České firmy se obávají dopadů nynější krize. Ať už na Ukrajinu či do Ruska exportují, nebo spoléhají na dodávky

Nahrávám video

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Jihočeské firmě Madeta zhruba pět let trvalo, než se se svými plísňovými sýry dostala na ruský trh. A pouze několik dní stačilo na to, aby se tyto vazby v roce 2014 přerušily. „Přerušilo je Rusko, když reagovalo protisankcemi na sankce Evropské unie po anexi Krymu,“ řekla mluvčí společnosti Martina Faktorová.

Od té doby je pro ně prý ruský trh nenávratně ztracený. „Rusko byl pro nás velký trh a velký partner, kam jsme vyváželi pětinu produkce. Dostat se na ten trh bylo velmi náročné, stálo to nemalé finanční prostředky. Tehdy ta ztráta dosahovala asi 150 milionů korun ročně,“ vyčíslila Faktorová.

Obavy z podobného scénáře mají i další firmy. Například Brano Group vyrábí součástky do automobilů a jednu z továren má přímo v Rusku. „Zatím nevypadá, že by se nějak přerušovaly vazby na naše zákazníky, nicméně vidím tam různé nepřímé vlivy, které nakonec budou možná omezovat výrobu nebo likvidovat některá odvětví,“ uvedl předseda představenstva společnosti Pavel Juříček. Dojít může například k omezování některých dodávek nebo ke zdražování.

Další vývoj může postihnout i největší českou automobilku. Výrobní závody má v Rusku i na Ukrajině. „Míra dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích je průběžně zjišťována. Co se týče veškeré činnosti v místě dění, bezpečnost a integrita našich zaměstnanců je naší nejvyšší prioritou,“ sdělila mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.

Obavy z dopadu na import

Rusko ale nepatří k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Na celkovém vývozu se podílí asi dvěma procenty. České firmy tam loni vyvezly zboží za 94 miliard korun – hlavně vozidla, stroje a další výrobky zpracovatelského průmyslu. Opačným směrem putovalo zboží za 137 miliard korun – zejména ropa, zemní plyn a některé kovy.

„Spíš se obávám, že ty sankce, které by mohly nastat, by mohly být namířeny z druhé strany – na import. Protože z Ruska odebíráme obrovské množství zemního plynu a samozřejmě je tam i významný podíl ropy,“ upozornil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Do potíží by se mohly dostat i firmy, které vozí suroviny z Ukrajiny. Třeba do hutí Liberty Ostrava dovážejí většinu železné rudy právě odsud a část analytiků upozorňuje, že by dodávky mohly podražit nebo se na čas zastavit úplně. „Dodávky zatím probíhají bez problémů, nicméně i tak se snažíme pracovat na tom, že posilujeme ten náš dodavatelský řetězec,“ popsala mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Dodavatelský řetězec je důležitý i pro jadernou elektrárnu Temelín. Ta už od roku 2010 vyrábí elektřinu z ruského paliva. Polostátní ČEZ aktuálně vybírá nového dodavatele – tendru se účastní francouzské, americké a právě i ruské firmy. Vypsaný už je zhruba rok. „Výběrové řízení na dodavatele paliva pro jadernou elektrárnu Temelín běží. V jeho průběhu nemůžeme a nebudeme řízení komentovat,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Na vývoj celé situace teď čekají i další firmy, které s regionem obchodují.

Plynu a ropy se zatím situace nedotkla

Dodávky plynu ani ropy do Evropy zatím Rusko neomezilo. A výrazně se nemění ani cena. Na evropských burzách se plyn obchoduje za podobné ceny jako v lednu. Tedy kolem 80 eur za megawatthodinu.

Česko je tranzitní země, většina plynu směřuje do západní Evropy, hlavně do Německa. Na jižní Moravu do Česka přes Slovensko vede ukrajinská větev plynovodů. Dodávky se zatím výrazně nemění a jsou podobné jako loni nebo předloni ve stejnou dobu. Celkem pak do Česka za rok dorazí zhruba 45 miliard kubíků ruského plynu. Spotřebuje se ale jen zlomek – zhruba sedm až osm miliard kubíků za rok.

Komora: Ukrajinci by měli mít možnost získat v Česku dlouhodobá víza

Bez zaměstnanců z Ukrajiny se pak v Česku neobejdou obchod nebo ubytovací a další služby. V souvislosti s nynější krizí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS) napsal, že Ukrajinci pracující v Česku s krátkodobým vízem by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu do vlasti.

