Francouzi znovu demonstrovali kvůli důchodové reformě, odbory svolají generální stávku

Ve městech po celé Francii pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě, která by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Odborové organizace pořádají už čtvrtou „mobilizaci“ proti letošnímu návrhu ve snaze donutit vládu a prezidenta Emmanuela Macrona ke změně kurzu. Nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo na 963 tisíc lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Protesty začaly 19. ledna, jen několik dní po odhalení vládního plánu, a pokračovaly 31. ledna a toto úterý. Čtvrté kolo demonstrací bylo jako první svoláno na nepracovní den, aby se jej mohli zúčastnit i lidé, kteří se jindy nemohou uvolnit z práce. „Je to možná jediný moment, kdy můžu přijít, teď mám šanci,“ řekla agentuře AFP ředitelka střední školy Sandrine Thouronová na pochodu v Toulouse.

Odboráři doufali v silnou účast, která by vyslala vládě jasný signál po poklesu zájmu při předchozím kole demonstrací. Policie v úterý vyčíslila účast na 757 tisíc lidí, zatímco o týden dříve zaznamenala asi 1,27 milionu demonstrantů. Francouzská média v pátek psala o tom, že úřady před novou mobilizací očekávaly v ulicích šest set až osm set tisíc lidí.

Manifestace v Paříži

V dopoledních hodinách začaly pochody v Toulouse či Štrasburku a kolem 13:00 odstartovala také manifestace v Paříži naplánovaná na trase od náměstí Republiky po Place de la Nation. Odborová centrála CGT odhadla počet demonstrantů v metropoli na půl milionu, zatímco podle policie jich bylo 93 tisíc, uvedla BFMTV. 

V Toulouse podle organizátorů pochodovalo sto tisíc lidí, což je vyšší odhad oproti předchozím dvěma manifestacím v tomto jihofrancouzském městě. V Marseille podle pořadatelů byla účast ještě vyšší, a to 140 tisíc lidí.

Během demonstrace hořela odpoledne v Paříži auta, uvedl zpravodaj ČT Jan Šmíd,  k vážnějším potyčkám ale nedošlo. „Podle policie se demonstrací zúčastnilo méně než milion lidí, podle odborů to bylo více než 2,5 milionu,“ dodal Šmíd.

4 minuty
Události: Francouzi proti důchodové reformě
Zdroj: ČT24

Opoziční poslankyně Marine Le Penová na Twitteru napsala, že po takové mobilizaci už vláda „nebude moci dál koukat jinam a nechtít slyšet Francouze“ odmítající penzijní reformu.

Předchozí protestní dny byly spojené se stávkami ve veřejném sektoru, které výrazně narušily hromadnou dopravu či školní výuku. V sobotu se tento scénář neopakuje, pařížské letiště Orly však kolem poledne informovalo o předem neohlášené stávce letových dispečerů. Výsledkem je zrušení poloviny letů, napsala televize BFMTV.

Jádrem konfliktu je snaha vlády do roku 2030 navýšit o dva roky věkové minimum pro odchod do důchodu a také zrušit většinu speciálních režimů v penzijním systému. Plán pramení z dlouhodobé politiky prezidenta Macrona a jeho strůjci jej obhajují jako snahu zvrátit ztrátovost současného nastavení.

Reforma měří všem stejně, upozorňují těžce pracující

Proti návrhu penzijní reformy nejvíce protestují těžce pracující, jako například v loděnici Saint Nazaire. Tvrdí, že kvůli pošramocenému zdraví si důchodu už moc neužijí. André Fadda do invalidního důchodu odešel ještě před šedesátkou. Tvrdí, že novelizace důchodů nebere v úvahu obtížnost práce, podle něj měří všem stejně.

„V tomto sektoru loděnic je práce náročná, velmi obtížná. Nedovedu si představit, že lidé, kterým je třiašedesát, čtyřiašedesát nebo dokonce šedesát, mohou v tomto prostředí dále pracovat,“ konstatoval vedoucí odborů v důchodu.

I proto je odpor proti reformě nejsilnější právě v přístavech, rafinériích a dalších místech, která mají výrazný vliv na zdraví těch, kdo tam pracují. 

Francouzský důchodový systém je označován za relativně štědrý a Francouzi tráví v důchodu v průměru nejvíce let ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průzkumy naznačují, že většina země se změnou nesouhlasí, uvádí agentura Reuters.

Zatímco vláda se snaží reformu protlačit parlamentem, na obzoru jsou další protesty a stávky. Už během týdne odbory avizovaly další mobilizaci 16. února, po sobotním jednání pak ohlásily březnovou generální stávku. Nestáhne-li vláda svůj návrh, pokusí se „zastavit“ život ve Francii, řekl za přední odborové organizace ředitel svazu FO Frédéric Souillot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...