Příspěvky na bydlení kvůli razantnímu zdražení energií vzrostou a dosáhne na ně širší okruh lidí. Vládní novelu, jež dávky upravuje, podepsal Miloš Zeman. Předloha rovněž umožní kabinetu, aby letos příspěvky na bydlení dál zvýšil, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. Bude účinná zveřejněním ve sbírce. Prezident zároveň podepsal novelu, která od února zmrazí platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Ta je podle kritiků protiústavní kvůli snížení platů soudců i schválení ve stavu legislativní nouze. O podpisech informoval Hrad.
Novela týkající se příspěvků na bydlení zvedá zpětně od ledna takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek vypočítává. Zvýšení činí zhruba 1100 až 2100 korun podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení. O podporu budou moci nově žádat také podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ budou mít stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby ale budou muset splňovat určité standardy pro bydlení.
Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů 220 tisíc až 280 tisíc domácností.
Na příspěvek na bydlení nyní mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde třicet procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba pěti tisíc do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.
Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, novela zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu se normativ podle novely upraví o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem vzrostou částky pro výpočet dávek o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.
Vláda by mohla letos normativ dál zvýšit, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem“. O kolik by se musely zvednout, předloha neupřesňuje. Odhad by dalo ministerstvo průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil.
Obdobnou, užší novelu předložila už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), nový kabinet Petra Fialy (ODS) ji stáhl. Stejně postupoval u trojice jiných návrhů Babišovy vlády, které se týkaly zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu na celý letošní rok a dalších plošných podpor. Taková řešení by podle vyjádření ministra práce a sociálních Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v Senátu potřebným lidem nepomohla, navíc by zatížila rozpočet více než 25 miliardami korun. Nový kabinet prý dává přednost adresné podpoře.
Zmrazení platů
Hlava státu také podepsala předpis o zmrazení platů ústavních činitelů. Novelu prosadila vláda v obou komorách parlamentu, Senát ji přijal bez možnosti ji upravit. Zeman své rozhodnutí avizoval už minulou neděli. Vysvětlil ho tím, že žádná profesní skupina by neměla být vydělena a soudci by neměli měřit svou nezávislost platem.
Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je opět sníží. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106.986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.
Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle oponentů ale na úsporu 0,6 miliardy korun, z nich většinu tvoří výdaje právě na platy soudců a státních zástupců, nelze použít ustanovení o hrozbě škody velkého rozsahu, kterou vláda zdůvodnila nutnost zrychleného projednání novely.
Odpůrci novely vyjádřili pochopení pro snahu vlády snížit výdaje státu v době pokračující koronavirové epidemie a zadlužení země v minulých letech. Poukázali ale na to, že celkový efekt zmrazení by představoval nejvýše 0,14 procenta vykázaného schodku státního rozpočtu za loňský rok.
Republiková rada Soudcovské unie se minulý týden shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat „oprávněných platových nároků“ za tento rok. Pokud by Ústavní soud očekávaným návrhům na zrušení novely alespoň v části týkající se soudcovských platů vyhověl, stát by musel soudcům dlužné částky vyplatit zpětně.
