České firmy se obávají dopadů nynější krize. Ať už na Ukrajinu či do Ruska exportují, nebo spoléhají na dodávky

Nahrávám video

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Jihočeské firmě Madeta zhruba pět let trvalo, než se se svými plísňovými sýry dostala na ruský trh. A pouze několik dní stačilo na to, aby se tyto vazby v roce 2014 přerušily. „Přerušilo je Rusko, když reagovalo protisankcemi na sankce Evropské unie po anexi Krymu,“ řekla mluvčí společnosti Martina Faktorová.

Od té doby je pro ně prý ruský trh nenávratně ztracený. „Rusko byl pro nás velký trh a velký partner, kam jsme vyváželi pětinu produkce. Dostat se na ten trh bylo velmi náročné, stálo to nemalé finanční prostředky. Tehdy ta ztráta dosahovala asi 150 milionů korun ročně,“ vyčíslila Faktorová.

Obavy z podobného scénáře mají i další firmy. Například Brano Group vyrábí součástky do automobilů a jednu z továren má přímo v Rusku. „Zatím nevypadá, že by se nějak přerušovaly vazby na naše zákazníky, nicméně vidím tam různé nepřímé vlivy, které nakonec budou možná omezovat výrobu nebo likvidovat některá odvětví,“ uvedl předseda představenstva společnosti Pavel Juříček. Dojít může například k omezování některých dodávek nebo ke zdražování.

Další vývoj může postihnout i největší českou automobilku. Výrobní závody má v Rusku i na Ukrajině. „Míra dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích je průběžně zjišťována. Co se týče veškeré činnosti v místě dění, bezpečnost a integrita našich zaměstnanců je naší nejvyšší prioritou,“ sdělila mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.

Obavy z dopadu na import

Rusko ale nepatří k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Na celkovém vývozu se podílí asi dvěma procenty. České firmy tam loni vyvezly zboží za 94 miliard korun – hlavně vozidla, stroje a další výrobky zpracovatelského průmyslu. Opačným směrem putovalo zboží za 137 miliard korun – zejména ropa, zemní plyn a některé kovy.

„Spíš se obávám, že ty sankce, které by mohly nastat, by mohly být namířeny z druhé strany – na import. Protože z Ruska odebíráme obrovské množství zemního plynu a samozřejmě je tam i významný podíl ropy,“ upozornil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Do potíží by se mohly dostat i firmy, které vozí suroviny z Ukrajiny. Třeba do hutí Liberty Ostrava dovážejí většinu železné rudy právě odsud a část analytiků upozorňuje, že by dodávky mohly podražit nebo se na čas zastavit úplně. „Dodávky zatím probíhají bez problémů, nicméně i tak se snažíme pracovat na tom, že posilujeme ten náš dodavatelský řetězec,“ popsala mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Dodavatelský řetězec je důležitý i pro jadernou elektrárnu Temelín. Ta už od roku 2010 vyrábí elektřinu z ruského paliva. Polostátní ČEZ aktuálně vybírá nového dodavatele – tendru se účastní francouzské, americké a právě i ruské firmy. Vypsaný už je zhruba rok. „Výběrové řízení na dodavatele paliva pro jadernou elektrárnu Temelín běží. V jeho průběhu nemůžeme a nebudeme řízení komentovat,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Na vývoj celé situace teď čekají i další firmy, které s regionem obchodují.

Plynu a ropy se zatím situace nedotkla

Dodávky plynu ani ropy do Evropy zatím Rusko neomezilo. A výrazně se nemění ani cena. Na evropských burzách se plyn obchoduje za podobné ceny jako v lednu. Tedy kolem 80 eur za megawatthodinu.

