Arenberger vládě navrhne, aby se venku a uvnitř mohli sejít jen dva lidé. Vydal mimořádné opatření

8 minut
Události: Návrh na delší omezení setkávání lidí
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) navrhne v pondělí vládě, aby se venku a uvnitř mohli nadále setkávat jen dva lidé. Od začátku nového týdne, kdy už v zemi nebude platit nouzový stav, mělo být původně podle rozhodnutí bývalého ministra Jana Blatného (za ANO) povoleno setkávání až dvaceti lidí pod širým nebem a deseti uvnitř budov. Sobotní mimořádné opatření je účinné od pondělí, navazuje tak na opatření k nouzovému stavu. Arenberger už v pátek večer uvedl, že se mu mírnější opatření nelíbí. Vzniklo v první polovině tohoto týdne, kdy neměl možnost ho ovlivnit, protože ještě nebyl ministrem.

Ministr zdravotnictví podle svých slov problematiku konzultoval s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). „To jsou odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají větší přehled. Diskutovali jsme s nimi. Byli proti tomu původnímu návrhu a uvedli, že by bylo lepší, kdyby situace ještě zůstala stejná,“ okomentoval sobotní rozhodnutí Arenberger v pořadu Události.

Ministr zároveň uvedl, že resort celou věc ohledně opatření konzultoval s řadou právníků. „Vycházíme jak z pandemického zákona, tak i z mnoha dalších. Od pondělí platí, že se sice bude moci jezdit mezi okresy a děti budou částečně jezdit do škol, na jednom místě by ale měly být maximálně dvě osoby,“ podotkl.

Sportování je podle Arenbergera možné v menších skupinkách. „Můžete si zahrát tenis, provozovat sporty jeden na jednoho nebo se rozdělit do skupinek či trénovat odděleně. Týmový sport, kde by si všichni zahráli se všemi, ale zatím možný není. Doufám, že do čtrnácti dnů by se situace mohla pohnout,“ dodal.

Rozhodnutí musí schválit vláda

Sobotní vydané mimořádné opatření bez přerušení navazuje na opatření k nouzovému stavu. „Musí být ale do 48 hodin od vydání schváleno vládou, jinak jeho účinnost skončí,“ napsal ministr. Kabinet se sejde v pondělí odpoledne, Arenberger o svém rozhodnutí informoval premiéra Andreje Babiše (ANO) i další členy vlády.

O půlnoci na pondělí v Česku po půl roce končí nouzový stav. Opatření proti šíření koronaviru se nově budou řídit pandemickým zákonem. Podle něho nelze omezovat lidi v tom, jestli jich pohromadě bude víc, nebo méně.

Názory právníků se liší

S koncem nouzového stavu může podle pandemického zákona ministerstvo nebo hygienické stanice počet lidí omezit, ale jen na akcích. Výklady pravidla se mezi právníky ale liší.

„Já myslím, že je rozdíl v tom, jestli je to organizovaná formální akce nebo neformální setkání. Pokud je to formální akce s pozvánkami organizovaná nějakým spolkem, tak to je něco, co vláda může regulovat. Pokud se sejde pár kamarádů, tak si myslím, že to není akce v tomto smyslu,“ tvrdí pedagog a právník Jan Wintr z platformy Rozumné právo.

„Zdá se mi, že z kontextu toho zákona neplyne, že by to nemohla být akce organizovaná soukromou osobou. Takže pokud je to něco plánovaného, spojené nějakým společným účelem a současně obsahující komponent většího počtu lidí na jednom místě, tak si myslím, že to možné omezit je,“ uvedl ústavní právník Jan Kysela. 

Podle dřívějšího Arenbergerova vyjádření může být větší shromažďování riziko. Skupina MeSES vedená epidemiologem a členem Rady vlády pro zdravotní rizika Petrem Smejkalem upozornila na to, že umožnění setkávání až deseti lidí uvnitř a dvaceti venku může být epidemickým rizikem. Omezení shromažďování považuje za jedno z neúčinnějších opatření proti šíření epidemie nového typu koronaviru.

ČUS: Epidemiologové vytvářejí velkou zátěž na zdravotnický systém

Česká unie sportu v reakci na Arenbergerovo rozhodnutí uvedla, že požadavkem na omezení shromažďování, které by neumožnilo dlouhodobě uvolnit amatérský sport, epidemiologové vytvářejí do budoucna velkou zátěž na zdravotnický systém. Děti za dlouhé měsíce bez tréninků odvykají pohybu a mohou trpět i psychickými problémy, upozornila Národní sportovní agentura.

