Deště přinesly včas vláhu, kterou vegetace potřebuje. Plní se i dříve téměř vyschlé studny a rybníky

Nahrávám video

Čeští vodohospodáři hlásí nadprůměrné toky. Deště z konce minulého týdne přinesly včas vláhu, kterou nyní vegetace potřebuje. Během jara a na začátku léta totiž rostliny vyžadují kvůli růstu vodu nejvíce. Voda se vrací také do některých dříve téměř vyschlých rybníků či studní.

V Praze kvůli zvýšenému průtoku město vyklidilo náplavky a zastavilo některé přívozy. „Předpokládáme, že to potrvá zhruba do konce tohoto týdne, pak by měl déšť ustat a hladina by měla klesat,“ okomentoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Voda se nyní letos už podruhé rozlévá po lužních lesích na soutoku Moravy a Dyje. Také novomlýnské nádrže musely zvednout stavidla. „Dyje se kdysi vylévala devětkrát do roka. Lednová mívala devět mladých, jsme říkali,“ sdělil předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička.

V okolí jsou pod vodou i některá pole, louky či cesty. Břeclav zakázala vstup do obory Soutok až do 15. května. Podle vodohospodářů je množství vody, které se touto cestou do půdy dostává, pro krajinu zdravé.

„Všechny nádrže dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy, zejména vodní nádrže Vranov, Vír a Nové Mlýny, v podstatě zpomalily souběh povodňových průtoků,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Na sever od Plzně se zase vrátila voda do studní, které dříve skoro vyschly. „Domníváme se, že ten srážkový deficit se během posledních měsíců vylepšil,“ soudí starosta obce Nečtiny Jiří Křemenák (STAN).

Rychleji se také oproti očekávání plní i Bolevecký rybník přímo v Plzni. Hladina v posledních letech klesala a nádrž ztratila až polovinu vody. Od září se dopouští z Berounky. „Ještě není úplně jasné, jestli voda nezačne v nějaké fázi ubývat. A to nemusí být jenom výparem, ale může se nám ztrácet do okolí rybníka,“ uvedl vedoucí vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.

Vody je v Česku nyní dostatek

Prakticky v celém Česku je aktuálně vody dostatek. Například v Praze od začátku roku napršelo nebo nasněžilo přes sto litrů vody na každý metr čtvereční, což odpovídá obvyklým hodnotám. Výrazně ale přitom pomohl vydatný déšť z konce minulého týdne.

Na většině míst je krajina téměř zcela nasycena vodou, která navíc přišla v klíčovém období. Během jara a na začátku léta totiž rostliny potřebují kvůli růstu vodu nejvíce.

Hladiny spodních vod reagují s větším zpožděním. Řada mělkých vrtů nebo studen na Moravě stále hlásí silně podnormální stav a nízké hladiny spodní vody. V Čechách je situace lepší s výjimkou části Ústeckého kraje, kde je méně vody také v krajině.

Rostoucí zájem o studny

A právě o výstavbu studní nyní mezi Čechy roste zájem. Například Česká asociace hydrogeologů eviduje asi o pětinu více požadavků než v předchozích dvou letech. Důvodem je především snaha lidí ušetřit na vodném.

„Lidé si vlastně chrání svoje příjmy tím, že si za nějaký finanční obnos zhotoví vlastní zdroj pitné vody a nejsou limitováni cenou vodného, stočné platí stejně,“ uvedl majitel firmy MZ Trade Miroslav Zavadil.

Vyšší počet objednávek potvrzuje i řada další společností, které oslovila Česká televize. Některé zvládnou studnu vyhloubit do měsíce nebo čtvrt roku. Na termín si zákazník může počkat ale i rok.

Čekací doba na realizaci vrtaných studní
Zdroj: ČT24/Průzkum ČT

Pokud se lidé rozhodnou studnu vyhloubit, hydrogeolog jim nejdříve zmapuje lokalitu a určí parametry vrtu. Pak se čeká na povolení úřadů, což je podle firem často ten největší problém. Návratnost investice pak může být v řádu desítek let.

„Náklady na vrtání jsou 120 až 150 tisíc, plus nějaká projektová dokumentace, geologický dozor, zhruba třicet tisíc. Ale k tomu musíte připočítat ještě související stavební práce, takže v průměru to vychází asi na 250 tisíc korun,“ vysvětlila místopředsedkyně České asociace hydrogeologů Barbora Topinková. „Pokud máte vlastní studnu, tak dům průměrně obydlený s průměrnou spotřebou na hlavu ušetří ročně okolo pěti až deseti tisíc korun,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.