V národních parcích by měly fungovat systémy, které je pomohou lépe chránit před požáry a které budou preventivně vyhledávat podmínky jejich vzniku. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozornil, že je nutné mít na paměti individuální přístup v rámci jednotlivých národních parků.
Všechny národní parky v Česku podle ministryně přehodnotí zásady péče. Je to podle ní nutné i vzhledem k případným dalším požárům kvůli klimatickým změnám a vlnám veder. „Musíme se podívat, jak máme zpřístupněné cesty, jak máme uzavřené smlouvy a případně jak řešíme požární bezpečnost,“ řekla.
Zahradník to považuje za správnou cestu. Upozornil, že Národní park České Švýcarsko je poměrně atypický svou geomorfologií. „Liší se trochu například od Národního parku Šumava, kde problematika teoretických požárů po kůrovcové kalamitě v devadesátých letech byla velice diskutována. A je asi nutné mít i trošku individuální přístup v rámci jednotlivých národních parků,“ podotkl.
S individuálním přístupem ministryně souhlasí. „Rozhodně to bude s přihlédnutím k podmínkám lokality, k rozvoji, k počtu obcí a také k tomu, jaká je tam skladba lesa,“ sdělila.
Zahradník upozornil, že Národní park České Švýcarsko je specifický malou přístupností. „Přece jen ty ostatní národní parky, případně ostatní lesy, jsou mnohem lépe zpřístupněné. To znamená, že se tam požární technika v případě požáru může dostat mnohem jednodušeji,“ upozornil.
Suché větve
Hasičům během zásahu ztěžovalo práci také velké množství hořlavého materiálu v lesích. „Je pravdou, že stojící smrkové souše se suchými větvemi a ležící popadané dříví se suchými větvemi jsou skutečně ideálním prostorem pro vznik požárů,“ souhlasil.
Na problém upozorňovaly i obce. Například senátor a místostarosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (za STAN) řekl, že už před dvěma třemi lety množství dříví, které v Českém Švýcarsku bylo, přerostlo únosnou mez. Zároveň tvrdí, že upozornění ze strany obcí byla bagatelizována.
„Je to tak, obce upozorňovaly. Nicméně musíme říct, že národní park má jakési poslání, má své bezzásahové zóny. Ale je pravdou, že pokud stanovíme bezzásahové zóny, musíme si říct i to, jak ochráníme ostatní, abychom je případně neohrožovali,“ uvedla Hubáčková s tím, že právě proto jsou preventivní opatření potřebná.
Nové systémy
Ministryně připustila, že národní park měl na připomínky obcí reagovat už dříve. „Určitě se měly objevit i v zásadách péče. Doteď tam nejsou. Proto je budeme přepracovávat. A já hledám řešení a systémy, které by nám pomohly lépe chránit a preventivně hledat příčiny požáru nebo podmínky, za kterých může požár vzniknout,“ přiblížila.
Podle ní existují systémy, které hodnotí jednotlivé lokality. „Že jsou například hodně přehřáté. Já tomu říkám něco jako povodňový stupeň, vyšší ostrahu, vyšší dozor,“ dodala.
Zahradník souhlasí, že i v místech, kde nejsou zásahy člověka žádoucí, je třeba dbát na bezpečnost. „Není to jen o tom, že tam chceme zachovat nějaké přírodní procesy, ale v řadě národních parků máme i obce a je třeba se dívat i na potenciální ochranu obyvatel,“ řekl.
