Sněmovní vyšetřovací komise k otravě řeky Bečvy zkritizovala postup úřadů při vyšetřování havárie. Ve své závěrečné zprávě zjistila pochybení zejména v rychlosti odběru vzorků, ale také v jejich analýze. Zkonstatovala také nedostatečné šetření události hned v den havárie, tedy 20. září 2020, a má velmi vážné pochybnosti k postupům a řízení hlavně ze strany České inspekce životního prostředí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) považuje závěrečnou zprávu za zpolitizovanou. Otrava poničila biotop na čtyřiceti kilometrech řeky.
Vyšetřovací komise k Bečvě zkritizovala postup i tempo úřadů
Události: Zásah po otravě Bečvy provázela podle sněmovní komise série chyb (zdroj: ČT24)
V den havárie podle komise mimo jiné pochybil pracovník Oblastního inspektorátu (OI) ČIŽP Brno, který dostal informace od pracovníka vodoprávního úřadu a inspektora OI ČIŽP Olomouc, ale k řece nevyjel. Měl přitom podle komise informace, že jde o nehodu většího rozsahu s úhynem ryb a pravděpodobný původce znečištění je v jeho místní příslušnosti. Zástupce OI ČIŽP Brno situaci konzultoval telefonicky.
Zástupce OI ČIŽP Olomouc prováděl šetření jen v Hustopečích nad Bečvou, přitom jako místo zdroje kontaminace už v den neštěstí byla označena Choryně, náležející do příslušnosti OI ČIŽP Brno. Pracovník tamního inspektorátu podle komise pochybil i tím, že v den havárie neinformoval ředitele OI ČIŽP Brno.
Vzhledem k tomu, že byly zasaženy dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, měly podle komise jejich vodoprávní úřady informovat krajský úřad. Ten ale dostal podle zdrojů poslanců informace až druhý den.
Vzorky se neodebraly z rizikových výustí
Samotný odběr vzorků nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie (v neděli) byl odebrán pouze jeden, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.
Jako problematické se ukázalo i bezprostřední vyhodnocení vzorků, míní poslanci. Byla podle nich možnost vzorky analyzovat v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, zpracovávaly se ale až ve středu v laboratořích Vodovodů a kanalizací. Komise to považuje za selhání organizace práce ČIŽP a vodoprávního úřadu.
Komise má také pochybnosti ohledně postupu ČIŽP v tom, že zahájila řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě až letos v červnu, a to takzvaně na podnět. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost řízení zahájit.
Brabec mluví o zpolitizované komisi
Brabec na Twitteru uvedl, že jde o „první sněmovní vyšetřovací komisi, která byla ustanovena k živému policejnímu spisu.“ Považuje to za důkaz toho, že jde o politické zadání se snahou ovlivnit říjnové sněmovní volby. Ministr se k záležitosti později vyjádřil po pondělní tiskové konferenci vlády. Řekl, že ve zprávě jsou neodborné závěry vytržené z kontextu, manipulace a negativní tendence vůči České inspekci životního prostředí (ČIŽP).
Zároveň uvedl, že ČIŽP je naprosto nezávislou organizací a do jejího fungování nezasahoval. „Hraje se tu špinavá hra. Není to poprvé,“ dodal. Podle něj tomu tak bylo už před loňskými krajskými volbami. Zprávu komise i letos bere jakožto politikum před říjnovými sněmovními volbami.
Babiš: Nechápu, proč si někdo hraje na lidový soud
Mezi podezřelými z úniku nebezpečných látek se loni ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Policie letos v létě obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Vinu ale popírají. Vyšetřování začalo v pátek přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě.
Babiš minulý týden na setkání s občany na Šumpersku komisi kritizoval, podle něj se snaží o viníkovi rozhodovat místo policie a státního zastupitelství. „Všichni vědí, že tuto kauzu má opozice jako program,“ řekl v pondělí novinářům. „Pokud vím, tak policie obvinila viníka, státní zástupce zamítl stížnost a podá obžalobu. Nechápu, proč si někdo paralelně hraje na nějaký lidový soud,“ dodal.
