V Česku přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou vůbec žádné finance. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research to bylo vloni v listopadu 19 procent, zatímco letos už 35. Politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková v Otázkách Václava Moravce upozornila, že problém rychlých půjček by tak mohl zasáhnout i vyšší sociální skupiny, než tomu bylo doposud. Šéf PAQ Research, sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop pak podotkl, že řešením by mohl být sociální tarif.
Rychle přibylo domácností, kterým po zaplacení nezbytností nezbude nic, varuje Prokop
Otázky Václava Moravce, 2. část: Pomoc pro sociálně slabší domácnosti (zdroj: ČT24)
Desetina lidí má nyní zkušenost s půjčkami a zadlužují se problematicky. Došlo k mírnému snížení; loni to bylo 11 procent, avšak Dvořáková vyjádřila obavy z opětovného zvýšení v příštím roce. „Najednou se mohou do takové situace dostat lidé, kteří v takové situaci dosud nebyli: tedy, že by si museli na to, aby zaplatili své základní potřeby, vzít půjčku. Jde navíc většinou o ty takzvané ‚rychlé půjčky‘, které jsou velice nevýhodné a vedou k dlouhodobému zadlužování lidí. Obávám se tedy, že by tento problém mohl zasáhnout i skupinu sociálně silnějších lidí než nyní,“ domnívá se.
Podle údajů z průzkumu PAQ Research přibývá domácností, které po zaplacení výdajů neušetří vůbec nic. V listopadu 2021 to bylo 19 procent, letos už 35. Pokud jde o rodiny s dětmi s příjmem pod mediánem, loni v listopadu nezbývaly po zaplacení nezbytných výdajů žádné finance 29 procentům z nich. Letos v listopadu takových rodin bylo již více než polovina (53 procent).
V případě rodin s dětmi a příjmem nad mediánem loni v listopadu osmi procentům nezbývalo po zaplacení vůbec nic, letos už je to pětina. Na pomoc rodinám s dětmi proto poslanci tento týden schválili zvýšení přídavků na děti o 200 korun na 830 až na 1580 korun měsíčně.
„Odhadujeme, že se situace ještě zhorší zejména v dolní polovině sociálních skupin rodin s dětmi,“ uvedl Prokop. „Důchodcům to částečně vynahradí lednová valorizace, ale pro tu dolní polovinu rodin problémy narostou. Počet lidí, kterým po zaplacení bydlení a jídla zbude ‚stovka‘ na osobu na den, podle modelování vzroste ze 13 procent zhruba na 17. Řešením je tedy další pilíř, kterým může být už zmiňovaný sociální tarif,“ podotkl.
„Vládě by se sociální tarif vyplatil“
Stropy cen na energie pro spodní čtvrtinu domácností jsou hodně vysoko, myslí si Prokop, nicméně dodal, že jsou nastaveny poměrně dobře a většina rodin si je dokáže dovolit. „Nicméně, stejně jako v Británii jsme i my v NERV navrhovali, aby tam byl sociální tarif, který bude specificky pomáhat této spodní čtvrtině. Dokonce jsme i navrhovali, jak tato čtvrtina má být definována: nízkými důchody, nízkými příjmy podle daňových přiznání, braním dávek a podobně,“ řekl.
Podle sociologa je navržena definice na zhruba 24 procent domácností; šlo by o opatření, které by stálo relativně málo vůči jeho dopadu a výrazně by pomohlo. „Dokonce si myslím, že by se to vládě vyplatilo i finančně, protože pokud ten sociální tarif neimplementuje, tak bude muset velmi dlouho držet stropy, které pro velkou část společnosti už budou zbytečné a nakonec se to prodraží.“
„Navrhovali jsme také například odpuštění poplatku za školky nebo obědy ve školách pro tuto čtvrtinu, zkrátka by pomohlo jisté zprůchodnění toho sociálního systému, protože třeba na příspěvek na bydlení má nárok více než 20 procent domácností, ale čerpají ho jen čtyři procenta,“ nastínil.
Za důvod, proč vláda upřednostňuje řešení, která nejvíce pomůžou střední vrstvě, Dvořáková považuje vypočítavost politiků. „Hodně přemýšlejí o svých voličích, což je samozřejmě na jednu stranu správně; na stranu druhou ale vědí, které voliče se snaží oslovit. Proto dělají obecnější zastropování, které pomůže širším skupinám, ale ne vždy jsou to ty skupiny, které tu pomoc nezbytně potřebují. Tudíž se nedostává na ty nejpotřebnější, protože to právě nejsou voliči, které by chtěli oslovit,“ podotkla politoložka.