Dlouhý covid zůstává neznámou, upozornil Válek

Nahrávám video
Debata odborníků k aktuální koronavirové situaci v Česku
Zdroj: ČT24

Česká společnost se už o nemoci covid-19 hodně naučila a také ví, jak se mu bránit, řekl v Událostech, komentářích ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že nejdůležitější ochranou je i nadále očkování, což potvrdil i hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal. Oba se ale shodli na tom, že velkou neznámou je stále takzvaný dlouhý covid, který působí vážné zdravotní problémy. Nedá se zatím odhadnout, kdo je dlouhým covidem nejvíce ohrožen.

Válek je přesvědčen o tom, že čeští občané i vědecká komunita už se s covidem naučili žít. „Především jsme se ale naučili covid dobře diagnostikovat, dobře léčit a naučili jsme se, co jsou základní kroky prevence – tedy očkování, a také to, u kterých skupin obyvatel to má hlavní smysl,“ řekl. 

„Většina z nás pochopila, že to není ,rýmička nebo chřipčička‘. Jsme dál v očkování i terapii. Jsme na tom nejlépe, co jsme kdy za téměr ta tři léta s covidem byli,“ míní Smejkal. 

Faktem ale je, že lidé se nyní testují mnohem méně. Někteří dokonce vědí, že mají covid, ale nijak to neřeší, protože nemají žádné vážnější obtíže. Odborníkům tak chybějí relevantní data. „Nějaká data máme, nejsou úplně přesná, ale už se v tom dokážeme nějak orientovat,“ řekl vědecký pracovník Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Martin Šmíd. Připomněl, že data statistici získávají nejen z PCR testů na covid, ale zmínil také testování odpadních vod.

Pokud zůstane u omikronu, situace by se zhoršit neměla

Šmíd uvedl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výrazně zhoršit. „Ale naše imunita z očkování nebo z předchozího prodělání nemoci postupně slábne, takže může nemoc postupně narůstat,“ uvedl.

Myslí si také, že Česko má momentálně štěstí v tom, že stále převládá varianta omikron. „Hodně lidí se jím nakazilo, takže máme hodně imunizovaných, to nějakou dobu vydrží, ale do budoucna žádné předpovědi dávat nemůžeme,“ upozornil Šmíd. Válek doplnil, že z některých studií vyplývá, že omikron by mohl být finální mutací. 

Vývoj počtu nakažených covidem-19
Zdroj: ČT24

Počet nově potvrzených nákaz koronavirem v Česku i nadále klesá. V posledních týdnech roste zájem o očkování, většinu dávek, které zdravotníci vykazují, tvoří právě ty posilující. Druhou posilující dávku, tedy celkově už čtvrtou, dostalo více než půl milionu lidí. 

Smejkal opět připomněl, že očkování je nejdůležitější pro rizikové skupiny, které jsou nemocí nejvíce ohroženy. „To, že civilizační choroby, jako je diabetes (cukrovka), obezita nebo vysoký tlak jsou rizikovými faktory, se nemění,“ uvedl epidemiolog. Řekl ale také, že čím je člověk starší, a čím více těchto komplikací má, tím je u něj riziko větší. „Rizikoví jsou neočkovaní (s vyšším věkem a chronickými onemocněními),“ upozornil. 

Co přesně je „long covid“?

Podle Smejkala se ale nesmí zapomínat ani na long covid, nebo-li dlouhý covid. „Zdá se, že může postihovat až pětinu nemocných, a i to je důvodem k tomu, abychom se očkovali,“ řekl Smejkal a upozornil, že dlouhý covid postihuje i mladší pacienty než jenom ty rizikové. 

Podle Válka toho zatím moc o dlouhém covidu nevíme. „Každá z variant covidu se chová trochu jinak. Víme několik jistých věcí – u chřipky, pokud srovnáváme tyto dvě nemoci, je také závažná komplikace postižení plic, a pacient má virový zápal plic. U části pacientů to vede k úmrtí, u části se zápal zcela vyhojí. U covidu je postižení plic zásadním problémem. Tam dochází k rozpadávání části plic, tvorbě vaziva, a tyto změny jsou trvalé,“ upozornil. 

„Víme také, že u nějaké části pacientů je nějaké postižení drobných cév pravděpodobně na srdci, ale také mozkových cév. Očekáváme tak, že v horizontu deseti let u těchto lidí budou častější cévní mozkové příhody a možná i horší postižení mozku,“ uvedl ministr zdravotnictví. 

U lidí s dlouhým covidem se může podle Smejkala projevovat i takzvaná mozková mlha, tedy poruchy paměti či soustředění. Upozornil ale, že zatím se nedá přesně říct, komu či jakým skupinám lidí dlouhý covid hrozí. „Spoustu toho ještě nevíme, musíme si počkat,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 47 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 2 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 2 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 6 hhodinami
Načítání...