Dát se do řeči a objevit neuvěřitelný příběh. Paměť národa slaví dvacet let

8 minut
Události, komentáře: Paměť národa slaví dvacet let
Zdroj: ČT24

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

Podle Kroupy Paměť národa vznikla před dvaceti lety v prostředí tří studentů historie a žurnalistiky. Po rozhovoru s posledním žijícím legionářem od Zborova Aloisem Vocáskem přemítali o tom, co se stane se společností, když zmizí celá generace prvního a druhého odboje za 2. světové války, i třetího protikomunistického odboje.

„Myslím, že před těmi dvaceti lety, bez absolutně žádných finančních a technických prostředků, se stal takový malý zázrak,“ uvedl Kroupa s tím, že měli k dispozici například jeden diktafon. Vytvořila se prý parta lidí, která po několika měsících natočila přes sto válečných veteránů z 2. světové války, z východní i západní fronty či letce RAF.

„Stihli jsme generaci těch velikých leteckých es, legendárních generálů Františka Fajtla, Františka Peřiny, Tomáše Sedláčka a dalších, ale za nimi i tu armádu zapomenutých hrdinů, které prostě tato společnost neznala,“ přibližuje Kroupa.

Propojené osudy

Na některé příběhy přitom v organizaci přicházejí náhodou. „Na nás se obrací řada lidí, že se například vraceli z nákupu a na schodech u bytu potkali starého souseda. Dali se do řeči a dozvěděli se neuvěřitelný příběh,“ uvádí Kroupa s tím, že se osudy propojují i skrze archivy. „Myslím, že skutečně je podstatné to, že Paměť národa není zapomenutý projekt, a že lidé nám důvěřují a svěřují náměty,“ vypráví.

Paměť národa se prezentuje různými způsoby, přes rozhlasové a televizní pořady až po knihy. Úspěšné byly také komiksy Ještě jsme ve válce a Odsunuté děti. Organizace by chtěla vybudovat v následujících letech i moderní muzeum totalitních režimů v každém krajském městě.

„Uvědomili jsme si, že na rozdíl od zemí střední a západní Evropy nám tady opravdu chybí muzeum, které by moderními prostředky reflektovalo minulost. My tady prostě nic takového, jako mají třeba Poláci o 2. světové válce, holocaustu a varšavském povstání, nemáme,“ míní Kroupa.

Takový Institut paměti národa na konci listopadu otevírá v Pardubicích, příští rok se otevřou další v Brně, v Olomouci a v dalších městech, pokud organizace získá podporu.

„My opravdu teď dlouhou dobu se státem příliš nespolupracujeme. Prostě jsme naráželi na určité neporozumění. Teď se mění atmosféra a máme čtyři roky na to pustit se do této práce,“ sdělil Kroupa s tím, že doufá, že stát i města najdou s Pamětí národa společnou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O poplatkové weby ČT a ČRo byl tento týden enormní zájem

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.
před 8 hhodinami

Nová CHKO Soutok přilákala tisíce turistů

První víkend po vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok se na místo přijely podívat tisíce turistů. Láká je mimo jiné největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Starostové, ochranáři i místní teď přemýšlejí, jak se na takový nápor nových návštěvníků připravit. Inspirovat se mohou dalšími dvaceti šesti chráněnými krajinnými oblastmi vyhlášenými na území Česka.
před 9 hhodinami

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k půlnoci z pátku na sobotu. Vyšetřování by podle Vlčka mělo být hotové v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety si Češi a Slováci zvolili posledního společného prezidenta

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.
před 9 hhodinami

Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.
před 9 hhodinami

Dny lidí dobré vůle završila národní pouť na Velehradě

Dvoudenní Dny lidí dobré vůle v sobotu zakončila poutní mše před bazilikou na Velehradě. Sobotní národní pouť i páteční program jednoho z nejvýznamnějších církevních svátků v zemi přilákaly na padesát tisíc lidí z Česka i zahraničí.
před 15 hhodinami

Na Moravě a ve Slezsku bude v neděli až přes 31 stupňů

Meteorologové varují před vysokými teplotami na Moravě a ve Slezsku, v neděli tam místy překročí 31 stupňů Celsia. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí v neděli od poledne do 18:00. Zvýšené riziko vzniku požárů hrozí nově i na severozápadě Plzeňského kraje.
před 17 hhodinami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 21 hhodinami
Načítání...