Posun důchodového věku nad 65 let by se podle Fialy týkal těch, kdo půjdou do penze za 20 až 30 let

3 minuty
Premiér Fiala o penzijní reformě na tiskové konferenci po návštěvě ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Zatím jen k diskusi jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) určeny návrhy na změny v důchodovém systému. Ujistil, že případný posun odchodu do důchodu nad 65 let by se týkal až lidí, kteří mají do penze jít za několik desetiletí, a nezahrnoval by náročné profese. Dodal, že posouvání věku odchodu do penze by bylo postupné, chce ke zvýšení přistoupit jinak než Francie, kde obdobné plány vlády vyvolaly velké protesty.

Předseda vlády hovořil o důchodové reformě po své návštěvě na ministerstvu kultury.  „Budeme o tom jednat s opozicí, budou parametry reformy včas zveřejněny, bude o tom probíhat veřejná debata. Ona už probíhá, i když jsme nic oficiálně nepředstavili,“ poznamenal.

Nechtěl zatím hovořit o žádných podrobnostech s tím, že o čem se zatím hovoří, jsou návrhy, které přicházejí z ministerstev a od odborníků. „Vláda o ničem nerozhodla. Až rozhodneme, tak se budeme snažit vyladit všechny věci, aby to bylo sociálně únosné, finančně únosné,“ řekl Fiala.

Důchodový věk se postupně zvyšuje už léta, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce za rok. Strop je zatím na 65 letech, kterého by měl systém dosáhnout v příštím desetiletí. Experti – včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – doporučují v pomalém posouvání věkové hranice pokračovat – s argumentem, že by to zmírnilo finanční propad penzijního systému. 

Předseda vlády ujistil, že posuny musí být pozvolné. „Nemůže se to týkat lidí, kteří mají před penzí. To je vyloučeno. Nepůjdeme cestou, o jaké uvažují třeba ve Francii. Muselo by to být dlouhodobé – pro lidi, kteří půjdou do penze třeba za dvacet třicet let. Musíme rozlišit ty, kteří mohou pracovat o něco déle, a ty, kteří jsou v náročných povoláních a nemohou pracovat o něco déle,“ shrnul Fiala své představy změn. Dodal, že bude potřeba „důkladně promyslet, kterých profesí by se to týkalo a za jakých podmínek“.

Nejen zvýšení věkové hranice

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní prověřuje, koho by se předčasná penze bez krácení částky mohla týkat. Zatím mohli do důchodu nastupovat dřív horníci. Od letoška se k nim přidali záchranáři a podnikoví hasiči, jejich zaměstnavatelům se postupně zvednou odvody z 21,5 procenta na 26,5 procenta.

Podle premiéra ale musí důchodová reforma zahrnovat více parametrů než jen změnu věku, ve kterém se jde do důchodu. Je to i výše odvodů či poměr důchodu k průměrné mzdě. Nynější nastavení považuje Fiala za neudržitelné. Míní, že reformu měly udělat už předchozí vlády.

2 minuty
UDÁLOSTI: V rámci důchodové reformy se řeší taky otázka prodloužení věku odchodu do penze
Zdroj: ČT24

„Kdybychom pokračovali a neudělali nic tak, jako to udělali naši předchůdci, tak prostě mladí lidé slušnou penzi mít nebudou,“ dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovořil také o ambici, „aby se dále nerozvíraly nůžky mezi starobními důchodci“. Ti s nadprůměrnými důchody by podle něj měli mít v budoucnu příjmy valorizované relativně méně. Naopak chce najít způsob, jak přilepšit lidem, jejichž důchody jsou nízké.

Česká televize získala v únoru dokument ministerstva práce, který projednala koaliční rada, a vyplývá z něj, že by nynější padesátníci měli odcházet do penze v 66 letech, dnešní čtyřicátníci v necelých 67 letech a lidé, kterým je v současnosti pod 34 let, v 68 letech. Podle mluvčího kabinetu Václava Smolky jsou ale tyto údaje „nesprávně prezentovány“. Ujistil, že vláda nic takového neschválila. Předseda koaličních Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš zdůraznil, že je třeba se o reformě „v koalici dále bavit, dospět k návrhu, který bude férový“.

Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová uvedla, že je hnutí připraveno o změnách v důchodovém systému debatovat, ale až koalice připraví konkrétní návrh. „Chceme vidět parametry, chceme vidět, koho by se to týkalo, kdo by měl předčasný důchod, koho by se týkal nárůst, jak by se zohlednilo vzdělání,“ řekla Schillerová. Poslanec ANO Aleš Juchelka očekává hlubokou debatu, ve které jistě promluví nejen opozice, ale také odbory a profesní organizace.

Jurečka chce s koaličními i opozičními partnery jednat o podobě změn v důchodovém systému v únoru a ještě v březnu. Pak počítá s tím, že návrhy parametrů reformy zveřejní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 53 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...