Ministři budou ve středu projednávat zákon o státním zastupitelství. Spor je hlavně o způsob výběru nejvyššího žalobce. Ministerstvo spravedlnosti chce funkci otevřít i pro jiné právnické profese a nejvyššího státního zástupce jmenovat na sedm let. Vládní protikorupční i legislativní rada naproti tomu doporučují, aby bylo funkční období desetileté, a zároveň by chtěly, aby měl budoucí nejvyšší státní zástupce předchozí zkušenosti jako veřejný žalobce.
Zákon o státním zastupitelství jde na vládu. Stále trvá spor o otevřenost funkce nejvyššího žalobce
UDÁLOSTI: Vláda bude ve středu řešit budoucí výběr nejvyššího státního zástupce (zdroj: ČT24)
Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman říkal s nadsázkou, že má mandát vždy jen do příštího jednání vlády. Ta jej totiž mohla bez udání důvodu odvolat. Konaly se kvůli tomu i demonstrace, ale pravidla pro fungování státních zástupců včetně toho nejvyššího se dosud nepodařilo změnit. A tak má i Zemanův nástupce Igor Stříž v jistém ohledu mandát vždy jen do příští středy.
Nový zákon o státním zastupitelství se ale již rýsuje. Koalice se dohodla, že se zúží důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Vláda se jej bude moci zbavit, pokud svým zaviněním ohrozí důvěru v činnost svých podřízených nebo vážnost instituce. „Především tam budou zásadnější manažerská pochybení v řízení celé soustavy,“ ozřejmil, co to vlastně znamená, náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS). Šéfžalobce by se navíc mohl proti případnému odvolání bránit u Nejvyššího správního soudu.
Na čem zatím úplná shoda není, je délka mandátu budoucích nejvyšších státních zástupců. Dosud jsou jmenováni na neomezenou dobu – dokud nedojde na ono odvolání nebo dokud sami neodstoupí. Od legislativní rady vlády, protikorupční rady i od nynějšího nejvyššího státního zástupce Igora Stříže zní docela jasné číslo: deset let. Stříž poukázal, že na deset let jsou jmenováni předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
Ministerstvo spravedlnosti ale prosazuje kratší funkční období – sedmileté. A šéf resortu Pavel Blažek (ODS) dal najevo, že by sám byl ještě pro kratší dobu. „Většinou je to pět let. Je to u náčelníka generálního štábu, je to u služeb. Takže už sedm let mi přijde docela hodně,“ podotkl.
Spor je i o to, kdo všechno by mohl nejvyšším státním zástupcem být – zda jen dosavadní státní zástupci, nebo i jiní právníci. „Jde o to, jestli ti vhodní kandidáti můžou být i z řad justice nebo z řad advokacie,“ shrnul ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).
Vládní protikorupční rada chce, aby nemohl nejvyšší státní zástupce přijít zvenčí a ministrům doporučila, aby bez těchto změn zákon neschválili. Ministerstvo naopak prosazuje znění zákona, které by pozici otevřelo.