Chemikálie se v Bečvě objevila 20. září 2020, v řece na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje kvůli tomu uhynulo velké množství ryb. Ekologická havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník bezprostředně po ní odhalen nebyl. Koncem letošního června policie kvůli otravě řeky zahájila trestní stíhání a obvinila jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z Rožnova. Jedná se o společnost Energoaqua a jejího majitele. Ten ale vinu odmítá.
Od otravy Bečvy uplynul přesně rok. Kauza stále čeká na rozuzlení
Na to, že do vodního toku unikl 20. září loňského roku kyanid, ukázaly rozbory vody. Podle odborníků poškodil celý biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na čtyřiceti kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes čtyřicet tun ryb a podle odhadů šlo jenom o šedesát procent celého úhynu.
Mezi podezřelými z úniku se ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb, a možnost, že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Pět dní po havárii ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že najít zdroj ekologické katastrofy na Bečvě bude zřejmě otázkou hodin. Začátkem loňského listopadu Brabec ale před poslanci svého výroku litoval.
Soudní znalec dokončil posudek až za 8 měsíců
Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery po viníkovi úniku nakonec trvalo téměř osm měsíců, během kterých mimo jiné policie v polovině loňského listopadu provedla vyšetřovací pokus.
Znalec opakovaně požádal o prodloužení lhůty, ještě v listopadu například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že posudek má být hotov do 20. prosince, nakonec ale Klicpera svou práci dokončil až na přelomu dubna a května, už o čtvrt roku dříve ale v on-line debatě expertů prohlásil, že viníka už zná. Konkrétní tehdy nebyl, vyloučil nicméně Dezu.
Po dokončení znaleckého posudku média začátkem letošního května uvedla, že podle Klicpery kyanidy do řeky vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Posudek ukázal na firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, její ředitel Oldřich Havelka odmítl, že by společnost otravu Bečvy způsobila. Koncem června pak policie kvůli otravě řeky zahájila trestní stíhání a obvinila jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z Rožnova. Jedná se o firmu Energoaqua a jejího šéfa Havelku.
Žalobce by chtěl obžalobu vypracovat do konce roku
Obžalobu v kauze by dozorující státní zástupce Petr Bareš rád vypracoval do konce roku, před týdnem zamítl stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, které podali firma i Havelka.
Vyšetřování ekologické havárie v Bečvě by mělo ještě přezkoumat Krajské státní zastupitelství v Ostravě, podnět na přezkum podala obhajoba poté, co vsetínský žalobce zamítl stížnosti obviněných.
Krajští státní zástupci nyní prověří především okolnosti, za kterých byla Energoaqua a její šéf obvinění. Kauza tak může podle serveru nabrat až dvouměsíční zpoždění.
Loňská otrava Bečvy se stala také předmětem politických sporů, už koncem září požadovali opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci zařadit únik škodlivin do řeky jako zvláštní bod schůze sněmovny, poslanci vládních ANO a ČSSD to ale odmítli.
O otravě Bečvy se v dolní parlamentní komoře diskutovalo také později, a to i za účasti ministra Brabce a šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse, oba ale začátkem listopadu odmítli poslancům říci nové informace k ekologické katastrofě s tím, že by to mohlo mařit vyšetřování.
Události: Zásah po otravě Bečvy provázela podle sněmovní komise série chyb (zdroj: ČT24)
V červenci začala havárii vyšetřovat sněmovní komise
Začátkem letošního roku pak opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 oznámily, že budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k otravě. Na pořad jednání se bod dostal v březnu a dolní komora nakonec schválila vznik komise 21. dubna. Práci komise vedená Marií Pěnčíkovou (KSČM) zahájila koncem července a od srpna pak před ní vypovídala řada expertů, ředitel ČIŽP Geuss nebo člen představenstva chemičky Deza a poslanec ANO Pavel Pustějovský.
Odborníci sněmovní komisi například upozornili na to, že v případu vyšetřovatelé nemají jasné důkazy, protože v den havárie nikdo neodebral vzorky z vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policie tak musela pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy. Například vzorky z výpustí průmyslových areálů, které se podle zprávy expertů citované webem Aktuálně.cz měly odebrat v den havárie, totiž inspektoři u společnosti Energoaqua zajistili až následující den, u Dezy dokonce ještě o tři dny později.
V pátek 17. 9. sněmovní komise schválila téměř jednomyslně závěrečnou zprávu . V ní zkritizovala postup úřadů při vyšetřování havárie, zkonstatovala také, že jednotlivé orgány státní správy své kroky nedostatečně koordinovaly a navrhla v tomto ohledu několik zákonných úprav. Doporučila například inventarizaci a digitalizaci kanalizačních systémů, zvýšení pokut či preciznější metodické pokyny.
Během uplynulého roku se rybářům podařilo vrátit do Bečvy ryby. Se zarybňováním počítají i v dalších letech, obnova řeky by podle nich mohla trvat nakonec kratší dobu, než původně očekávali. Pro návrat života jim však chybějí proudní ryby, kterých je nedostatek, řekl nedávno předseda Územního svazu rybářů pro Severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián. Podle místních potrvá obnova řeky deset let.
Rybáři musí v řece nadále lovit metodou „chyť a pusť“ – své úlovky tedy vrací do vody kvůli vlastní bezpečnosti. Zatím se čeká na rozbory, které řeknou, zda tamní ryby nejsou zdravotně závadné.