovědních a humanitních fakultách berou jen málo přes třicet tisíc. Ministerstvo slíbilo, že připraví novou rozpočtovou metodiku a motivuje vysoké školy ke zmírnění rozdílů v odměňování akademických pracovníků. V souvislosti s tím úřad plánuje pro univerzity vyčlenit asi 800 milionů korun, které by měly univerzitám umožnit přizpůsobit se plánovaným změnám.