„Z aktuálního vyjádření ministra zdravotnictví a hlavně z jeho záměru zavřít organizovaný amatérský sport ve chvíli, kdy se nadechoval k životu, je nám velmi smutno,“ uvedl předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

Jeho kolega z čela Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl upozornil, že se sportovní svazy a kluby ocitly v naprostém chaosu. „Během pátečního dne se začaly intenzivně připravovat na tréninky a organizované činnosti, aby pak musely rodiče zase obvolávat a vše rušit. Tohle je kocourkov a ať se nikdo nediví, že lidi odmítají disciplínu, když si z nich dělá stát blázny,“ prohlásil.

Oba předsedové střešních sportovních organizací upozorňují, že děti se podobně jako další lidé venku stejně scházejí a zřejmě tak budou činit ještě intenzivněji, až se v pondělí alespoň část z nich vrátí do školy. I když by se tedy při striktním dodržování opatření měli okamžitě po vyjití ze dveří školní budovy rozdělit maximálně na dvojice.

„Epidemiologové nám možná pomohou ke zvládnutí koronavirové pandemie, ale poté pravděpodobně propukne vlna pandemie obezity nebo psychických problémů u dětí. Uvědomují si epidemiologové, že kvůli tomu vytváříme pro budoucnost velkou zátěž na zdravotnický systém? Uvědomují si, co to bude znamenat, když si děti nevypěstují návyky k pohybovým aktivitám, ale ustrnou v komfortní zóně u počítačů?“ upozornil ČUS.

Sportování mládeže není pro vládu prioritou, řekl Jansta

Národní sportovní agentura (NSA) má obdobný postoj. „Jsme jedna z posledních zemí, kde děti nemohou organizovaně sportovat a rozhodnutí expertní skupiny MeSES prohloubí negativní dopady na děti, jako je obezita, špatná psychika a nemožnost motorického vývoje. Ohromné zklamání pro český amatérský sport,“ uvedl její předseda Milan Hnilička.

Podle Jansty spočívá problém v postoji vládních představitelů ke sportu. „V Evropě je sportování mládeže a dětí prioritní oblastí. Nepřistupují k němu jako k volnočasové a zbytné aktivitě jako bohužel u nás. Je ostudou, že Česká republika, stát se sportovní historií, úspěšnými a světovými uznávanými osobnostmi sportu, takovým způsobem přistupuje ke sportu,“ posteskl si předseda ČUS.

NSA hodlá nadále prosazovat svůj plán na restart sportu, který by umožnil bezpečný návrat na sportoviště. „Je to náš program, na kterém spolupracovali sportovní organizace, svazy, přední odborníci a doktoři,“ doplnil Hnilička. O plánu měl ve středu jednat s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, ale toho krátce před plánovanou schůzkou vystřídal ve funkci Arenberger a ze schůzky sešlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Musíme dělat všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála mír, tvrdí Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.
před 22 mminutami

Potraviny ještě zdraží, očekávají ekonomové

Potraviny budou podle ekonomů dál zdražovat. Svoji prognózu opírají o růst cen zemědělských výrobců. Jejich komodity byly v lednu v průměru o devět procent dražší než před rokem jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. A to se s odstupem projeví i v běžných obchodech. Konkrétně si lidé zřejmě více připlatí za mléčné výrobky, pekařské výrobky či vejce.
před 1 hhodinou

Obviněných v kauze Motol je sedmnáct, čtyři dostali návrh na vazbu

Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadrženo. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla večer policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala, že v korupční kauze je sedmnáct obviněných.
09:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

NKÚ má pochyby o výplatě zvýšených výdělků v justici, zvažuje kontroly

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.
před 1 hhodinou

Fiala řešil s obranou a Skupinou D údajný nelegální dovoz dronů na Ukrajinu

Zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis, na schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) „zahájili komunikaci“ a dohodli se, že v ní budou pokračovat. Předseda vlády schůzku svolal v reakci na některé informace médií a spekulace, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Uvedl, že je v zájmu bezpečnosti, aby se některé věci vyjasnily.
před 2 hhodinami

Černochová: Obrana má připravené projekty za až 2,3 procenta HDP

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.
09:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Investice do obrany jsou dobře vynaložené peníze, řekl Fiala

Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) jednali se zástupci obranného průmyslu. Po setkání Fiala sdělil, že investice do obrany jsou dobře vynaložené peníze, přispívají dle něj i k inovacím. Předseda vlády v pondělí uvedl, že je potřeba zásadně navýšit výdaje na obranu, a to na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Černochová v úterý na velitelském shromáždění sdělila, že resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP, dále by pak měl nárůst pokračovat rok od roku.
15:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Školám hrozí nedostatek učitelů, přibývat bude těch nekvalifikovaných

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.
před 4 hhodinami
Načítání...