Kauza otrávené Bečvy znovu rozbouřila Valašské Meziříčí. Zastupitelé města minulý týden vyzvali ministra Richarda Brabce (ANO), aby odvolal šéfa inspekce životního prostředí Erika Geusse. Podle nich má totiž tato instituce podíl na tom, že ani čtyři měsíce od události nemá katastrofa viníka. Podle soudního znalce Jiřího Klicpery však viník už známý je, a není jím chemička Deza, uvedl v pořadu Reportéři ČT, který se tomuto případu znovu věnoval.
Víkendové demonstrace každý měsíc připomínají datum ekologické katastrofy – 20. září 2020, kdy zahynulo více než čtyřicet tun ryb ve více než čtyřiceti kilometerech otrávené řeky. „Máme za to, že inspekce v řešení kauzy zcela selhala. Má totiž ve své kompetenci šetření vzniku havárie, zajištění vzorku, ale také informování veřejnosti. Přesto však dlouhodobě odmítá poskytnout jakékoliv konkrétní informace,“ zdůraznil učitel biologie a ekolog Jan Husák.
V komunálních volbách v roce 2018 ve Valašském Meziříčí zvítězilo hnutí ANO a starostou je jeho člen Robert Stržínek, ANO má 11 zastupitelů z 25. A právě toto zastupitelstvo minulý čtvrtek odhlasovalo výzvu k odvolání ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse, která podléhá ministru Brabcovi.
„Návrh na odvolání ředitele ČIŽP z funkce, tento bod schválilo všech 24 přítomných zastupitelů,“ potvrdil Stržínek. Nedostatků je podle něho dost.„Diskutuje se o tom, že byly odebrány vzorky, nějakým způsobem byly či nebyly předány. Rychlost zásahu, způsob komunikace, řekněme ping pong mezi olomouckou a brněnskou inspekcí životního prostředí. Možná jakási liknavost nebo laxnost inspektorů. Je třeba, aby nadřízený orgán prošetřil veškeré postupy a případně přijal opatření, a – nebojím se říct – také vyvodil odpovědnost kompetentních osob,“ odůvodnil starosta návrh na odvolání.
„Pokud bych uvažoval o odvolání, tak první, komu to řeknu, bude on,“ reagoval nedávno ale ministr životního prostředí Richard Brabec.
Od začátku vyšetřování měla veřejnost informace, které tlumočil právě ministr životního prostředí Richard Brabec, připomíná reportérka pořadu Sylvie Kleková. „Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, tedy toho kanálu, který z areálu Tesly Rožnov tekl nebo teče do Bečvy,“ uvedl ministr například loni prvního října.
Brabec se tak vystavil podezření, že odvádí pozornost od chemičky Deza z holdingu Agrofert, ve kterém sám před vstupem do vlády pracoval a který patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). V duchu slov ministra životního prostředí pak vystupovala o pár dní později i olomoucká pobočka inspekce, která je mu podřízená.
„My jsme samozřejmě mohli vyloučit z těch 21 subjektů, které jsme postupně prověřovali, i některé další. Ale u Dezy to bylo o to jednodušší, že má výústní kanál, který navazuje na lagunu, a v tom výústním kanálu byly ryby,“ argumentoval loňského pátého října ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc Radek Pallós.
Vyjádření k Deze bylo nešťasné, připustil ředitel inspekce
Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss teď připustil, že takové vyjádření, které jednoznačně vylučuje Dezu jako zdroj znečištění, nebylo zrovna šťastné, nicméně ale ani takové, aby případ zvrátilo.
„S odstupem dvou, tří měsíců jsme už řekli, že vyjádření bylo v nějakém kontextu a že samozřejmě dnes zpětně, po uplynutí doby a právě po tom, co nastala politizace případu, ho považujeme za nešťastné. Nicméně nebylo takové, aby nějakým zásadním způsobem zvrátilo situaci,“ reagoval.
„Všichni udělali chybu, že neodebrali co nejdříve výpustě, které mohly být zdrojem kontaminace. To považuji za úplně fatální chybu pro to, abychom vůbec mohli něco dnes hodnotit. Vidím Dezu, tak je vcelku logické, že by to mohl být zdroj,“ konstatuje chemik a ekotoxikolog Masarykovy univerzity a Akademie věd Ivan Holoubek. A pozastavuje se nad tím, proč se první vzorky na výpusti u Dezy dělaly až o čtyři dny později, než došlo k úniku toxické látky do řeky.
Podobné otázky si klade i rybář Martin Papřok – tedy jak je vůbec možné, že Deza byla vyloučená z vyšetřování hned druhý den, když ještě nebyly ani vzorky v laboratoři.
Podle ředitele inspekce Geusse ale k žádnému vyloučení této firmy z vyšetřování nedošlo, navzdory předchozím slovům olomoucké pobočky k tomu, že kontrola v Deze byla zahájena až v listopadu.
„My jsme v Deze prováděli úkony samozřejmě už dříve, ale musíte sesbírat všechny poznatky, vyhodnotit a pak můžete teprve zahájit kontrolu. To už je formálně právní krok, a to jsme zahájili skutečně v listopadu,“ hájí postup Geuss.
Podezření se od počátku točí kolem asi čtrnáctikilometrového kanálu z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. U výpustě firmy Energoaqua do řeky Bečvy u osady Juřinka byly podle policie zjištěny stopy kyanidů. Ředitel rožnovské firmy Energoaqua podezření ale od počátku odmítá.
„My jsme to neměli jak udělat. Policie zkontrolovala jímky, jestli jich máme tolik, kolik jsme nabrali od našich dodavatelů. Pasovalo všechno. Nechybí nám ani nepřibývají kyanidy,“ zdůraznil ředitel Energoaquy Oldřich Havelka.
Chybějí vzorky, zdůrazňují odborníci
Nedostatečné odebrání vzorků potvrzuje podobně jako chemik a ekotoxikolog Holoubek i profesor z českobudějovické univerzity, ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Tomáš Randák, který spolupracuje se soudním znalcem na posudku pro policii. „Z prvních hodin po zjištění havárie vzorky prakticky chybí,“ zdůraznil.
Vzorky otrávené vody i ryb odebrali hned 20. září i rybáři, na místě havárie v Hustopečích. Podle předsedy tamního rybářského svazu Stanislava Pernického byly odebrány zhruba 35 minut po havárii a předány zástupci Odboru životního prostředí z Hranic, který je následně předal zástupci České inspekce životního prostředí.
Ta však převzetí jakýchkoliv vzorků ve svém vyjádření popřela, což zopakoval následně i ředitel Geuss. „Pracovník České inspekce životního prostředí od rybářů ani od vodoprávního úřadu žádné vzorky nepřevzal ani nevedl,“ zdůraznil.
Během rozhovoru s ředitelem inspekce se však reportérka dozvěděla, že vzorky od rybářů odebrané krátce po zjištění havárie nikdo nezkoumal. Podle Geusse totiž postráraly jakoukoliv identifikaci. „Chybělo tam místo odběru, čas odběru, kdo ten odběr provedl. Nebyly nijak zapečetěné. Nebyly ani chlazené, což u těch ryb přece jenom hrálo nějakou roli,“ uvedl.
Dodal, že vzorky od rybářů měl nechat analyzovat vodoprávní úřad, který je od nich převzal. Podle starosty Hranic Jiřího Kudláčka (ANO) nebyla však pracovnice vodoprávního úřadu dostateně zkušená, protože svoji funkci vykonávala teprve druhý nebo třetí měsíc.
Chemik a toxikolok Holoubek však zdůraznil, že se dalo zjistit, odkud vzorky byly. „Protože jestli tam byl vzkaz, že to bylo od rybářů, tak to zcela jistě byli lidé, kteří měli výhodu, že na místě byli první, že odebrali vzorek s jistým časovým předstihem předtím, než se braly oficiální vzorky. Takže pro přípravnou screeningovou analýzu se to zcela jistě dalo využít a každý z nás by to udělal,“ uvedl.
Viníka znám, uvedl znalec
Ve čtvrtek 21. ledna proběhla videokonference odborníků, která se týkala i tématu otrávené Bečvy. K překvapení účastníků se jako diskutující objevil na obrazovce Jiří Klicpera, který se představil jako soudní znalec v kauze Bečva, autor posudku pro Policii ČR. „Já znám viníka,“ uvedl. Dodal ale, že nejprve musí mít důkazy, a proto to trvá tak dlouho.
„Byli tam lidé, kteří nebyli schopni to reálně vyhodnotit, protože situaci tam neznali, takže došlo ke stavu, kdy byl velký nedostatek důkazních prostředků, ty se hledaly a těžko sháněly. Byly analýzy, který byly udělané narychlo a ne úplně dostatečné, takže teď se v tom plácáme, ve velkých širokých databázích a složitým způsobem, abychom dokázali viníka nejenom najít,“ upřesnil.
A vyjádřil se i k Deze. „To je zmatená stopa, která vás odvádí někam jinam. Zbytečně. Byli jsme v Deze. Víme, jak to tam je, a Deza skutečně je mimo podezření, tak jak to řekla inspekce hned na začátku,“ řekl reportérce.
Podle Petra Svobody z Právnické fakulty Univerzity Karlovy se z celé kauzy stala téměř dokonalá fraška. „Protože v situaci, kdy by policie a Česká inspekce životního prostředí měly poskytnout veřejnosti informaci, tak ti mlčí, zatímco znalec, který by měl mlčet, tak začal mluvit. A co je zvláštní, že znalec má samozřejmě povinnost mlčenlivosti – podle zákona o znalcích. A je prolomena jenom v případě, že ho zadavatel znaleckého posudku té povinnosti zprostí,“ uvedl.
