Česko daruje Ukrajině další zbraně a munici, rozhodla vláda. Podle Rakušana přichází pět tisíc uprchlíků denně

Další zbraně a munici v hodnotě 17 milionů korun pošle Česko na Ukrajinu. Schválila to vláda. Jde o dar českých zbrojařských firem, o kterém s jejich zástupci jednala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda se večer sešla na mimořádné schůzi, podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválila také možnost bezúplatně převést materiál z hmotných rezerv na humanitární pomoc. Ministři diskutovali také o situaci tisíců uprchlíků, kteří z Ukrajiny přicházejí. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se od pátku zvýší stupeň krizového řízení, aby se o ně stát zvládl lépe postarat.

Vojenský materiál, který zašle Česko na Ukrajinu, dostalo ministerstvo obrany od společností Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot. Zbrojaři podle ministerstva obrany darovali stovky kulometů, útočných pušek, samopalů, více než sto tisíc nábojů a tisícovku taktických rukavic. Darování přes ministerstvo obrany zvolili, aby se proces urychlil. Kabinet nyní schválil bezúplatný převod Ukrajině.

„Děkuji zástupcům všech zapojených zbrojařských firem, že v této nelehké době našli během několika dní materiál, který Ukrajina nutně potřebuje k obraně proti Putinově agresi,“ uvedla ministryně obrany Černochová. 

Česko již na Ukrajinu poslalo několik zásilek vojenského materiálu a techniky, naposledy to bylo 160 protiletadlových raket. V prvních dnech ruského útoku na ukrajinské území rozhodla vláda o darování 4000 dělostřeleckých granátů a tisíců pušek a pistolí s miliony nábojů.

„Také jsme schválili možnost bezúplatného převodu zásob ze státních hmotných rezerv pro humanitární pomoc,“ dodal premiér Fiala po páteční mimořádné schůzi jeho kabinetu.

Černochová uvedla, že v rámci posílení východního křídla NATO její resort připravuje vyslání vojáků na Slovensko. Měla by podle ní vzniknout battlegroup, která bude v zemi u hranic s Ukrajinou operovat, a kromě českých a slovenských vojáků v ní budou také jednotky z Maďarska, Rumunska a Bulharska. „Česká republika by do této skupiny uvolnila 400 osob,“ dodala ministryně.

Zdůraznila, že případné vyslání vojáků budou muset nejprve schválit obě komory parlamentu. Ještě předtím ale musí vláda vyjednat s ostatními státy, které by měly do skupiny také vyslat své vojáky, například to, kdo jim bude velet.

Denně přichází pět tisíc uprchlíků z Ukrajiny, řekl Rakušan

Ministři podle Fialy „diskutovali o jízdním řádu příprav předpisů pro pomoc lidem, kteří utíkají do Česka před válkou na Ukrajině“. Podle ministra vnitra přichází každý den kolem pěti tisíc lidí, kteří opustili válkou sužovanou Ukrajinu. Dodal, že takový počet cizinců přicházel do Česka před začátkem ruské invaze za celý měsíc.

Aby se o ně stát dokázal postarat, zvýší se od pátku – kdy začne platit nouzový stav – stupeň krizového řízení, oznámil Rakušan. Zdůraznil však, že nynější systém přijímání a prvotní péče o uprchlíky funguje. „Systém je nastaven velmi dobře. Ukazují se úzká hrdla, ale proto přecházíme do dalšího stupně krizového řízení. Některé úřednické agendy budou moci být suplovány prací cizinecké policie,“ řekl.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) budou běženci po příchodu dostávat od státu dávky. Kolik přesně budou dostávat, není ještě jasné, přesnou podobu vláda doladí na další schůzi. „Částka by měla stačit k tomu, aby ta osoba stačila uhradit v České republice své základní potřeby,“ předeslal však Jurečka. Příspěvek by mohli dostávat i lidé, kteří u sebe uprchlíky ubytují. Česko chce v EU jednat o tom, aby se na podporu daly využít evropské peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Evropská komise žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. EK prověřuje, zda nebyly korejské společnosti KHNP poskytnuty zahraniční subvence, které by mohly narušit vnitřní trh Evropské unie.
09:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 1 hhodinou

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 7 hhodinami

Technologie jako heroin pro mozek? Regulace pro děti je potřeba, míní odborníci

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.
před 8 hhodinami

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
před 9 hhodinami
Načítání...