Hrad upravil termín, kdy Zeman omilostnil podnikatele Podroužka

Prezident podepsal udělení milosti pro Pavla Podroužka již 9. září. Pražský hrad dosud uváděl, že Miloš Zeman rozhodl o udělení milosti 14. září, tedy v den, kdy nastoupil do nemocnice. Informaci Hrad upravil v tiskové zprávě na svém webu.

V den podpisu, tedy 9. září, vstoupilo v platnost rozhodnutí o prominutí podmíněného trestu. Zastavení trestního stíhání začalo platit až 13. září, kdy jej spolupodepsal premiér Andrej Babiš.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček 14. září v tiskové zprávě uvedl, že Zeman udělil milost těžce chronicky nemocnému, který byl stíhán za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Prominul mu také půlroční podmíněný trest, který dostal za ohrožení pod vlivem návykové látky. Zeman podle něj přihlédl ke zdravotnímu stavu omilostněného, „protože trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání“.

Omilostněný zapsal firmu v daňovém ráji

Radiožurnál a server iRozhlas.cz v úterý uvedly, že omilostněný olomoucký podnikatel Pavel Podroužek se od roku 2019 dostal do vedení šesti firem. Deset dní po udělení milosti zapsal do obchodního rejstříku českou pobočku společnosti EPI Private bank. Její mateřská firma sídlí v Dominikánské republice, i za ni sám Podroužek podle dokumentů z obchodního rejstříku jedná.

Z notářského zápisu uloženého ve sbírce listin dokonce vyplývá, že v dubnu 2019 daňový ráj navštívil, aby firmu zapsal do tamního rejstříku. Působí také v dalších pěti společnostech, které mají sídlo v Brně, Praze a Olomouci. Stal se ředitelem, předsedou představenstva nebo jednatelem.

Městské státní zastupitelství v úterý oznámilo, že se informacemi médií bude zabývat. Případ chce nechat prověřit i Babiš. Podle Ovčáčka prezident při rozhodnutí vycházel z lékařských zpráv.

Podnikatel zdravotní zprávy iRozhlas.cz ukázat nechtěl. „Když jsem vylezl z nemocnice, řekli mi tři čtvrtě roku, a to bylo řečeno nadneseně, ale já si řekl, že se postavím znovu na nohy. Intenzivně pracuju tři hodiny ráno, pak jsou to už mechanické věci, třeba že se s někým potkám,“ uvedl jen.

Zastavení trestního stíhání spolupodepsal premiér

Hrad původně v tiskové zprávě uvedl, že Zeman 14. září „cestou milosti rozhodl o zastavení trestního stíhání a o prominutí podmíněného trestu“. Nyní zářijovou tiskovou zprávu na svém webu doplnil o další informace, a to „na základě uložených listinných materiálů a příslušných administrativních pomůcek“. Uvedl, že rozhodnutí o prominutí podmíněného trestu Zeman podepsal 9. září, čímž toto rozhodnutí vstoupilo v platnost.

Ve stejný den prezident podepsal i rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, k němu je potřeba spolupodpis předsedy vlády. Babiš tak podle Hradu učinil 13. září, kdy vstoupilo v platnost i toto rozhodnutí, kterým bylo zastaveno stíhání Podroužka za krácení daní se škodou 9,7 milionu korun.

Pražský hrad následně 14. září o udělení milostí vyrozuměl ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). „Byla požádána o provedení dalších potřebných opatření. Stejný den byla o těchto opatřeních informována i veřejnost,“ uvedl nyní Hrad.

Ve stejný den, kdy Hrad o milosti informoval a kdy o ní měl podle původních informací Zeman rozhodnout, byl prezident přijat do pražské Ústřední vojenské nemocnice a zůstal v ní osm dní. Jeho stav i důvod hospitalizace byl v té době nejasný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uložil podnikateli Sisákovi v kauze Via Chem Group osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil soud podnikateli Petru Sisákovi osm let vězení. Nepodmíněné tresty dal i dalším obžalovaným. Obžalováno bylo také pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 34 mminutami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 3 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 5 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 6 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 7 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 7 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 15 hhodinami
Načítání...