Michal Šmarda je novým šéfem ČSSD, statutárním místopředsedou zvolili delegáti mimořádného sjezdu Igora Bruzla. Oba jsou hlavně komunální politici, Šmarda je starostou v Novém Městě na Moravě, Bruzl bohumínským místostarostou. Nový předseda dostal od delegátů přesně takové vedení, jaké si přál, mezi řadovými místopředsedy jsou Tomáš Petříček, Martin Netolický a Robin Šín. Dál je to také Břetislav Štefan a Daniela Ostrá. Vedení ČSSD přebírají dva měsíce poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny, a rok po volbách, po nichž přišla o senátorský klub.
Od delegátů 43. sjezdu získal starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda již v prvním kole 130 z 233 hlasů, stal se tedy předsedou ČSSD. Byl považován za jednoho z největších favoritů volby, spolu s ním byla ještě favorizována ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová. Pro ni hlasovalo 62 delegátů. Dalších 41 sociálních demokratů dalo své hlasy bývalému řediteli Vojenského zpravodajství Miroslavu Krejčíkovi.
O post předsedy usilovalo původně šest lidí. Tři z nich – členka odborné právní komise ČSSD Jana Turoňová, člen pardubické ČSSD Jaromír Landsman a ekonom Peter Jaďuď – se však před volbou kandidatury vzdali. Podpořili Miroslava Krejčíka.
Adepti se v projevech před volbou věnovali současné situaci strany. Krejčík prohlásil, že má dojem, že se za poslední čtyři roky navzdory výraznému politickému oslabení strany vlastně nic nezměnilo. Maláčová volala po jednotě, ČSSD podle ní nesmí být rozhádanou stranou, má dělat politiku pro lidi. Šmarda hovořil o potřebě krizového řízení. „Tento sjezd neodstartuje plesovou sezonu, čekají nás úspory, změna struktury a tvrdá práce. Bude to bolet,“ uvedl.
Oba největší favorité akcentovali potřebu dát do pořádku stranickou ekonomiku, která volebním neúspěchem utrpěla. ČSSD podle nového předsedy aktuálně dluží přes 200 milionů korun a dluh každý den roste. Voliči podle něj nevěří straně, která neumí hospodařit ani se svým vlastním majetkem. Šmarda hovořil i o prezidentské volbě, která čeká Česko v roce 2023. Chtěl by přemluvit ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu.
Po svém zvolení řekl nový předseda Šmarda, že Česku „hrozí vleklá zdravotní, ekonomická, sociální i morální krize a lidé v této době budou potřebovat oporu v sebevědomé, věrohodné a fungující sociální demokracii“. Vzniknout by měla podle něj „rada starších“, ve které by mohli být například bývalý europoslanec Libor Rouček, expremiér Vladimír Špidla či ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek, spolupracovat by chtěl i s bývalými předsedy ČSSD.
Uvedl také, že nebude pobírat dva platy – předsednický a starostenský – takže bude v pozici starosty Nového Města na Moravě dále působit jako neuvolněný. „Neznamená to ale, že přestanu na radnici fungovat,“ zdůraznil však. Maláčová po volbě oznámila, že nebude kandidovat na žádný jiný post ve vedení strany, bude řadovou členkou.
Místopředsedy jsou Bruzl, Petříček, Netolický i Šín, které si Šmarda přál
Po předsedovi volili delegáti statutárního místopředsedu. Nominováno bylo sedm lidí včetně Krejčíka a Landsmana, kteří neuspěli v předsednické volbě. Nakonec však kandidoval pouze bohumínský místostarosta a někdejší sportovní novinář Igor Bruzl, kterého si přál Šmarda. Hlasovalo pro něj sedmdesát procent delegátů. Bruzl ve fuknci vystřídal někdejšího brněnského primátora Romana Onderku.
Na závěr vybrali sociální demokraté i čtyři řadové místopředsedy. Nominováno bylo dvaadvacet lidí, sedmnáct z nich nominaci přijalo a skutečně kandidovalo. Potřebný počet hlasů dostala trojice, jejíž jména opět vyslovil Šmarda – pardubický hejtman Martin Netolický, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček a Robin Šín, jenž vedl sněmovní kandidátku ČSSD v Plzeňském kraji. „Já tento tým potřebuji, bez něho to nezvládnu,“ apeloval na delegáty nový předseda strany.
