Jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem vláda na pondělním zasedání schválila. Na tiskové konferenci informaci potvrdila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která ho navrhla. Úřad řídil jakožto první náměstek už od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Oficiálně se funkce ujme v úterý. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání vlády také uvedl, že akce nad tisíc účastníků budou muset organizátoři od 19. července nahlašovat krajské hygieně. Vojtěch předpokládá, že od 1. září už nebudou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny preventivní testy na koronavirus. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že změny v důchodech projedná koaliční rada ČSSD a ANO.
Podle informací ČTK rozhodnutí kabinetu oproti předpokladům nepředcházela dlouhá diskuse, vláda se záležitostí zabývala několik minut. Benešová uvedla, že kabinet Stříže schválil jednomyslně.
Stříž již sdělil, že chce pokračovat ve směřování svého předchůdce. „Jsem rád, že vláda konečně obsadila místo nejvyššího státního zástupce. Také jsem rád, že se přiklonila k zákonné úpravě a dlouholeté praxi, že nejvyšším státním zástupcem by měl být kariérní státní zástupce,“ řekl.
Uvedl také, že si práce svého předchůdce Pavla Zemana váží a chce navázat na nestrannost a nezávislost státního zastupitelství. „Chci klást větší důraz na odpovědnost státních zástupců za svá rozhodnutí,“ sdělil.
Podotkl, že o velké radosti ze jmenování se z jeho strany hovořit nedá. „O tuto funkci jsem nijak neusiloval, nešel jsem jí naproti, pouze jsem akceptoval návrh paní ministryně. Cítím jakousi zodpovědnost za funkci, kterou jsem dosud vykonával po boku Pavla Zemana. Je to dostatečný závazek, abych pokračoval v trendu, který Pavel Zeman nastolil,“ dodal čerstvě jmenovaný nejvyšší státní zástupce.
Uvedl, že funkci nehodlá vykonávat stejně jako jeho předchůdce, jde mu ale o udržení směřování Nejvyššího státního zastupitelství zejména v jeho nestrannosti a nezávislosti na vnějších vlivech. „To zůstává mou prioritou,“ řekl.
Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.
Zeman rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany Benešové. Ministryně jeho slova odmítla. Zeman zůstal v úřadu jako řadový žalobce, bude pracovat v legislativním odboru.
Benešová Stříže na místo navrhla koncem června, vláda však na nejbližším zasedání návrh neprojednala. Premiér Andrej Babiš (ANO) později v televizi CNN Prima News zmínil, že by šéfa žalobců mohla jmenovat až nová vláda po volbách, jak žádala část opozice.
Opozici vadí Střížova minulost
Opozice Střížovo jmenování kritizuje. Vadí jí hlavně jeho komunistická minulost a působení ve funkci prokurátora před sametovou revolucí. „Máme třicet let po revoluci možnost vybírat z kvalitních lidí, kteří nebyli členy KSČ, kteří nebyli prokurátory, vojenskými prokurátory za bývalého režimu. To by mělo být zkrátka pro takovou funkci diskvalifikací,“ okomentovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Podobný názor má také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Já bych si vybral jinou nominaci, kdyby to bylo na mně. Myslím si, že by bylo lepší mít někoho, kdo už není spojen už s komunistickým režimem,“ podotkl. Marek Výborný (KDU-ČSL) sdělil, že vzhledem k této historii nepovažuje za vhodné, aby byl Stříž jmenován šéfem žalobců.
„Byl jsem členem komunistické strany dva roky před rokem 1989. Byl jsem řadovým členem, nevstupoval jsem do strany ani z ideologických, ani z kariérních důvodů. Zkrátka ta doba byla taková,“ reagoval Stříž.
Kritika opozice i některých nevládních organizací míří i k tomu, že Stříž na vojenské prokuratuře mimo jiné stíhal brance, kteří odmítli nastoupit vojenskou službu.
Vládní ČSSD chce napříště nová pravidla pro výběr šéfa žalobců. „Věřím, že zkrátka nová vláda a nová sněmovna tato pravidla přijme, a potom bude příležitost nového nejvyššího státního zástupce vybrat už na základě výběrového řízení a transparentně,“ uvedla Kateřina Valachová (ČSSD).
Sami státní zástupci považují za důležité zachovat nezávislost. „Pro mne osobně je velmi významné, aby byla zachována dosavadní systémová kontinuita. Nestrannost státního zastupitelství a jakákoliv nezávislost na vnějších vlivech,“ řekla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Kandidáti do Evropského soudu pro lidská práva
Vláda podle Benešové také schválila kandidátní listinu týkající se místa soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Za Česko budou o post usilovat soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek.
„Teď už bude následovat poslední krok, kdy se kandidátní listina dostane do Parlamentního shromáždění Rady Evropy,“ řekla ministryně. Shromáždění pak zvolí českého následovníka Aleše Pejchala, kterému u ESLP končí 31. října devítiletý mandát.
Do výběrového řízení se přihlásilo sedm zájemců. Byl mezi nimi i tehdejší nejvyšší státní zástupce Zeman, kterého výběrová komise loni v listopadu označila jako prvního náhradníka za vítěznou trojicí soudců.
Akce nad tisíc účastníků budou muset organizátoři nahlašovat hygieně
Vláda také podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) rozhodla, že veškeré plánované akce nad tisíc účastníků budou muset organizátoři od 19. července nahlašovat kvůli epidemii koronaviru příslušné krajské hygienické stanici.
Pro akce konané do 22. července je povinnost bezodkladná, pro pozdější budou muset organizátoři záměr hlásit nejpozději pět dní předem, doplnil Vojtěch.