„Chceme jednat o tom, aby vláda umožnila co nejrychlejší sloučení ukrajinských rodin a hladké vyřízení těchto žádostí, jejichž počet aktuálně rychle roste. Vnímáme postoj českých zaměstnavatelů a projevenou společenskou odpovědnost vůči jejich ukrajinským zaměstnancům a doporučujeme co nejrychleji adekvátně nastavit kvótu pro co nejrychlejší vyřízení sloučení rodiny,“ podotkl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Komora zároveň nabídla svou součinnost při vyjednávání o zefektivnění vízové politiky a dalších záležitostí týkajících se současných dopadů ukrajinské krize na firmy. „Proto bychom uvítali zapojení komory do činnosti meziresortní pracovní skupiny, kterou vláda zamýšlí vytvořit, s cílem připravovat systémová opatření s ohledem na rizika spojená se současnou situací na Ukrajině,“ uvedl viceprezident komory Radek Jakubský. Hospodářská komora podle něj podporuje, aby se žadatelé o víza nemuseli vracet do zemí původu kvůli podání žádostí nebo vyzvednutí uděleného víza.

V roce 2021 Hospodářská komora zpracovala přes 4500 žádostí zaměstnavatelů o více než 21 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Podle Dlouhého má komora informaci od ministerstva zahraničí, že se pozastavuje vyřizování krátkodobých a dlouhodobých víz na ambasádě v Kyjevě, zatímco generální konzulát ve Lvově a spolupracující vízové centrum zatím činnost nepřerušily. „Ovšem vzhledem k eskalující situaci v zemi je nutné dopředu počítat s možností, že dojde k uzavření i těchto zastupitelských úřadů, a nebude tak možné zajistit další dlouhodobě požadovaný počet nových žádostí od zaměstnavatelů,“ uvedl Dlouhý.

Stavební firmy: Bez Ukrajinců stavět nelze

Také stavbaři by uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz. Bez ukrajinských pracovníků se stavební firmy totiž rovněž neobejdou. V oboru jsou žádaní, protože se dobře sžívají s místním prostředím a kulturou, uvedla mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. „Obsazují přitom nejen dělnické a řemeslně odborné profese, ale také místa technicko-hospodářských pracovníků, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,“ podotkla.

Většina pracovníků z Ukrajiny využívá v České republice dlouhodobá víza v režimu zaměstnaneckých karet. „Vzhledem ke skutečně zoufalému nedostatku českých pracovníků na zdejším trhu práce bychom uvítali, kdyby proces vyřízení těchto karet byl co nejkratší,“ dodala mluvčí.

Ukrajinští pracovníci nejsou potřeba jen ve stavebnictví, ale také v administrativě, potvrzuje mluvčí Skupiny Metrostav Vojtěch Kostiha. Aktuální legislativa pro jejich zaměstnávání je podle něj v tak špatném stavu, že proces náboru trvá až půl roku, což je v poměru k trvání stavebních projektů dlouho. „Ve skupině tedy zaměstnáváme pouze takzvané necizince, což jsou všichni občané EU. Máme tak Čechy, Slováky, Němce, Maďary, Poláky a nově třeba Finy,“ řekl Kostiha.

Generální dodavatelé staveb zpravidla využívají služeb subdodavatelů. Až ti mají kapacitu zabývat se složitým náborem ukrajinských zaměstnanců na specifickou činnost, případně tyto pracovníky najímají přes pracovní agentury. Výrobně-obchodní ředitel pozemního stavitelství Skanska Vladimír Bešta uvedl, že v některých profesích u jejich subdodavatelů tvoří Ukrajinci až osmdesát procent všech zaměstnanců.

Ukrajinců žijících nebo pracujících v Česku v poslední době přibývá. V lednu 2022 jich české úřady práce evidovaly celkem 198 470, což je meziročně o čtvrtinu více. Oproti předcovidovému lednu 2020 vzrostl podle úřadu jejich počet o 38 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci budou schvalovat digitalizaci povolování a rušení pobytu cizincům

Poslanci bude v pátek schvalovat návrh nového cizineckého zákona s digitalizací postupů. V závěrečném kole je také poslanecká předloha, jež s ohledem na pravidla Evropské unie (EU) snižuje státní náhradu České poště. Sněmovnu čeká i hlasování o novele, jež má podle vlády zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr.
před 3 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
před 10 hhodinami

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
před 10 hhodinami

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 11 hhodinami

Sněmovna podpořila zmrazení ceny dálniční známky

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zájem o očkování proti chřipce se za patnáct let více než zdvojnásobil

Zájem o očkování proti chřipce se v Česku za posledních patnáct chřipkových sezon více než zdvojnásobil. Loni jej podstoupilo přes 825 tisíc Čechů, což je zhruba 7,5 procenta populace. Ze seniorů se nechal očkovat každý čtvrtý, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Vláda v pondělí projedná návrh, aby nově by mohli očkovat všichni lékaři i stomatologové nebo proškolení lékárníci.
před 13 hhodinami

Babiš uložil Schillerové, aby navrhla firmy pro sanaci na Klatovsku

Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele. Motoristé předtím navrhli firmu Dekonta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích nesmí kvůli norovirové epidemii přijímat klienty

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) dočasně zakázala kvůli epidemii gastroenteritidy lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty. Hygienici tam evidují přes 170 případů onemocnění. K tomuto kroku přistoupili, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Mimořádné opatření bude platit od 15. září.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.