Česko je tranzitní země, většina plynu směřuje do západní Evropy, hlavně do Německa. Na jižní Moravu do Česka přes Slovensko vede ukrajinská větev plynovodů. Dodávky se zatím výrazně nemění a jsou podobné jako loni nebo předloni ve stejnou dobu. Celkem pak do Česka za rok dorazí zhruba 45 miliard kubíků ruského plynu. Spotřebuje se ale jen zlomek – zhruba sedm až osm miliard kubíků za rok.

Komora: Ukrajinci by měli mít možnost získat v Česku dlouhodobá víza

Bez zaměstnanců z Ukrajiny se pak v Česku neobejdou obchod nebo ubytovací a další služby. V souvislosti s nynější krizí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS) napsal, že Ukrajinci pracující v Česku s krátkodobým vízem by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu do vlasti.

„Chceme jednat o tom, aby vláda umožnila co nejrychlejší sloučení ukrajinských rodin a hladké vyřízení těchto žádostí, jejichž počet aktuálně rychle roste. Vnímáme postoj českých zaměstnavatelů a projevenou společenskou odpovědnost vůči jejich ukrajinským zaměstnancům a doporučujeme co nejrychleji adekvátně nastavit kvótu pro co nejrychlejší vyřízení sloučení rodiny,“ podotkl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Komora zároveň nabídla svou součinnost při vyjednávání o zefektivnění vízové politiky a dalších záležitostí týkajících se současných dopadů ukrajinské krize na firmy. „Proto bychom uvítali zapojení komory do činnosti meziresortní pracovní skupiny, kterou vláda zamýšlí vytvořit, s cílem připravovat systémová opatření s ohledem na rizika spojená se současnou situací na Ukrajině,“ uvedl viceprezident komory Radek Jakubský. Hospodářská komora podle něj podporuje, aby se žadatelé o víza nemuseli vracet do zemí původu kvůli podání žádostí nebo vyzvednutí uděleného víza.

V roce 2021 Hospodářská komora zpracovala přes 4500 žádostí zaměstnavatelů o více než 21 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Podle Dlouhého má komora informaci od ministerstva zahraničí, že se pozastavuje vyřizování krátkodobých a dlouhodobých víz na ambasádě v Kyjevě, zatímco generální konzulát ve Lvově a spolupracující vízové centrum zatím činnost nepřerušily. „Ovšem vzhledem k eskalující situaci v zemi je nutné dopředu počítat s možností, že dojde k uzavření i těchto zastupitelských úřadů, a nebude tak možné zajistit další dlouhodobě požadovaný počet nových žádostí od zaměstnavatelů,“ uvedl Dlouhý.

Stavební firmy: Bez Ukrajinců stavět nelze

Také stavbaři by uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz. Bez ukrajinských pracovníků se stavební firmy totiž rovněž neobejdou. V oboru jsou žádaní, protože se dobře sžívají s místním prostředím a kulturou, uvedla mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. „Obsazují přitom nejen dělnické a řemeslně odborné profese, ale také místa technicko-hospodářských pracovníků, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,“ podotkla.

Většina pracovníků z Ukrajiny využívá v České republice dlouhodobá víza v režimu zaměstnaneckých karet. „Vzhledem ke skutečně zoufalému nedostatku českých pracovníků na zdejším trhu práce bychom uvítali, kdyby proces vyřízení těchto karet byl co nejkratší,“ dodala mluvčí.

Ukrajinští pracovníci nejsou potřeba jen ve stavebnictví, ale také v administrativě, potvrzuje mluvčí Skupiny Metrostav Vojtěch Kostiha. Aktuální legislativa pro jejich zaměstnávání je podle něj v tak špatném stavu, že proces náboru trvá až půl roku, což je v poměru k trvání stavebních projektů dlouho. „Ve skupině tedy zaměstnáváme pouze takzvané necizince, což jsou všichni občané EU. Máme tak Čechy, Slováky, Němce, Maďary, Poláky a nově třeba Finy,“ řekl Kostiha.

