Vláda podpořila novou vojenskou legislativu, která uzákoní vydávání dvou procent HDP na obranu nebo shromažďování údajů pro případný odvod občanů. Rovněž schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Ministři podle premiéra projednali také vyhodnocení českého předsednictví v Radě EU. Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česko získalo, míní šéf kabinetu. Také bodový systém pro řidiče se podle vlády od příštího roku zjednoduší.
Vláda rozhodla o výdajích na obranu, novém bodovém systému i energetických kompenzacích
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Návrhy zákonů týkajících se výdajů armády reagují mimo jiné na ruskou invazi na Ukrajinu, řekl po zasedání kabinetu premiér Fiala. Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.
Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se Česko v NATO opakovaně zavázalo. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025.
„Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.
Obrana dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích
Fiala loni opakovaně řekl, že cílem je vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024. Černochová ve středu v té souvislosti připomněla, že původní vládní závazek vznikl ještě před válkou na Ukrajině a summitem NATO v Madridu, kde zaznívaly apely na navýšení obranných výdajů. „Povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení,“ uvedla. Kabinet revizi programového prohlášení chystá především kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi.
Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.
Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda.
„Předpokládám, že je budeme i diskutovat na výborech pro obranu ve sněmovně i Senátu. Měly by být nadčasové,“ řekla Černochová. Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.
Druhý balíček zákonů mění několik norem. Podle ministerstva nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu již v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. „Resort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím,“ vysvětlila Černochová.
Úřad možná dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před dosažením těchto stavů. Využívat k tomu bude moct již existující informační systémy veřejné správy. Nyní požadované údaje mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení.
Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o takzvané dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole.
Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
Novinky pro řidiče
Také bodový systém pro řidiče se od příštího roku změní. Vláda schválila novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která systém bodů zjednodušuje. Nově například zavádí pouze tři skupiny trestných bodů, zvyšuje ale také výši pokut za závažné přestupky. Nově zavádí možnost řídit auto od 17 let pod dohledem či řidičský průkaz na zkoušku. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Novelu musí ještě schválit parlament.
Nynější systém trestných bodů by se měl zjednodušit z pěti sazeb na tři, tedy nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů. Například u řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25 tisíc korun namísto dnešních až dvaceti. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75 tisíc korun. Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25 tisíc hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25 tisíc korun. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.
„Začíná platit princip dvakrát a dost u těch nejzávažnějších přestupků a třikrát a dost u těch středně závažných,“ uvedl Kupka.
Pokuta na místě se u závažných přestupků zdvojnásobí až na 5500 korun. Pro konečnou výši pokuty budou platit úzká pásma v rozmezí od pěti set do tisíce korun, aby policisté mohli zohlednit okolnosti přestupku. Pro méně závažné přestupky, jako je jízda spolujezdce bez zapnutého pásu, je pásmo 1500 až dva tisíce korun, pro středně vážné přestupky typu nedání přednosti v jízdě je to 2500 až 3500 korun a pro ty nejzávažnější, jako je jízda na červenou, pak 4500 až 5500 korun.
Hromíř a Budský debatovali o změnách bodového systému (zdroj: ČT24)
Za nerozsvícená světla se body zapisovat nebudou
Tresty se zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo špatné parkování, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z dvou tisíc maximálně na 1500 korun, respektive domluvu, a body se nezapisují.
Možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče-mentora. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25 tisíc korun. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.
U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a tzv. evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jejich prevence a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.
Kupka: O úpravě zákona jsme diskutovali osm let
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Interview ČT24 prozradil, že sám má bodový rejstřík čistý, v minulosti však několik záznamů nasbíral. Česko jde podle něj cestou prevence a postihů, o čemž vypovídá i návrh možnosti řídit auto pod dohledem mentora už od 17 let. Základním smyslem novely zákona je pak zvýšit bezpečnost na silnicích, zopakoval.
Podle Kupky stávající systém nevyhovuje a o jeho úpravě se diskutuje už osm let: „To, jakým směrem jsme se vydali, míří k větší jednoduchosti a srozumitelnosti. To je přesně to, co tomu schází ve větší míře, a to je důvod, proč jsme se k té změně postavili. V celé té škále bylo sedm bodů, což přispívalo k otázkám, zda je ten přestupek méně nebo více závažný. Nám jde o to, abychom dosáhli větší srozumitelnosti a respektu k zákonu – s tím, že nejzávažnější přestupky jsou také nejzávažněji trestané.“
Ministr dodal, že dosud to podle něj z celého systému nebylo možné vnímat tak explicitně. Hlavním cílem je dle místopředsedy občanských demokratů právě větší respekt a autorita k zákonné normě, k čemuž přispívá právě její větší srozumitelnost a pochopitelnost. Kupka je přesvědčený, že to tak bude platit i na sinicích. „Ve všech státech, kde se podařilo docílit většího respektu k zákonům, začínali u toho, že dokázali vysvětlit, proč je škála sankcí přesně taková, jaká je,“ doplnil.
K cenovým stropům je třeba připočítat distribuční poplatky
Kabinet rovněž schválil systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Šéf vlády dále uvedl, že kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat. Současné odhady počítají s částkou od 100 do 240 miliard korun za rok.
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.
Náklady na kompenzace ještě nejsou přesně vyčísleny
Systém kompenzací je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) výsledkem společných jednání s obchodníky s energiemi. Mechanismus bude podle ministra rozdělen podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.
Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad bude podle Síkely ještě před výplatou kompenzací kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ).
Náklady na kompenzace za cenový strop ještě podle vlády nejsou přesně vyčísleny, budou závislé na aktuálním vývoji tržních cen a také celkové spotřebě energií. Vláda nyní pracuje s třemi základními odhady výdajů. Podle poradce premiéra Jakuba Kajzlera by se v případě pokračování současného vývoje na trhu bez extrémních výkyvů mohly pohybovat zhruba do 150 miliard korun za rok.
Další odhady vychází ze situace na trhu na podzim loňského roku a počítají s náklady kolem 200 až 240 miliard korun. Kajzler upozornil, že při růstu nákladů budou růst i příjmy státu z daně z neočekávaných zisků energetických firem, tzv. windfall tax, a také z odvodů z jejich nadměrných tržeb.
Vládní strop na energie už dodavatele využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.
Fiala: Zkušenosti nabrané během předsednictví je třeba zúročit
Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česká republika za poslední půlrok v zahraničí díky předsednictví Radě EU získala, a všichni se shodli na tom, že je nutné na tomto kreditu dál stavět, uvedl šéf kabinetu. Od ledna předsednictví převzalo Švédsko.
Podle Fialy je důležité dál zkušenosti zúročit při mezinárodních jednáních, v prosazování zájmů České republiky či v posílení personálního obsazení českých občanů v unijních institucích.
Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.
EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku, a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.
Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.