Sněmovna poslala do třetího čtení změny podpory uprchlíků. Opozice se hodiny snažila změnit program schůze

Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek.  Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.

Balík zákonů zvaný lex Ukrajina, který má před sebou už jen závěrečné schvalování, by měl od července zpřísnit podmínky pro nárok na humanitární dávku, která by měla být adresnější. Cílit by měla hlavně na lidi, kteří se hůře dostanou k práci.

„Přináší definici zranitelných osob, například matek s nejmenšími dětmi, osob se zdravotním postižením nebo pečujících o nemohoucí blízké. Ty budou mít v rámci humanitární dávky nárok na základní podporu, když prokazatelně nemohou být ekonomicky soběstační,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že cílem je uprchlíky více začlenit do české společnosti. „Cílíme především k tomu, abychom dokázali tady mít víc transparentní a férový systém, abychom dokázali mít přehled o příjmech uprchlíků z Ukrajiny, když nastoupí do práce třeba na dohodu. Aby nedocházelo k potenciálnímu zneužívání,“ řekl Jurečka.

Úpravy čekají rovněž vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a podmínky bezplatného nouzového ubytování.

Už od dubna má předloha převést asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra. Uzákoní navíc také například evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců a rozšíří možnosti získání kvalifikace logopeda kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků.

Novela bez problému prošla sociálním výborem, i když jeho místopředsedkyně Jana Pastuchová (ANO) již před jednáním a pak znovu ve sněmovně varovala před zvýšením administrativní zátěže na úřadech práce. V obecné rozpravě opozice kritizovala především část, která se týká logopedů. Předloha rozšiřuje možnosti získání kvalifikace logopeda vláda navrhla kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků.

Poslankyně Ivana Mádlová (ANO) to však vnímá jako „snížení nároků na výkon profese“. Domnívá se, že to znehodnotí specializaci klinických logopedů. Dodala, že změnu považuje za přílepek, a zlobila se, že ve sněmovně nebyl přítomen ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), s nímž by mohla téma probrat. 

„Změna se vkládá vlastně do zákona, který s tím nesouvisí. Je to přílepek, je to zneužití tohoto zákona,“ prohlásila. V odborné rozpravě pak navrhla příslušnou pasáž v novele zrušit.

Tříapůlhodinový úvod

Páteční jednání Poslanecké sněmovny zahájil v devět hodin dopoledne předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL) čtením velmi dlouhého seznamu omluvených poslanců i členů vlády. Když pak přečetl, jaký by měl být podle programu pořad pátečního jednání, přihlásilo se množství přítomných poslanců s návrhy na jeho změnu.

Pro další jednání byl zásadní návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který vystoupil jako první a jeho návrh na změnu pořadu při pozdějším hlasování prošel. Chtěl, aby se místo sporné novely o radách ČT a ČRo nejprve uskutečnilo druhé čtení takzvaného lex Ukrajina a potom došlo na třetí čtení novely o investičních společnostech, což je jednoduchá a zřejmě málo sporná novela, která zjednoduší správcům kolektivního investování poskytování informací.

To znamenalo, že téměř jistě nedojde na spornou novelu o volbách do rad České televize a Českého rozhlasu, jejíž třetí čtení původně bylo v čele pátečního pořadu. Vzhledem k tomu, jak dlouho pak ještě trvalo přednášení návrhů na změnu pořadu, bylo na začátku faktického jednání zřejmé, že se nestihne ani třetí čtení zákona o investičních společnostech.

Třetí čtení, které je podle jednacího řádu možné pouze v určitém časovém období (středa a pátek do 14 hodin), by se totiž nestihlo. Opoziční poslanci přednášeli návrhy na změny pořadu tři hodiny – zhruba do poledne.

Většinou chtěli debatovat o krocích vlády, nikoli schvalovat jiné zákony, než měly na programu být. Místopředsedkyně sněmovny za ANO Klára Dostálová a po ní předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová přišly s návrhy na debaty o bytové krizi a o vývoji reálných mezd. Tomio Okamura (SPD) ve velmi dlouhém vystoupení navrhl debaty o cenách potravin i energií, situaci samoživitelů, dostupnosti léků, o údajných snahách vlády zadlužit Česko u Evropské unie, zavést cenzuru a zavléct Česko do války či o zadlužení státu. Opoziční poslanci chtěli hovořit také o daních, situaci živnostníků či věku odchodu do důchodu, ale například také o uprchlících a bezpečnosti. 

Návrhy na upřednostnění konkrétních zákonů přednesli Věra Adámková (ANO), která chtěla projednat transplantační zákon, nebo Jiří Kobza (SPD). Ten navrhuje změnit vymezení některých významných dnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 3 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 3 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 4 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 14 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...