Vláda na svém středečním jednání zrušila devět usnesení z dob socialistického Československa, která dosud umožňovala ruské diplomacii bezplatně užívat pozemky v Česku. Ministerstvo zahraničí zrušení usnesení navrhlo proto, že Rusko podle něj nepoužívá pozemky k diplomatickým účelům. Rusko za pozemky bude muset dál platit nájemné. Kabinet také pověřil Digitální informační agenturu vytvořením aplikace eDoklady. Ta bude od příštího roku elektronickou alternativou občanského průkazu.
Pozemky, které tehdejšímu Sovětskému svazu odevzdalo do užívání devět vládních usnesení z let 1970 až 1982, není podle diplomacie důvod nadále poskytovat bezplatně. I s ohledem na nízký počet pracovníků po nedávném vzájemném vyhošťování diplomatů nemohou být nemovitosti podle Černínského paláce v takovém množství využívány k diplomatickým účelům.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Rusko v Česku využívá 42 budov, které označilo za budovy mise podle vídeňské úmluvy. „My jsme v rámci revize došli k závěru, že řada těchto budov nesloužila diplomatickým účelům. Vyzývali jsme ruskou stranu, aby upřesnila účel používání těchto budov,“ upozornil.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nereagovalo Rusko na upozornění ministerstva zahraničí, které se chtělo situací zabývat. „Proto jsme přistoupili k zrušení usnesení a narovnání vztahů. Dostáváme se po řadě desítek let do normální situace,“ řekl Fiala.
Návrh měla vláda na programu už před dvěma měsíci, ale neprojednala ho s tím, že ho diplomacie ještě doladí. Nyní již podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) stará usnesení opravdu zrušila.
„Zrušili jsme rozhodnutí vlády učiněná pod hlavněmi ruských tanků po okupaci naší země, která dodnes umožňovala Rusku bezplatně využívat rozsáhlé pozemky na našem území. Neoprávněné zisky z užívání těchto pozemků nesmí sloužit k podpoře současné okupace Ukrajiny,“ uvedl Dvořák na Twitteru.
Rozhodnutí kabinetu se týká 59 pozemků. Jsou na nich byty u velvyslanectví v Praze a budovy v Brně a Karlových Varech nebo rekreační objekty ve Vlkančicích nebo v Jevanech. Krok vlády neznamená, že by ruští diplomaté museli nemovitosti vyklidit, budou ale muset Česku platit. „Budeme za tyto požadavky po Rusku požadovat nájemné, které je na daném místě obvyklé,“ upřesnil premiér Fiala. Podle Lipavského také Česko vyzve Rusko, aby v souvislosti s bezplatným užíváním pozemků vrátilo bezdůvodné obohacení za poslední tři roky.
Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. I tato skutečnost podle ministerstva zahraničí vylučuje možnost, že by nemovitosti byly využívány výhradně k diplomatickým účelům.
Vztahy Ruska a Česka se výrazně zhoršily na jaře 2021, kdy představitelé tehdejší české vlády oznámili, že podle zjištění tajných služeb a vyšetřovatelů byli do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 zapojeni agenti ruských tajných služeb. Oba státy si pak navzájem vypověděly diplomaty a Moskva zařadila Česko po bok Spojených států na svůj původní seznam států, které nejsou Rusku přátelsky nakloněny. Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po loňské ruské invazi na Ukrajinu.
Digitální agentura dostala za úkol vytvořit elektronický občanský průkaz
Kabinet měl na programu schůze i další body. Učinil podstatný krok k tomu, aby vznikla virtuální alternativa občanského průkazu, kterou bude mobilní aplikace eDoklady. Jejím vytvořením pověřili ministři Digitální informační agenturu.
Podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) to bylo nutné k tomu, aby agentura mohla začít pracovat na technickém řešení. „A to okamžitě. DIA dostala díky rozhodnutí vlády dost času na vývoj a testování. Ušetří to peníze a umožní připravit infrastrukturu pro uvedení v praxi,“ míní Bartoš.
Bez usnesení by musela agentura s vývojem aplikace počkat na nabytí účinnosti zákona o elektronických dokladech, který se očekává až v listopadu. Podle vicepremiéra by v tom případě „projekt mohl nabrat zpoždění“.
Bartoš po jednání vlády předeslal, že v roce 2026 začne fungovat také evropská digitální peněženka, která by měla být celounijní alternativou české aplikace eDoklady. „Česká eDokladovka bude prvním prototypem, aby mohli občané tyto služby využívat, a potom v roce 2026 věděli, jak fungovat i v rámci Evropské unie,“ podotkl.
Snížení podílu hlasů pro rozdělení firem
Kabinet ve středu také schválil návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných devadesáti procent hlasů všech by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
„Vláda reagovala na některé podněty Legislativní rady vlády, která původní návrhy našeho ministerstva označila za snad vypadající, že jsou pouze pro jednu jedinou firmu. Proto to rozšíření,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Návrh podle něj reaguje na přijatou evropskou směrnici a také na poznatky z praxe, kde se ukázalo, že pro takzvané kotované společnosti je díky rozdrobené struktuře akcionářů realizace přeměn za souhlasu devadesáti procent všech akcionářů prakticky neproveditelná.
Vláda rovněž bez námitek podpořila navrhované zpřesnění ustanovení o projednávání přestupků v zákoně o ochraně spotřebitele. K novele skupiny koaličních poslanců v čele s Michaelem Ratajem (STAN) tak kabinet pošle zákonodárcům souhlasné stanovisko. Předkladatelé uvádějí, že současné znění části zákona vyvolává právní nejistotu ohledně dozorových orgánů a jejich působnosti.
„Současný stav by mohl umožňovat více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě.
Kabinet odmítl novelu k zamezení obchodu s náhradním mateřstvím
Kabinet ve středu naopak odmítl novelu dvojice poslankyň Zuzany Ožanové a Heleny Válkové z opozičního hnutí ANO, jejímž cílem je zamezit obchodu s náhradními matkami a s novorozenci. Podle Blažka se ale chce kabinet citlivou otázkou náhradního mateřství zabývat. Vláda mu uložila, aby do roku připravil věcný návrh zákona, řekl ministr novinářům na tiskové konferenci.
Předkladatelky poslanecké novely chtějí vyškrtnout z občanského zákoníku zmínku o náhradním mateřství. Objednateli takové služby by hrozil až desetiletý trest vězení. Kabinet pošle zákonodárcům k novele záporné stanovisko s tím, že by mělo náhradní mateřství podléhat právnímu vymezení a jeho úplný zákaz by nebyl vhodný.