Generální dodavatelé staveb zpravidla využívají služeb subdodavatelů. Až ti mají kapacitu zabývat se složitým náborem ukrajinských zaměstnanců na specifickou činnost, případně tyto pracovníky najímají přes pracovní agentury. Výrobně-obchodní ředitel pozemního stavitelství Skanska Vladimír Bešta uvedl, že v některých profesích u jejich subdodavatelů tvoří Ukrajinci až osmdesát procent všech zaměstnanců.

Ukrajinců žijících nebo pracujících v Česku v poslední době přibývá. V lednu 2022 jich české úřady práce evidovaly celkem 198 470, což je meziročně o čtvrtinu více. Oproti předcovidovému lednu 2020 vzrostl podle úřadu jejich počet o 38 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ukrajina má dva měsíce na zvýšení tlaku, pak může Putin mobilizovat, míní Pavel

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
před 3 mminutami

Zůna o rozhodnutí převést peníze na zbraně pro Ukrajinu nevěděl

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi, odmítala.
před 3 mminutami

Teploty se o víkendu mají přiblížit třicítce, přeháňky se čekají jen výjimečně

Nadcházející víkend má být v Česku slunečný, odpolední teploty na většině území mohou vystoupat na 25 až 30 stupňů Celsia, od neděle mohou tropickou třicítku na některých místech lehce překročit. Na severu a severovýchodě země se očekávají nižší teploty do 25 stupňů. Pršet v nadcházejících dnech skoro nebude, srážky se objeví zřejmě jen sporadicky. Vyplývá to z předpovědi počasí na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Babišova vláda vyhodnocuje plnění programového prohlášení za první pololetí

Kvůli hodnocení šesti měsíců vlády přijeli jako první za premiérem Andrejem Babišem (ANO) ministři financí Alena Schillerová (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Havlíček před Kramářovou vilou řekl, že za největší úspěchy svého resortu považuje snížení cen energií a vytvoření prostředí pro podporu energeticky náročných odvětví. Schillerová s novináři nemluvila, Babiš se k plnění programu vlády vyjádří odpoledne na tiskové konferenci.
08:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 2 hhodinami

VideoDopravu v okolí dálnice D1 na Vysočině komplikují omezení

Dálnice D1 letos čelí rekordnímu provozu. Pro řidiče rostoucí intenzita dopravy znamená její zahuštění a často i kolony a čekání. Opravy navíc komplikují dopravu i v okolí dálnice. Třeba pro motoristy, kteří sjedou u Humpolce a vydají se směrem na Pelhřimov. Výrazné omezení mezi oběma městy dle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla potrvá nejdéle do poloviny srpna. Stavbaři pracují zatím na jedné polovině frekventované silnice. Za bezmála 35 milionů musí kompletně vyměnit povrch, totéž se bude týkat i dopravního značení. Někde navíc auta jezdí kyvadlově. Pruhy jsou úzké, a problémy tak mají hlavně kamiony. V opačném směru je situace podobná. Většina řidičů, kteří jedou z jihu Čech směrem k D1, musí počítat se zdržením. Omezení jsou navíc i na dalších místech ve směru z Vysočiny na jih Čech. Třeba u Pravíkova nebo u Kostelce.
před 3 hhodinami

VideoDvě procenta HDP na obranu příští rok dáme, věří Šťastný. Pak uvidíme, dodává

Musíme posilovat personální obranyschopnost Česka a také investovat do protivzdušné obrany, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Věří, že v příštím roce dá Česko na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a „pak uvidíme dál“. Ke sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře, řekl, že věci prezident využil pro politický střet a vede předvolební kampaň za své znovuzvolení. Pavel se dle něho etabloval do pozice lídra současné opozice a má velmi podobné či totožné názory jako ona. Prezident nicméně označování za lídra opozice odmítá. Šťastný v pořadu také uvedl, že zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru předběžně zrušit suspendaci Ruského olympijského výboru. Vidí za tím možný lobbing.
před 3 hhodinami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.