Ministr také předpokládá, že od 1. září už nebudou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny preventivní testy na koronavirus. V současné době jsou ze zdravotního pojištění hrazeny měsíčně čtyři antigenní testy a dva PCR.
Podle Vojtěcha se na ukončení hrazení preventivních testů shodla v pondělí i Rada vlády pro zdravotní rizika. „Myslíme si, že to je doba, kdy už budeme v situaci, že ten, kdo se mohl nechat naočkovat, tak se naočkoval,“ řekl ministr. Pro systém jde podle něj o efektivnější možnost, neboť jde o jednorázovou úhradu očkování oproti stabilní úhradě testů.
Indikované testy lékařem či hygienickou stanicí musí být i nadále hrazeny standardně ze zdravotního pojištění, dodal Vojtěch.
Změny v důchodech projedná koaliční rada ČSSD a ANO
Vláda rovněž v pondělí podle Maláčové dala neutrální stanovisko návrhu ČSSD na úpravy důchodového systému, bude o nich tak jednat koaliční rada. Kabinet v pondělí posuzoval trojici důchodových novel se zavedením desetitisícové minimální penze, bonusem 500 korun za vychované dítě a dřívějším důchodem pro náročné profese. Normy původně předložila Maláčová jakou svou důchodovou reformu. V koalici na změnách shoda dosud nebyla. Zákony proto teď předkládají poslanci ČSSD.
Podle doporučení z podkladů k zákonům se měl kabinet neutrálně postavit k novele s dřívějším důchodem pro náročné profese. Další dva zákony s minimálním důchodem a bonusem za dítě navrhovali vládní legislativci zamítnout. Vláda se nakonec neutrálně postavila ke všem třem návrhům. Maláčová to zdůvodnila jejich propracovaností. „Alternativa je pouze privatizace důchodů nebo krácení,“ pohrozila ministryně. Podle ní bude nutné kvůli stárnutí společnosti důchody víc hradit z rozpočtu a provést daňovou reformu.
O normách bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová považuje prosazování zásadních změn důchodového systému přes poslanecké návrhy za nestandardní a nevhodné.
Do voleb zbývají necelé tři měsíce. Není tak jisté, zda se změny stihnou projednat. Maláčová řekla, že zavedení dřívějších důchodů pro náročné profese a bonusu za dítě ale poslanci ČSSD navrhli teď doplnit i do projednávané normy o dodatečném lednovém navýšení důchodů o 300 korun. Tou by se dolní komora mohla zabývat v příštích dnech. „Pevně doufám, že se nám jak výchovné, tak dřívější důchod pro náročné profese podaří prosadit do voleb v rámci jednání o navýšení důchodů o 300 korun,“ řekla šéfka resortu práce.
Integrace státního podniku PKÚ do Diama začne v nejbližších dnech
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) po jednání vlády také sdělil, že integrace státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ) do dalšího státního podniku Diamo začne v nejbližších dnech. Vláda dostala zprávu o fúzi společností na vědomí pro informaci. Obě firmy se zabývají zahlazováním následků hornické činnosti. PKÚ se stane odštěpným závodem Diama. Diamo, které je z obou podniků větší, převezme veškerý majetek PKÚ. Původní státní podnik Palivový kombinát Ústí zanikne.
„Hlavní přínos fúze obou podniků je především ve větší transparentnosti a jednotném přístupu státu k problematice zahlazování následků hornické činnosti, ochraně zájmů státu v oblasti strategických surovin, nakládání s majetkem státu nebo hospodárného nakládání s prostředky ze státního rozpočtu, popřípadě jinými národními finančními zdroji,“ napsalo v předkládací zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Diamo je státní podnik, který se zabývá zahlazováním následků těžby uranu, rud a černého uhlí. Je členěn na ředitelství a šest odštěpných závodů pokrývajících celé Česko vyjma severozápadu Česka. PKÚ se zabývá zahlazováním následků po těžbě hnědého a černého uhlí a ropy v severozápadních Čechách, oblasti Trutnova, Kladna a Hodonína. Současná velikost PKÚ podle MPO odpovídá velikosti i organizačnímu členění odštěpných závodů Diama.
„Vznikne jediný partner státu s významnou odborností pro řešení zvláštních potřeb státu v oblasti hornictví, průzkumu, těžby, sanací, rekultivací nebo správy opuštěných důlních děl, popřípadě odstraňování důlních škod,“ dodalo v předkládací zprávě ministerstvo. Ke konci loňského roku mělo podle podkladů pro vládu Diamo 2379 a Palivový kombinát Ústí 378 zaměstnanců.
Vláda bude řešit změnu u sbírky vyhlášek obcí
Vláda také schválila návrh ministerstva vnitra, podle něhož do výčtu zbraní, které lze do Česka dopravit z jiného členského státu EU bez předchozího souhlasu českých úřadů, budou nově spadat pouze zbraně, které nejsou zbraněmi palnými – tedy plynové a paintballové a střelivo do nich.
Vláda rovněž u Ústavního soudu vstoupí do řízení o návrhu skupiny senátorů, kteří usilují o změnu pravidel nové sbírky vyhlášek obcí a krajů. Kabinet to schválil na základě doporučení ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který chce podpořit zamítnutí návrhu.
Právní předpisy obcí a krajů včetně obecně závazných vyhlášek mají být od příštího roku v jediné sbírce, která bude mít formu veřejně přístupného elektronického informačního systému. Účinnost vyhlášek bude podmíněna právě zveřejněním ve sbírce. Část senátorů to pokládá za protiústavní zásah do práva na samosprávu, Sněmovna ale veto horní komory přehlasovala.
