Senátní komise pro ústavu horní komoře nedoporučila jednat o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. Podklady, které od senátního výboru komise k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné. Na tiskové konferenci to oznámil předseda skupiny Zdeněk Hraba (STAN). Ke stejnému závěru dospěl odpoledne i senátní ústavně právní výbor. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se nedomnívá, že se plénum bude věcí zabývat.
Komise dospěla k názoru, že pokud by se někdo chtěl tímto návrhem na plénu zabývat, měl by dodat patřičné podklady a důkazy, uvedl Hraba. Za druhou možnost pak považuje od řízení ustoupit. V případě ústavní žaloby pro hrubé porušení ústavního pořádku, případně velezrady, by bylo podle komise rovněž nutné připravit podklady.
Současně doporučila jít cestou změn v ústavě, aby dva články, které se týkají odnětí prezidentských pravomocí nebo žaloby na hlavu státu, byly aplikovatelné v případě zásadních důvodů.
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený Pavlem Fischerem (nez.) se začátkem června usnesl, že Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy České republiky. Případný verdikt Senátu o nezpůsobilosti by musela podle ústavy potvrdit sněmovna.
„Dospěli jsme k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 ústavy,“ informoval o stanovisku ústavně právního výboru jeho předseda Tomáš Goláň (ODS).
Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné o kauze Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu.
„Náš výbor upozornil na dysfunkci, spustil alarm, v rámci kontroly jsme zjistili, že něco nefunguje, já jsem rád, že se tomu v Senátu věnujeme, co máme připraveno za lubem dalšího, to bych teď nerad odkrýval,“ vyjádřil se v úterý Fischer.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil červnové rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavno
st, svobodu a demokracii. Krok skupiny senátorů podle něj vyvolává vážné podezření z trestného činu rozvracení republiky.
Varianta prezidenta bez pravomocí
Ústava uvádí, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“, pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, sněmovnu a horní komoru. Ačkoliv by tyto pravomoci přešly, podle Goláně by Zeman ve funkci oficiálně zůstal.
Horní komora už předloni navrhla na Zemana ústavní žalobu. Vytýkala mu nečinnost v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou republiky. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.
