Dlouhý covid zůstává neznámou, upozornil Válek

25 minut
Debata odborníků k aktuální koronavirové situaci v Česku
Zdroj: ČT24

Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.

Válek je přesvědčen o tom, že čeští občané i vědecká komunita už se s covidem naučili žít. „Především jsme se ale naučili covid dobře diagnostikovat, dobře léčit a naučili jsme se, co jsou základní kroky prevence – tedy očkování, a také to, u kterých skupin obyvatel to má hlavní smysl,“ řekl. 

„Většina z nás pochopila, že to není ,rýmička nebo chřipčička‘. Jsme dál v očkování i terapii. Jsme na tom nejlépe, co jsme kdy za téměr ta tři léta s covidem byli,“ míní Smejkal. 

Faktem ale je, že lidé se nyní testují mnohem méně. Někteří dokonce vědí, že mají covid, ale nijak to neřeší, protože nemají žádné vážnější obtíže. Odborníkům tak chybějí relevantní data. „Nějaká data máme, nejsou úplně přesná, ale už se v tom dokážeme nějak orientovat,“ řekl vědecký pracovník Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Martin Šmíd. Připomněl, že data statistici získávají nejen z PCR testů na covid, ale zmínil také testování odpadních vod.

Pokud zůstane u omikronu, situace by se zhoršit neměla

Šmíd uvedl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výrazně zhoršit. „Ale naše imunita z očkování nebo z předchozího prodělání nemoci postupně slábne, takže může nemoc postupně narůstat,“ uvedl.

Myslí si také, že Česko má momentálně štěstí v tom, že stále převládá varianta omikron. „Hodně lidí se jím nakazilo, takže máme hodně imunizovaných, to nějakou dobu vydrží, ale do budoucna žádné předpovědi dávat nemůžeme,“ upozornil Šmíd. Válek doplnil, že z některých studií vyplývá, že omikron by mohl být finální mutací. 

Vývoj počtu nakažených covidem-19
Zdroj: ČT24

Počet nově potvrzených nákaz koronavirem v Česku i nadále klesá. V posledních týdnech roste zájem o očkování, většinu dávek, které zdravotníci vykazují, tvoří právě ty posilující. Druhou posilující dávku, tedy celkově už čtvrtou, dostalo více než půl milionu lidí. 

Smejkal opět připomněl, že očkování je nejdůležitější pro rizikové skupiny, které jsou nemocí nejvíce ohroženy. „To, že civilizační choroby, jako je diabetes (cukrovka), obezita nebo vysoký tlak jsou rizikovými faktory, se nemění,“ uvedl epidemiolog. Řekl ale také, že čím je člověk starší, a čím více těchto komplikací má, tím je u něj riziko větší. „Rizikoví jsou neočkovaní (s vyšším věkem a chronickými onemocněními),“ upozornil. 

Co přesně je „long covid“?

Podle Smejkala se ale nesmí zapomínat ani na long covid, nebo-li dlouhý covid. „Zdá se, že může postihovat až pětinu nemocných, a i to je důvodem k tomu, abychom se očkovali,“ řekl Smejkal a upozornil, že dlouhý covid postihuje i mladší pacienty než jenom ty rizikové. 

Podle Válka toho zatím moc o dlouhém covidu nevíme. „Každá z variant covidu se chová trochu jinak. Víme několik jistých věcí – u chřipky, pokud srovnáváme tyto dvě nemoci, je také závažná komplikace postižení plic, a pacient má virový zápal plic. U části pacientů to vede k úmrtí, u části se zápal zcela vyhojí. U covidu je postižení plic zásadním problémem. Tam dochází k rozpadávání části plic, tvorbě vaziva, a tyto změny jsou trvalé,“ upozornil. 

„Víme také, že u nějaké části pacientů je nějaké postižení drobných cév pravděpodobně na srdci, ale také mozkových cév. Očekáváme tak, že v horizontu deseti let u těchto lidí budou častější cévní mozkové příhody a možná i horší postižení mozku,“ uvedl ministr zdravotnictví. 

U lidí s dlouhým covidem se může podle Smejkala projevovat i takzvaná mozková mlha, tedy poruchy paměti či soustředění. Upozornil ale, že zatím se nedá přesně říct, komu či jakým skupinám lidí dlouhý covid hrozí. „Spoustu toho ještě nevíme, musíme si počkat,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 mminutou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 6 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 36 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 10 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 10 hhodinami
Načítání...