V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.
Bek poprvé svolal konvent o vzdělávání. Chce, aby jeho návrhy prošly oponenturou
V Národním konventu vzdělávání usedli politici ze Senátu a Poslanecké sněmovny, zástupci obcí a krajů, které zřizují základní a střední školy, představitelé školských asociací, odboráři i zástupci neziskových organizací. Členy jsou rovněž ředitel Cermatu Miroslav Krejčí, ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa a předseda Národního akreditačního úřadu Robert Plaga.
Ministr a zároveň senátor Bek je členem tříčlenného předsednictva, v němž jsou kromě něj senátoři Jiří Drahoš (nestr. za STAN) a Jiří Růžička (nestr. za TOP 09).
Na úvod prvního zasedání ministr zopakoval, proč se rozhodl konvent zřídit. Hovořil o potřebě odborné i politické debaty o změnách ve školství, o souvisejících zákonech, od členů uskupení očekává také oponenturu.
Úvodní jednání nazval Bek zahřívacím. Na programu nemělo žádný konkrétní návrh, vystoupili se podle ministra analytici se zprávami o situaci ve školství – o nerovnostech, vlivu sociálních faktorů na vzdělávání, nedostatečné infrastruktuře škol nebo očekávaném vývoji trhu práce. „Vzdělávací systém, pokud nějakým způsobem bude modifikován, musí zohlednit delší časovou perspektivu,“ podotkl.
Bek chce přísnou oponenturu
Jiří Drahoš při zahájení úvodního jednání řekl účastníkům, že by se měli scházet jednou měsíčně, příště se ale sejdou až v září. To by již chtěl Bek přinést první konkrétní návrhy na změny. Jako první chce předložit úpravy v přijímacím řízení na střední školy, které by chtěl elektronizovat.
Od členů konventu očekává, že návrhy „vystaví přísné oponentuře a odborné konzultaci“. Chce fórum využít také k tomu, aby je představil široké veřejnosti. Drahoš věří, že úvodní konvent „se velmi povedl“. Ujistil, že to není jen jeho mínění, ale podobně se vyjádřili i další jeho účastníci. Za zásadní považuje, že umožní „odborné veřejnosti (…) účast na debatě, na které by ministerstvo školství zejména představovalo kroky, které hodlá podniknout k řešení výzev a zlepšení situace v našem školství“.
Mezi kroky, které ministr plánuje a které by měly změnit podobu školství do deseti let, je mimo jiné prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného vzdělávání na středních školách a otevírání jejich nových typů. Chtěl by se také zabývat možností, že by vznikaly polytechnické vysoké školy, které by úzce spolupracovaly s regionálními zaměstnavateli.
Ministr Bek krátce po svém nástupu do funkce v čele resortu školství novinářům sdělil, že mu bude konvent nahrazovat tým poradců. Jeho předchůdci ve funkci a stranickému kolegovi Vladimíru Balašovi (STAN) radilo šestnáct lidí, předchozí ministr Petr Gazdík (STAN) měl deset poradců.