Spolu s nimi se do vedení dostali Daniela Ostrá, která dříve působila ve vedení Mladých sociálních demokratů, a starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan. Ke zvolení bylo potřeba získat 113 delegátských hlasů. Ostrá jich dostala 152, Šín 140, Netolický 138, Petříček 135 a Štefan 127.
Kromě předsedy a místopředsedů delegáti zvolili nového šéfa Ústřední kontrolní komise ČSSD, jímž se stal Radek Scherfer. Předtím odvolali dosavadního předsedu Romana Váňu. Komise s novým předsedou dostala za úkol prověřit financování předvolební kampaně. Podle některých delegátů strana výrazně překročila schválený rozpočet. Výtky zaznívaly také k tomu, že ČSSD používala v materiálech červenou barvu místo obvyklé oranžové.
Minule zvítězil Hamáček nad Petříčkem, soka pak nechal odvolat z vlády
Sjezd ČSSD se již podruhé koná on-line, důvodem je epidemická situace. Je to mimořádný sjezd, kterým strana reaguje na volební neúspěch, respektive na to, že kvůli němu rezignoval dosavadní předseda Hamáček. Ten obhájil funkci na předchozím on-line sjezdu v dubnu. Tehdy proti němu kandidovali Petříček a někdejší ministryně školství Kateřina Valachová. Hamáček poté, co obhájil stranickou funkci, nechal Petříčka odvolat z vlády.
ČSSD nedosáhla v říjnu na pět procent hlasů potřebných ke vstupu do Poslanecké sněmovny, kde léta patřila k nejsilnějším stranám. Byla to ale jen tečka za letitým úpadkem, který nastal po sněmovních volbách v roce 2013. V nich sociální demokraté zvítězili, stali se nejsilnější sněmovní frakcí, zároveň měli většinu v Senátu a s jednou výjimkou všechny hejtmany.
V následujících dvou krajských volbách postupně ztratili téměř všechny hejtmanské posty – zbyl jim jen jeden – a vůbec nejsou v zastupitelstvech některých krajů. Nejsou ani v pražském zastupitelstvu a v Senátu mají už jen tři zástupce. Loni neuspěl ani jeden jejich kandidát, křeslo ztratil i bývalý předseda horní komory Milan Štěch.
Osmý zvolený předseda porevoluční ČSSD
Od svého obnovení v roce 1989 má nyní ČSSD již osmého řádně zvoleného předsedu. Nejdéle – osm let – jím byl Miloš Zeman, šestiletá byla éra Bohuslava Sobotky. Čtyři roky byl předsedou ČSSD Jiří Paroubek, tři roky Hamáček a o několik měsíců kratší dobu i Vladimír Špidla. Necelé tři roky vydržel v čele strany Jiří Horák a nejkratší dobu byl řádným předsedou strany Stanislav Gross (půl roku).
Gross a Sobotka navíc několik měsíců stranu fakticky vedli z pozice místopředsedů pověřených řízením po rezignaci předchozího předsedy. Takovým způsobem vedli ČSSD ještě další dva lidé – Onderka a Milan Chovanec – kteří však následně předsedou nebyli zvoleni. Bezprostředně po obnovení byl šéfem přípravného výboru, a tím pádem fakticky celé strany, Slavomír Kaban.
Šmarda se narodil 6. července 1975 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval gymnázium, poté začal podnikat, věnoval se mediálnímu, politickému a organizačnímu poradenství. Členem ČSSD je od roku 1993. V letech 1998 až 2014 působil jako asistent a poradce poslanců nebo Dagmar Zvěřinové, senátorky za ČSSD v obvodě Žďár nad Sázavou. Byl také členem ústředních orgánů sociální demokracie a pro stranu vedl několik volebních kampaní. Od března 2019 do dubna 2021 byl místopředsedou strany.
Šmarda je dlouholetým starostou Nového Města na Moravě na Žďársku (od listopadu 2010). Do novoměstského zastupitelstva se poprvé dostal na podzim 2006, o čtyři roky později usedl do křesla starosty. V roce 2016 byl krátce zastupitelem kraje Vysočina (nastoupil jako náhradník krátce před koncem volebního období, ve volbách pak neuspěl).
Šéfem ČSSD byl zvolen v prosinci 2021 a vystřídal pověřeného předsedu Romana Onderku. Od zvolení do čela strany pokračuje v Novém Městě na Moravě jako neuvolněný starosta. Po zvolení předsedou strany řekl, že ČSSD, která neuspěla na podzim 2021 ve volbách do sněmovny a poprvé za dobu samostatné České republiky nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory, je ve velmi těžké situaci a jako dlouholetý člen jí chce pomoci.
Na letošním lednovém sjezdu strany Šmarda řekl, že chce voličům stranu prezentovat jako odpovědné řešení mezi pravicovou vládou a populistickou, nacionalistickou opozicí. Strana podle něj udělala řadu chyb, a to i při správě vlastního majetku. Šmarda představil plán pro návrat strany na výsluní, má čtyři etapy označované jako úklid, restart, nové tváře a návrat.
V roce 2019 se Šmarda stal po demisi Antonína Staňka kandidátem ČSSD na funkci ministra kultury. Staňkovo nahrazování trvalo tři měsíce, a to zejména kvůli postoji tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který nejprve oddaloval odvolání Staňka a následně odmítl jmenovat Šmardu. Na jeho adresu uvedl, že by se měl stát volebním manažerem ČSSD pro krajské volby. Poukázal na to, že Šmarda má jen středoškolské vzdělání a nemá žádné zkušenosti s oblastí kultury. Poté, co se proti návrhu ČSSD postavil i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), se Šmarda kandidatury vzdal. Novým šéfem resortu se koncem srpna stal bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V souvislosti se Zemanovou neochotou jmenovat Šmardu ministrem se objevily spekulace o možné vazbě na aféru kolem respektovaného pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, kterého Zeman v roce 2016 odmítl vyznamenat. Šmarda vyznamenání pro novoměstského rodáka a čestného občana města Bradyho podporoval. Hrad tyto spekulace odmítl.
V roce 2018 v době komunálních voleb vzbudil Šmarda pozornost tím, že sociální demokraté v Novém Městě na Moravě nekandidovali pod hlavičkou ČSSD. Kandidátka nesla jméno za Lepší Nové Město a z 23 na ní zapsaných lidí bylo třináct nestraníků. Šmardou vedená kandidátka jasně vyhrála, získala přes 38 procent hlasů a deset z 23 mandátů v zastupitelstvu. Ve volbách v roce 2022 jako lídr kandidátky s názvem Lepší Nové Město pozici jasně obhájil, kandidátka získala téměř 30 procent hlasů.
V březnu 2019 byl zvolen řadovým místopředsedou sociální demokracie s největší podporou delegátů sjezdu. Na sjezdu v dubnu 2021, kde měl funkci obhajovat, se kandidatury vzdal poté, co předsedou nebyl zvolen tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, kterého podporoval (zvolen byl Jan Hamáček). Na sjezdu v prosinci 2021, kde byl zvolen předsedou strany, získal 130 z 233 hlasů delegátů.
Šmarda za ČSSD několikrát kandidoval v krajských a parlamentních volbách. V roce 2017 byl například ve volbách do Sněmovny na druhém místě kandidátky ČSSD na Vysočině, uspěla ale jen volební jednička, hejtman Jiří Běhounek. Na druhém místě kandidátky byl i při volbách v roce 2021, ČSSD se však do Sněmovny nedostala. V roce 2020 kandidoval na Žďársku do Senátu, postoupil do druhého kola, ve kterém ho porazil Josef Klement (za KDU-ČSL).
Před letošním druhým kolem prezidentských voleb podpořil Petra Pavla. V prvním kole původně podporoval Josefa Středulu, který ale krátce před prvním kolem volby odstoupil.
V 90. letech patřil k vlivným členům Mladých sociálních demokratů, mimo jiné vedl jihomoravské sdružení této organizace. Po volbách v roce 1998 jej sociální demokraté nominovali do vedení Fondu dětí a mládeže, který měl na starosti správu majetku po někdejším Socialistickém svazu mládeže. Šmardovo jméno se později v médiích objevilo v souvislosti s některými údajně nevýhodnými transakcemi fondu, on sám odmítal, že by se dopustil něčeho nekalého.
Šmarda je ženatý, má tři děti.
ZDROJ: ČTK