Komise mimo jiné upozornila ve zprávě na to, že z výusti z areálu Dezy vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadného úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech.
Komise se zaměřila na znalce Klicperu
Podle komise také dřívější výroky Jiřího Klicpery, který zpracovával znalecký posudek, byly způsobilé ohrozit výsledek trestního řízení. Komise se proto rozhodla podat podnět pro výkon dohledu nad znalcem kvůli podezření ze spáchání přestupku. Klicpera na začátku února v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu Bečvy nezpůsobila Deza. O několik dní dříve v on-line debatě expertů prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. V květnu odmítl obsah posudku po jeho odevzdání policii komentovat, upozornil na to, že je vázán mlčenlivostí.
V pondělí v návaznosti na zveřejnění zprávy sdělil, že jeho předchozími vyjádřeními ke kauze se už ministerstvo spravedlnosti zabývá. „Ministerstvo spravedlnosti to už šetří, já jsem k tomu podával vyjádření. Já s tím samozřejmě nesouhlasím, protože jsem nepustil ven nic, co by předtím nebylo veřejně známo. Nevím, kdo to podal, to nechci rozebírat, ale podal jsem k tomu stanovisko, takže tím se může ministerstvo teď zabývat ještě jednou, nebo odpoví poslanecké komisi, že už se to šetřilo,“ řekl Klicpera.
Rybáři: Zpráva potvrdila naši kritiku postupu úřadů
Poslanci také upozornili na to, že policie vypracovala zadání otázek pro znalecký posudek v pátek 25. září 2020, přičemž první výsledky poukazující na možnou látku, jež mohla způsobit otravu, byly ve středu odpoledne. Otázky podle komise jednoznačně směřují ke společnosti Energoaqua, přestože u mnoha dalších vyústění nebyly vzorky odebrány.
Vyšetřovatelé podle komise pochybili i tím, že nebyli vyslechnuti přímí svědci z řad rybářů, stejně jako vedoucí vodoprávního úřadu z Valašského Meziříčí. Podle členů rybářského svazu pondělní zpráva potvrzuje jejich dlouhodobou kritiku ohledně nekoordinovanosti postupu úřadů. Shodují se také na nedostatečném odběru vzorků. Pokud by podle nich byl postup důslednější, mohly být okolnosti katastrofy odhaleny podstatně dříve.
„Havárie na Bečvě je vysoce zvednutý varovný prst pro všechny, kteří to mohli způsobit, nebo pro ty, kteří to měli zjistit nebo zajistit a kteří měli havárii likvidovat,“ řekl v pondělí šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický, který loni na místě zasahoval mezi prvními.
Komise pracovala mezi 30. červencem a 16. zářím, stihla celkem šest schůzí. Závěrečnou zprávu minulý týden schválila téměř jednomyslně, nehlasoval pro ni jeden z devíti poslanců. Komise zároveň požádala předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Měla by se sejít do konce září.
Přítomnost brněnského inspektora by vyšetřování neposunula, míní Kůs z ČIŽP
Na zprávu v pondělí reagoval ředitel Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáš Kůs. Podle něj by přítomnost zástupce brněnského inspektorátu průběh vyšetřování havárie výrazně neposunula. Podotkl, že vodoprávní úřad si fyzickou přítomnost inspektora nevyžádal, což potvrzuje i zpráva komise.
Inspektoři se podle Kůse v případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. „U 21 subjektů, které jsme zkontrolovali, rozhodl, že se odeberou vzorky u dvou. Tam viděl nějaké markanty, nějakou změnu,“ řekl Kůs. Podle něj tomu tak bylo ve shodě s odborníky z vodoprávního úřadu či Povodí Moravy.
