Hranice se pootevřely, nejsnáz je překročí očkovaní. První dávka někdy stačí k cestě na Slovensko, brzy i do Chorvatska

Lidé naočkovaní proti covidu-19 mohou nyní již neomezeně cestovat mezi Českem, všemi sousedními státy a také Slovinskem a Chorvatskem, podmínky se ale liší. Většinou je potřeba mít očkování dokončené, Slovensko za určitých okolností umožňuje příjezd i lidem s první dávkou, ale jenom určitých vakcín. Podobné uvolnění slíbil ministr zahraničí pro cestu do Chorvatska, zatím ale není vše dojednáno. Zatím nebude cestování usnadňovat slibovaný covid pas, jehož parametry teprve projedná vláda a pak ho ještě čeká cesta parlamentem.

Do Chorvatska se letos chystá podle českých úřadů vyrazit na 800 tisíc turistů z Česka – tedy zhruba stejně jako před covidovou pandemií. Ještě v dubnu se zdálo něco takového nemyslitelné, když se nemohlo cestovat ani mezi okresy, nyní však uvolněná cestovní pravidla již platí.

Zatím se týkají hlavně lidí očkovaných proti covidu-19. V některých případech stačí první dávka – byť zdaleka ne ve všech státech. Zatím první dávka nestačí ani pro cestu do Chorvatska. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ale o víkendu oznámil, že se to změní a v příštích dnech obě země uzavřou dohodu, která umožní cestovat bez testů či karantény již tři týdny po první dávce.

Jen první dávka stačí nyní k cestě na Slovensko, ale týká se to pouze lidí, kteří dostali vektorovou vakcínu, tedy v případě dvoudávkového schématu AstraZeneca. Lidé s mRNA vakcínou, jako je Pfizer a Moderna, musí mít obě dávky. Se dvěma dávkami lze na Slovensko cestovat bez omezení nejdříve dva týdny po dokončení očkování, s první dávkou vektorové vakcíny nejdříve čtyři týdny po jejím podání. Ostatní musí do karantény, kterou lze ukončit negativním testem – i antigenním. Německo v rámci malého pohraničního styku již dva týdny umožňuje návštěvy zcela bez testu, ale jen do 24 hodin. Delší pobyt si mohou zatím dovolit lidé, kteří mají nejméně dva týdny po druhé dávce, případně ti, kteří jsou ochotni podstoupit karanténu.

S Německem je ovšem potíž i z hlediska návratu. Česko ho stále řadí mezi rizikové červené země, takže i pro přeshraniční cestu směrem do ČR musí neočkovaní podstoupit test na koronavirus a po příjezdu je nutná karanténa do absolvování negativního PCR testu. Ze sousedních zemí řadí české úřady do červené kategorie i Slovensko, zatímco Polsko a Rakousko jsou žluté. Hlavní rozdíl je, že pro návrat odtud stačí neočkovaným antigenní test a poté již není potřeba karanténa. Českým úřadům zároveň při cestě ze sousedních zemí stačí první dávka podaná alespoň před třemi týdny.

Vláda na svém pondělním jednání probere nový návrh takzvaného covid pasu, který by měl usnadnit prokazování očkování či podstoupení testu při cestování po Evropské unii. Ministerstvo zdravotnictví chtělo tento systém  původně využít třeba i pro prokazování v restauracích nebo na veřejných i soukromých akcích. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) to ale zatím „není dostatečně prodiskutováno“ s hygieniky.

Samotné projednání covid pasu ve vládě ale nestačí. Budou se muset zavést zákonem, takže je bude muset projednat i parlament. Koalice bude chtít návrh ve sněmovně pravděpodobně projednat zrychleně. Výbor pro zdravotnictví poslancům uložil, aby právní rámec pro covid pasy schválili do půlky června. Celoevropský systém by měl fungovat od července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 16 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...