Jedno procento na kulturu je náš závazek, míní ministr Baxa. Politická chiméra, kontruje Zaorálek

Nahrávám video
Debata ministra kultury Martina Baxy (ODS) a bývalého ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Vláda počítá s tím, že rozpočet resortu kultury se bude do roku 2025 přibližovat k jednomu procentu státního rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle bývalého ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je to vzhledem k jeho prvním krokům ve funkci nesplnitelné. Kromě plánovaného rozpočtu ministerstva kultury probírali i případná omezení kulturních akcí v souvislosti s dalším šířením covidu-19 a varianty omikron.

Ministr kultury Martin Baxa neočekává v dohledné době žádné zpřísnění protiepidemických opatření, které by se mělo dotknout jeho resortu. Zároveň vyvrátil, že by vláda jednala o zavedení povinnosti mít posilovací dávku vakcíny při vstupu na kulturní akce, jak dříve nastínil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Budeme dělat vše pro to, aby ke změnám nedošlo. Jsem rád, že v tuto chvíli se opatření nezpřísnila a zůstavají taková, jaká jsou. Hlavní je, že lidé opatření na akcích dodržují,“ uvedl s tím, že současná pravidla pro kulturní akce podle něj dokazují, že jsou účinná vůči šíření covidu-19 i varianty omikron. 

Podle bývalého ministra kultury Lubomíra Zaorálka ale bude pro nastavení dalších opatření důležité chování právě varianty omikron. „Co se týče hromadných akcí, dokážu si představit, že se podle vývoje situace může zpřísňovat. Ale tam, kde se sedí, jako například v divadlech, by to podle mě bylo zbytečné,“ řekl. 

Jedno procento ze státního rozpočtu do kultury

Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení uvedla, že do roku 2025 chce rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu státního rozpočtu. „Závazek platí, dali jsme si ho tam v těžké době. Jsou důvody, proč je to důležité,“ řekl Baxa. 

Bývalý ministr Zaorálek si ale myslí, že současné kroky vlády plánované navyšování rozpočtu pro resort kultury popírají. „Problém je v tom, že nevidím kroky, které by to podporovaly, třeba zmrazení platů jde přímo opačně a dotkne se i pracovníků pracujících v kultuře.“

Z jednoprocentního závazku se podle Zaorálka stává „politická chiméra“. Zmínil, že by ministerstvo mělo využívat takzvaný Národní plán obnovy. „Jsou to velké peníze, které se musíme na ministerstvu kultury naučit získat.“

Kolik procent z výdajů statního rozpočtu by mělo jít do resortu v příštím roce, Baxa neupřesnil. „Chceme předložit společný návrh rozpočtu, který bude jednoznačně reflektovat stav státního rozpočtu, aby došlo k úsporám a stát se nezhroutil. I přes to, že za vašich vlád v době prosperity peníze do kultury nešly, jsme my nyní navrhli jedno procento státního rozpočtu do kultury,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...