Vzorků podle Kůse už v první den havárie bylo odebráno více, ale níže po toku, nad oblastí úhynu ryb pouze jeden. Podle něj šlo o instrukci vodoprávního úřadu. V danou chvíli bylo nutné zjistit, jaká je kontaminující látka v toku, poznamenal.
Vyjádřil se také k pochybnosti komise ohledně postupu ČIŽP v tom, že zahájila řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě až letos v červnu. Podle Kůse byla okamžitě provedena opatření typu naředění kontaminantu. „Primárním cílem bylo minimalizovat dopady na životní prostředí, a to bylo provedeno,“ řekl. Podle něj 20. září 2020 ani v následujících dnech nebylo zřejmé, zda vznikla ekologická újma provozní činností, a jestli je tak možné zákon aplikovat. „Pokud některý z oprávněných subjektů měl jiný názor, mohl podat žádost, ale to učinil až v červnu,“ dodal.
ČIŽP uvedla, že zprávu bere jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Ve zprávě je podle inspekce bez důkazů poukazováno na údajná selhání ČIŽP, přestože vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad. ČIŽP byla požádána o součinnost až v dalších dnech po havárii, na místě vykonávali inspektoři zadání na základě pokynů vodoprávního úřadu, který prověřování řídil, uvedl mluvčí inspekce Jiří Ovečka.
„Zprávu vyšetřovací komise vnímám jako vysloveně politické dílo, které slouží ke zviditelnění některých politiků. Z hlediska odborného nepřináší vůbec nic nového a jsou tam vzájemně protichůdná tvrzení, která jsou snadno vyvratitelná,“ reagoval ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Doporučení komise: monitorovací zařízení a evidence kanalizací
K chybám při odběrech kontaminované vody podle zjištění poslanců vedla skutečnost, že neexistuje jasná elektronická evidence kanalizací, především těch kolaudovaných v minulém století. Na vybraných místech řek doporučila komise nainstalovat jednoduchá monitorovací zařízení, která by snímala změny kyselosti vod a elektrovodivost, tyto údaje by se trvale archivovaly.
Vodoprávní úřady by měly mít podle komise pro efektivní šetření havárií na vodních tocích v prvních dnech havárie vypracovaný seznam zdrojů znečištění a způsob vnosu do vodních toků, které spadají do jejich příslušnosti. Seznam by měl zahrnovat odtoky z průmyslových čistíren odpadních vod, výtoky z kanalizace, odpady z velkochovů zvířat, jatečního hospodářství, přepady z dešťových zdrží, odtoky z dešťových zdrží, splachy z komunikací, zemědělské znečištění, průsaky z úložiště hnoje, včetně skládek, znečištění z přítoků, kalová pole, odtoky splaškových vod z rekreačních aktivit, lodní dopravy a vodních sportů, vypočítává dokument.
Poslanci také konstatovali nedostatečné metodické pokyny pro ČIŽP, podniky povodí a hasiče. „Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě, bohužel nikoliv. Chybí také řešení postupů, když se taková havárie stane na hranici obvodu obce s rozšířenou působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe legislativně a metodicky,“ uvádí.
Povolení nakládání s vodami a integrovaná povolení musejí být podle zprávy lépe koordinována mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností a podobně. Inspektoři by také měli lépe pracovat s analýzou rizika. Jasně by měly být určeny zodpovědné osoby, a to i pro havárie, které přesahují území jedné obce s rozšířenou působností či kraje.
V případě legislativních opatření komise uvítala snahu o přípravu novely vodního zákona, která by řešila zjištěné nedostatky. Přesně specifikovaná by v něm mělo být neštěstí mimořádného rozsahu. Zákon by měl podle poslanců také stanovit vyšší sankce za neohlášení havárie nebo nečinnost. Potřeba je podle nich jasně stanovit, že náklady na zneškodňování havárie i nápravná opatření musí uhradit osoba, tkerá vše způsobila. V této souvislosti upozornili na v praxi neuplatňované uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě.