Srdeční příhoda, která postihla strojvedoucího osobního vlaku, byla podle Drážní inspekce hlavní příčinou srážky tohoto vlaku s nákladním v Českém Brodě, která se stala loni v červenci. Přispělo k ní však i to, že strojvedoucí před srážkou opakovaně zasahoval do systému automatického vedení vlaku. Strojvedoucí při nehodě zahynul a 36 cestujících utrpělo zranění.
Drážní inspekce vydala po roce a čtvrt od nehody v Českém Brodě závěrečnou zprávu ze svého vyšetřování. Vyplývá z ní, že těsně před srážkou utrpěl strojvedoucí osobního vlaku, který narazil do stojícího nákladního vlaku, srdeční příhodu.
Inspektoři se odvolali na znalecký posudek, z nějž vyplývá, že jeho jednání „odpovídá obecně uváděným příznakům srdeční příhody, jakými mohou být například závratě, nevolnost, dušnost a v nejtěžších případech porucha vědomí, která může být příznakem srdeční zástavy“. Drážní inspekce při vyšetřování také zjistila, že z obdobné příčiny zemřel otec strojvedoucího. Strojvedoucí nicméně podle posudku zemřel kvůli zraněním hlavy, která utrpěl až při srážce.
K tragické nehodě ale podle inspekce přispělo i to, že strojvedoucí zasahoval do systému automatického vedení vlaku. Stiskl tlačítko, které umožnilo stroji rozjet se na maximální rychlost, přestože měla být rychlost omezena, a nakonec takto projel i návěst Stůj. Drážní inspekce ovšem zdůraznila, že to v tomto případě bylo možné, vlak mohl po zastavení pokračovat v jízdě podle rozhledu, strojvedoucí by tedy musel zastavit, kdyby viděl překážku. Na systému vedení vlaku poté však nastavil jízdu maximální rychlostí.
Mohl ho k tomu vést fakt, že na čekobrodském nádraží bylo porouchané trakční vedení. Inspekce totiž ve své zprávě odkázala na výpověď jiného strojvedoucího, který uvedl, že kvůli způsobu, jakým Správa železnic provádí takzvané napěťové výluky, je vypínání omezení rychlosti časté. „V mnoha případech by při dodržení rychlosti stanovené systémem AVV docházelo k častému uváznutí vlaků v úseku pod vypnutým trolejovým vedením,“ citovali inspektoři strojvedoucího. Z výpovědi také vyplynulo, že se strojvedoucí snaží obcházet jízdu sníženou rychlostí, protože jinak by nabrali zpoždění, které pak musí písemně odůvodňovat.
Drážní inspekce se nicméně nedomnívá, že by měla nehoda systémovou příčinu. Ministerstvu dopravy doporučila, aby změnilo vyhlášku tak, že podle rozhledu bude možné jezdit maximálně čtyřicetikilometrovou rychlostí.
Nehoda v Českém Brodě byla jednou z mimořádné série nehod, podle Drážní inspekce jich bylo v červenci 2020 nejvíce za dobu, kdy vede měsíční statistiky. Zahynulo při nich osmadvacet lidí, většina však byli pěší, kteří vkročili pod vlak, nebo cestující v autech, která vjela na přejezd. Ve vlacích zemřeli tři lidé. Kromě strojvedoucího v Českém Brodě zahynuli i dva cestující při čelní srážce dvou osobních vlaků u Perninku v Krušných horách. Na trati, kde nejsou návěstidla ani výpravčí, nepočkal strojvedoucí jednoho z nich na nádraží, než přijede spoj z protisměru.
