Rychle přibylo domácností, kterým po zaplacení nezbytností nezbude nic, varuje Prokop

27 minut
Otázky Václava Moravce, 2. část: Pomoc pro sociálně slabší domácnosti
Zdroj: ČT24

V Česku přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou vůbec žádné finance. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research to bylo vloni v listopadu 19 procent, zatímco letos už 35. Politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková v Otázkách Václava Moravce upozornila, že problém rychlých půjček by tak mohl zasáhnout i vyšší sociální skupiny, než tomu bylo doposud. Šéf PAQ Research, sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop pak podotkl, že řešením by mohl být sociální tarif.

Desetina lidí má nyní zkušenost s půjčkami a zadlužují se problematicky. Došlo k mírnému snížení; loni to bylo 11 procent, avšak Dvořáková vyjádřila obavy z opětovného zvýšení v příštím roce. „Najednou se mohou do takové situace dostat lidé, kteří v takové situaci dosud nebyli: tedy, že by si museli na to, aby zaplatili své základní potřeby, vzít půjčku. Jde navíc většinou o ty takzvané ‚rychlé půjčky‘, které jsou velice nevýhodné a vedou k dlouhodobému zadlužování lidí. Obávám se tedy, že by tento problém mohl zasáhnout i skupinu sociálně silnějších lidí než nyní,“ domnívá se.

Podle údajů z průzkumu PAQ Research přibývá domácností, které po zaplacení výdajů neušetří vůbec nic. V listopadu 2021 to bylo 19 procent, letos už 35. Pokud jde o rodiny s dětmi s příjmem pod mediánem, loni v listopadu nezbývaly po zaplacení nezbytných výdajů žádné finance 29 procentům z nich. Letos v listopadu takových rodin bylo již více než polovina (53 procent).

V případě rodin s dětmi a příjmem nad mediánem loni v listopadu osmi procentům nezbývalo po zaplacení vůbec nic, letos už je to pětina. Na pomoc rodinám s dětmi proto poslanci tento týden schválili zvýšení přídavků na děti o 200 korun na 830 až na 1580 korun měsíčně.

„Odhadujeme, že se situace ještě zhorší zejména v dolní polovině sociálních skupin rodin s dětmi,“ uvedl Prokop. „Důchodcům to částečně vynahradí lednová valorizace, ale pro tu dolní polovinu rodin problémy narostou. Počet lidí, kterým po zaplacení bydlení a jídla zbude ‚stovka‘ na osobu na den, podle modelování vzroste ze 13 procent zhruba na 17. Řešením je tedy další pilíř, kterým může být už zmiňovaný sociální tarif,“ podotkl.

„Vládě by se sociální tarif vyplatil“

Stropy cen na energie pro spodní čtvrtinu domácností jsou hodně vysoko, myslí si Prokop, nicméně dodal, že jsou nastaveny poměrně dobře a většina rodin si je dokáže dovolit. „Nicméně, stejně jako v Británii jsme i my v NERV navrhovali, aby tam byl sociální tarif, který bude specificky pomáhat této spodní čtvrtině. Dokonce jsme i navrhovali, jak tato čtvrtina má být definována: nízkými důchody, nízkými příjmy podle daňových přiznání, braním dávek a podobně,“ řekl.

Podle sociologa je navržena definice na zhruba 24 procent domácností; šlo by o opatření, které by stálo relativně málo vůči jeho dopadu a výrazně by pomohlo. „Dokonce si myslím, že by se to vládě vyplatilo i finančně, protože pokud ten sociální tarif neimplementuje, tak bude muset velmi dlouho držet stropy, které pro velkou část společnosti už budou zbytečné a nakonec se to prodraží.“

„Navrhovali jsme také například odpuštění poplatku za školky nebo obědy ve školách pro tuto čtvrtinu, zkrátka by pomohlo jisté zprůchodnění toho sociálního systému, protože třeba na příspěvek na bydlení má nárok více než 20 procent domácností, ale čerpají ho jen čtyři procenta,“ nastínil.

Za důvod, proč vláda upřednostňuje řešení, která nejvíce pomůžou střední vrstvě, Dvořáková považuje vypočítavost politiků. „Hodně přemýšlejí o svých voličích, což je samozřejmě na jednu stranu správně; na stranu druhou ale vědí, které voliče se snaží oslovit. Proto dělají obecnější zastropování, které pomůže širším skupinám, ale ne vždy jsou to ty skupiny, které tu pomoc nezbytně potřebují. Tudíž se nedostává na ty nejpotřebnější, protože to právě nejsou voliči, které by chtěli oslovit,“ podotkla politoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Je jasné, kdo je agresor, řekl Pavel na shromáždění na podporu Ukrajiny

Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Na akci, kterou na Staroměstské náměstí svolaly nevládní organizace, vystoupil i prezident Petr Pavel. „Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát,“ řekl. Shromáždění nazvané Společně za Ukrajinu se konalo zároveň i v Brně.
15:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
15:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Muži čím dál častěji berou do rukou pletací jehlice. Inspirují je i severské seriály

Mezi muži roste zájem o pletení. Vyplývá to z vyjádření oslovených lektorů pletacích kurzů a workshopů. Nárůst evidují v několika posledních letech. Muže k činnosti motivují severské seriály i sociální sítě. Oslovení pořadatelé kurzů potvrdili, že zájem o pletení vzrůstá i mezi ženami. Vzniká proto více pletařských klubů.
před 8 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Česku odvedli na daních desítky miliard

Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.
před 9 hhodinami

První čápi se navzdory mrazům vrátili rekordně brzy

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.
před 9 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 10 hhodinami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 11 hhodinami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 11 hhodinami
Načítání...