Prezident jmenoval Karla Šimku do čela Nejvyššího správního soudu

3 minuty
Události: Prezident jmenoval Karla Šimku do čela Nejvyššího správního soudu
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval Karla Šimku předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS). Jeho jméno nebylo dopředu zveřejněno. Premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci po vládě uvedl, že jmenování dosavadního soudce NSS Šimky kontrasignoval. Předchozí předseda Michal Mazanec skončil ve funkci 31. prosince. Prezident při Šimkově jmenování varoval před politizací této instituce a rozšiřováním NSS mimo okruh jeho působnosti.

„Kontrasignoval jsem rozhodnutí pana prezidenta o jmenování Karla Šimky předsedou Nejvyššího správního soudu. Z mého hlediska tam neexistuje problém. Vím, že se uvažovalo o víc kandidátech. Všechna jména byla respektováníhodná, byli to právníci, kteří mají renomé a mohli by tu funkci vykonávat,“ prohlásil předseda vlády. Šimka tak bude deset let řídit instanci, která rozhoduje i o stížnostech na protiepidemická opatření nebo na porušení pravidel při volbách.

Zeman při jmenování nového předsedy NSS varoval před politizací této instituce a připomenul druhého předsedu československého Nejvyššího správního soudu a protektorátního prezidenta Emila Háchu. „Byl to vynikající právník, bohužel se nechal vnutit do politiky a stal se obětí okolností, které nemohl ovlivnit. Věřím, že vám se nic takového nestane, ale je dobré si tuto tradici občas připomenout,“ uvedl prezident.

Před politizací justice varoval i v jiném kontextu. „Budu rád, když se vám podaří tendenci, která kazí renomé naší soudní soustavy a vede k poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře parlamentu, potlačit tak, aby se Nejvyšší správní soud věnoval skutečně záležitostem práva,“ řekl dále Zeman.

K tomu, že některá média upozorňovala na jeho kontakty s politiky či podnikateli, se Šimka vyjádřil při odchodu z Hradu. „V nejvyšších patrech soudní moci jsem skoro dvacet let. V prostředí práva znám kdekoho, jsou to stovky lidí. Vůbec se za to nestydím,“ uvedl. Podle něj není na škodu schopnost mluvit s širokým spektrem lidí, s nimiž NSS přichází do styku, ať už jako s účastníky řízení, nebo s institucemi. „Já se tím netajím a nepovažuji to za chybu,“ zdůraznil.

„Nečekejte zázraky“

Prezident také při Šimkově jmenování připomněl, že Nejvyšší správní soud má problém s prodlužující se dobou vyřizování správních kauz, a vyjádřil naději, že tuto situaci se podaří změnit. Průměrná délka řízení stoupla za dva roky o necelé tři měsíce a je teď přibližně tři čtvrtě roku. Ke zvyšujícímu se počtu nevyřízených žalob se poslední rok přidaly i stovky stížností na opatření ministerstva zdravotnictví. Soud už sedmkrát zrušil platné zákazy a devětatřicetkrát konstatoval nezákonnost opatření, která někdo napadl žalobou, ale mezitím skončila.

K délce soudních řízení Šimka cestou z Pražského hradu poznamenal, že některé problémy nemají jednoduchá řešení. „Budeme se snažit možná v určité míře navýšit počet soudců a asistentů, budeme se snažit pracovat více, ale na druhé straně prostě nečekejte zázraky,“ řekl. „Já si myslím, že Nejvyšší správní soud funguje velmi dobře. To základní bude udržet dosavadní stav a pokračovat v tom, co dvacet let děláme,“ podotkl. Pochválil jak nezávislost soudu, tak i kvalitu jeho rozhodování. 

6 minut
Prezident jmenoval Karla Šimku předsedou NSS
Zdroj: ČT24

Šimka nahradí Michala Mazance

Šimka, který se narodil v roce 1973, vystudoval právo a politologii na univerzitách v Plzni, Praze a Pasově. Působil nejprve jako civilní a exekuční soudce, a to od roku 2001. K Nejvyššímu správnímu soudu byl dočasně přidělen v letech 2004 až 2005. Od podzimu 2005 se stal natrvalo soudcem NSS a později i předsedou senátu. Předsedal kárnému senátu pro věci soudců. 

Letos devětačtyřicetiletý Šimka v čele NSS nahradí Michala Mazance, který ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu strávil tři roky místo desetiletého funkčního období. Funkce soudci ze zákona zaniká koncem roku, ve kterém dosáhl věku 70 let. Mazanec byl jmenován v září 2018 jako sedmašedesátiletý a uvedené věkové hranice dosáhl loni. 

NSS, který sídlí v Brně, je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Aktuálně u něj působí pětatřicet soudců. Prezident může nového šéfa NSS vybírat pouze z řad členů tohoto soudu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dříve uvedl, že místo by mohl obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková, která od ledna soud z pozice místopředsedkyně dočasně vedla, či Karel Šimka. Předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla jako kandidáta na Mazancova nástupce Dienstbiera.

Šimka se věnoval soudcovským pochybením

Šimka v Brně působí od roku 2004. Loni jako člen rozšířeného senátu NSS věnoval například žalobám na školy kvůli zastavení výuky během nouzového stavu. Ve svém menšinovém stanovisku z června 2021 mimo jiné uvedl, že právní stát nesmí ani v krizi zmizet.

„K tomu, aby v nouzovém stavu, třeba i v dobrém úmyslu, vláda ,nezvlčila‘ a nezačala práva jednotlivců omezovat více, než je rozumné třeba k řešení krizové situace, je nezbytné, aby své kroky činila s vědomím, že mohou být soudní mocí shledány nezákonnými,“ napsal.

Jako předseda kárného senátu NSS se také věnoval případům soudcovských pochybení. Loni v květnu například zprostil trojici z Krajského soudu v Plzni kárné žaloby, podle které opakovaně nerespektovali rozhodnutí Nejvyššího soudu. Není však jasné, kdo z nich pro sporná rozhodnutí hlasoval, protokoly jsou tajné. Podle Šimkova názoru je ale lepší nepotrestat nikoho než spolu se dvěma vinnými odsoudit jednoho nevinného.

Karel Šimka je právník, politolog, pedagog a soudce. Mezi roky 1992 a 2000 studoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, vedle toho v letech 1993–1998 vystudoval právo na Západočeské univerzitě v Plzni a postgraduální studium práv absolvoval v letech 1998–1999 na univerzitě v Pasově. Titul doktora práv získal v roce 2000 na Univerzitě Karlově a o rok později pak na téže univerzitě i titul doktora filozofie. 

Po studiích působil jako stážista v advokátní kanceláři, soudcem se stal roku 2001 na Okresním soudu Praha-Západ. V roce 2004 byl přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu a o rok později se stal jeho soudcem. Od roku 2008 je členem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu.

V roce 2000 začal vyučovat na vysoké škole CEVRO Institut. Jako pedagog se věnuje správnímu právu, ústavnímu právu či daňovému právu.

Zdroj: cevroinstitut.cz, Wikipedia

Karel Šimka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
08:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 4 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 4 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 9 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 9 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
před 19 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 20 hhodinami

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
před 21 hhodinami
Načítání...