Prezident Miloš Zeman ve středu přijal na Pražském hradě ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Zeman podle ní podpořil úsporná opatření ve výdajích i příjmech státního rozpočtu, včetně rušení daňových výjimek, které ministryně plánuje při konsolidaci veřejných financí. Projednali spolu také Konvergenční program. Schillerová na Hrad zamířila po předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi.
Ministryně Schillerová jednala s prezidentem Zemanem. Podpořil státní úspory
Studio ČT24: Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s prezidentem (zdroj: ČT)
Již dříve Schillerová uvedla, že úsporná opatření na příjmové i výdajové straně zahrnují komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní a revizi zdanění globálních společností. Ministryně jednala se Zemanem také o redukci daňových výjimek, čemuž je prezident nakloněný. „Říkal, že budu mít vždycky jeho podporu,“ uvedla Schillerová.
U daňových výjimek Schillerová upozornila, že na základě analýzy z roku 2018 jsou v českém daňovém systému výjimky za zhruba 300 miliard korun. Rušení výjimek by přitom mělo být podle ministryně součástí debaty o celém daňovém mixu v Česku.
„Musíme debatovat o novém daňovém mixu. Máme drahou cenu práce, ale je třeba se o tom bavit i v kontextu daňových výjimek a zdanění globálních firem. Chci pokračovat ve zdanění komodit, které souvisí se zdravím, nebo Evropa například jedná o daních u plastů,“ uvedla ministryně.
Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend. Jednou z cest je podle ministryně i sjednocení IT systémů v rámci státní správy. Jednotlivé systémy jsou totiž podle ní nekompatibilní.
Ministerstvo financí podle ní chystá nový zákon o daních z příjmu, který měl být podle dřívějších informací hotový do konce tohoto volebního období. Ministerstvo jej ale nakonec podle Schillerové předloží po výzvách profesních a odborných organizací později, a to v návaznosti na nový zákon o účetnictví. Ten by měl platit od roku 2023 a ministerstvo nyní připravuje jeho paragrafované znění.
Konvergenční program má dva scénáře
S případnými úsporami počítá alternativní scénář vývoje veřejných financí, který ministerstvo nastínilo v Konvergenčním programu. Tento základní dokument země pro přijetí eura schválila v pondělí vláda a do konce dubna jej musí odeslat do Bruselu. Ministerstvo v dokumentu uvádí, že letos počítá se schodkem veřejných financí 8,8 procenta HDP a příští rok s poklesem deficitu na 5,9 procenta. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.
V základním scénáři počítá ministerstvo s postupným snižováním deficitu veřejných financí na 5,2 procenta HDP v roce 2024. Alternativní scénář, v jehož rámci by mělo zavést úsporná opatření, by deficit snížil v roce 2024 na 4,2 procenta. V základním scénáři také ministerstvo počítá s tím, že by zadlužení do roku 2024 stouplo až na 54,6 procenta HDP, a dostalo by se tak na dosah takzvané zákonné dluhové brzdy 55 procent. Alternativní scénář počítá s růstem dluhu na 52,8 procenta v roce 2024.
Před Schillerovou Zemana navštívil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který s prezidentem diskutoval návrh Pirátů a hnutí STAN na rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby.