Nový schodek letošního státního rozpočtu, který na konci minulého týdne navrhoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ostatním členům vlády, sahá do výše 326,9 miliardy korun. České televizi se podařilo získat interní materiál resortu. Jde o zhruba 47 miliard vyšší schodek, než který sněmovna schválila letos v březnu. Novelu rozpočtu bude kabinet schvalovat ve středu. Definitivní číslo se tak může ještě mírně změnit.
„Deficit se přibližně takto pohybuje, ale můžou tam být ještě nějaké změny. Probíhají ještě některá jednání. Já jsem je za ministerstvo vnitra už dokončil,“ uvedl šéf vnitra a místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN).
I kvůli důsledkům války na Ukrajině mají státní výdaje proti původnímu rozpočtu vzrůst o více než 110 miliard. Kabinet Petra Fialy (ODS) do nového rozpočtu zahrnul například miliardové náklady na další růst důchodů, na úsporný tarif nebo na zvládnutí uprchlické krize. Zároveň v něm nepočítá s žádným růstem daní.
Přes pět miliard navíc, proti zatím platnému rozpočtu, například vláda zaplatí zdravotním pojišťovnám za pojištění ukrajinských uprchlíků. Kabinet také zvýšil odhad výdajů na splátky úroků ze státního dluhu o čtyři miliardy, přes tři miliardy navíc plánuje poslat na sociální služby a víc než dvě miliardy přijde vládu zářijový růst platů některých státních zaměstnanců.
Z interního dokumentu, který rozdal Stanjura ministrům, vyplývá, že požadovali pro své resorty o více než sto miliard vyšší částku, než jim mohl šéf státní kasy nabídnout. Ten nakonec přistoupil na zvýšení výdajů zhruba o polovinu – o 110,5 miliardy korun. Přesto si byl jistý, že kolegové dokument schválí. „Předpokládám, že do konce července vláda schválí návrh novely a pošle to do parlamentu,“ řekl Stanjura v polovině měsíce.
Vyšší příjmy z daní
A protože – zejména kvůli vysoké inflaci – mají vzrůst celkové letošní výnosy z odvodů o více než 63 miliard, počítal na konci týdne ministr financí s rozpočtovými příjmy ve výši necelých 1677 miliard korun. Výdaje pak měly poprvé v historii přesáhnout dva biliony. „Existuje tady předdohoda, kterou jsme docílili na minulé vládě. Ještě se ale ladí některé detaily,“ přiblížil Rakušan.
O 25 miliard navíc plánuje vláda vybrat díky inflaci na DPH, přes devět miliard na dani z příjmu firem a prakticky stejnou částku i díky růstu výběru sociálního pojištění. Naopak téměř čtyři miliardy vypadnou z rozpočtu kvůli snížení spotřební daně z nafty a benzinu.
Stanjura nechce až do středečního vládního jednání o novele státního rozpočtu aktuálně navržený schodek komentovat. Už dříve ale oznámil, že deficit by měl být nižší než 330 miliard korun. To nyní potvrdil i Stanjurův stranický kolega a ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Určitě se o to snažíme. Ale ta situace je opravdu velmi náročná s ohledem na to, že i náklady jednotlivých resortů v souvislosti s inflací vzrostly,“ řekl.
Podle šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je klíčové udržet co nejnižší schodek. „Ale za předpokladu, že budeme schopni ufinancovat veškerou státní pomoc, kterou nyní lidé vzhledem k obrovským cenám energií potřebují,“ podotkla.
Právě na podzimní zpomalení růstu cen energií pro domácnosti, včetně úsporného tarifu, plánuje kabinet nově vydat téměř sedmnáct miliard. Na nových deset miliard letos vládu vyjdou sociální dávky určené uprchlíkům, osm miliard bude stát nový pětitisícový příspěvek na dítě.
Opozice pro nový rozpočet ruku nezvedne
Opozice si chce počkat na definitivní návrh rozpočtu. Už nyní ale vládě vzkazuje, že pro něj hlasovat nebude. „Je tady celá řada nadstandardních příjmů. Já se ptám, co za to lidé dostanou? Vláda schodky zvyšuje, ale nevidím to přetaveno v investicích ani v reálné pomoci lidem,“ kritizuje místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
„Žádnou rozpočtovou politiku v podstatě nedělají, žádné rezervy nenacházejí. Nechtějí šetřit, kde se dá,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.
Poslanci by měli novelu státního rozpočtu schvalovat na konci září. Už nyní je velmi pravděpodobné, že vládní návrh projde. Koalice má totiž v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinu 108 z 200 hlasů.
Hledání úspor v polovině roku
Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel považuje za nereálné, že by bylo možné v polovině tohoto roku najít nějaké významné úspory. „Aktuální rozpočtový rok je poměrně složitý na nějaké úpravy, protože řada výdajů, které byly schváleny, už je vlastně zasmluvněna,“ zdůvodnil.
Domnívá se také, že pokud vláda nechce sahat do hlavních výdajových bloků, jako jsou důchody, zdravotnictví či školství, je nemožné dát veřejné finance do pořádku bez zvyšování daní.
