Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.
Debata o nižší červnové valorizaci důchodů ve středu zaměstnala sněmovnu, poslanci jednali desítky hodin. Projednávaný návrh zvedá průměrnou penzi o 760 korun. Bez úprav by automatická valorizace přidala ještě o tisíc korun víc.
Podle bývalého předsedy Odborné komise pro důchodovou reformu Martina Potůčka jsou sněmovní obstrukce důsledkem „selhávání české politiky a české státní správy“. „Pokud nedokážou politici a úředníci řešit tak vitální otázky, jako je život čtvrtiny populace a rozdělení 600 miliard (…), pak to končí obstrukcemi,“ uvedl. Střety koalice a opozice podle něj mohou vést k dalšímu zhoršení důvěry ve vládu.
Strany vládní koalice měly s tématem přijít už ve volbách, domnívá se bývalý člen dočasné komise pro důchodovou reformu Zdeněk Škromach (ČSSD). Problém si tak podle něj zapříčinily samy a dopustily se tak „podvodu na voličích“. „O tak zásadních věcech by se mělo rozhodovat ústavní většinou,“ řekl. Vláda by podle bývalého ministra měla hledat podporu i v opozičních lavicích.
Nutný krok, ale se zpožděním
Nerudová a Bezděk se shodli, že úprava valorizace důchodů je nutným krokem, který však přichází pozdě. „Řešení přichází pět minut po dvanácté. Proto bude bolestné. A je mylné se domnívat, že v tuto chvíli lze přijít s jakýmkoliv návrhem, který by vyřešil chybějících pět procent HDP na důchodovém účtu v roce 2060. Takový návrh neexistuje,“ řekla bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.
Podle Bezděka politická reprezentace v minulosti nevnímala opravdovou důležitost důchodového systému, který ovlivňuje miliony lidí i celou ekonomiku, místo toho hrála „politické bitvy“. Politické souboje podle něj ale postrádají smysl. „Buď všichni společně vyhrajeme, nebo společně prohrajeme. Nejde vyhrát částečně,“ řekl Bezděk.
Podle Potůčka je nyní třeba řešit „více věcí najednou“. Česká republika podle něj například potřebuje posílit analytickou a prognostickou základnu, která je k přípravě důchodové reformy nutná. Upozornil také, že i když současná vláda mluví o zvyšování hranice odchodu do penze, v platných zákonech již mechanismus, který s navýšením věku počítá, existuje.
Pracovní trh se za poslední desetiletí proměnil
Bezděk upozornil, že debata o věku odchodu do důchodu se vedla již před dvaceti lety, kdy panovaly obavy, „že se s tím trh práce nevyrovná“. Lidé v předseniorském či seniorském věku se podle něj dnes ale do pracovního trhu zapojují několikanásobně více, přičemž nezaměstnanost je v Česku v rámci EU jedna z nejnižších.
I za poslední dvě dekády se věková hranice změnila, posunula se o zhruba dva nebo tři roky. „Vede to také k tomu, že úroveň nově přiznaných důchodů je o něco vyšší, než by jinak byla,“ řekl Bezděk.
S tím nesouhlasí Škromach. „Není pravdou, že lidé, kterým je dnes 55 nebo 60 let, snadno shání zaměstnání. Ti utíkají do invalidních nebo předčasných důchodů,“ řekl. Některé profese také není možné vykonávat ve velmi vysokém věku, upozornil.
Opakovaná mantra o „neudržitelnosti“ důchodového systému podle něj není pravdivá. Pravicové vlády se s pomocí tohoto argumentu snaží vyvést stávající peníze na penze do privátního sektoru. „Peněz je v rozpočtu dost, jenom je potřeba, aby vláda měla priority,“ uvedl Škromach.
Podle Nerudové je Škromachův postoj „zářnou ukázkou toho, proč ještě v této zemi nemáme důchodovou reformu“. Místo prosazování levicové nebo pravicové ideologie je třeba zaměřit se na reálné dopady kroků a udržitelnost systému, domnívá se.
Upozornila také, že žádný důchodový systém v EU není financován pouze ze sociálních odvodů, ty v západních zemích tvoří asi 55 procent. V Česku je to přitom 77 procent. „Musíme si zvyknout na myšlenku, že budeme muset zapojit vícezdrojové financování a do systému budeme muset přilívat peníze z obecného daňového systému,“ řekla Nerudová.
