Táborská pobočka Krajského soudu v Českých Budějovicích zmírnila podmíněné tresty dvěma mužům, kteří umístili nápisy urážející Romy u památníku v Letech. Podle krajského soudu se muži nedopustili trestného činu popírání a schvalování genocidy, za které je nepravomocně odsoudil Okresní soud v Písku. Krajský soud vyhodnotil jednání obou mužů jako výtržnictví. Prvního obžalovaného za to pravomocně odsoudil k podmíněným sedmi měsícům vězení, druhého pak k pěti měsícům. Oba tresty jsou ale podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho a půl roku. Původně dostali obžalovaní roční a osmiměsíční podmínku.
„Ze znění těchto textů nelze jednoznačně dovodit, že by jejich autor měl v úmyslu zpochybňovat nacistickou nebo jinou genocidu, explicitně takový názor nevyjadřují. Citované texty na genocidu Romů ani přímo neodkazují a dovozovat úmysl obžalovaných veřejně zpochybnit genocidu pouze na základě jejich příslušnosti k hnutí, které zcela zjevně vykazuje nacionalistické tendence, a z charakteru místa, kde texty zveřejnili, bez pochybností nelze,“ píše v novém rozsudku, který má ČT k dispozici, předseda senátu krajského soudu Zdeněk Pořízek.
Oba muži podle rozsudku v květnu roku 2018 umístili na informační cedule v areálu památníku v Letech u Písku nápis, který v zásadě tvrdil, že žádný Rom nepracuje. „Památník věnovaný posledním pracujícím Romům na území České republiky,“ zněl jeden z textů, který se na místě objevil.
K akci se následně na svém webu přihlásilo nacionalistické hnutí První republika, ve kterém oba muži působili. Rozsudek mimo jiné uvádí, že jeden z obžalovaných ještě pár měsíců před činem pracoval pro vězeňskou službu.
Nepravomocně odsouzeni za schvalování genocidy
Oba obžalované muže odsoudil loni v říjnu Okresní soud v Písku, kdy je nepravomocně uznal vinnými z trestného činu popírání a schvalování genocidy.
„Spáchali takový čin veřejně, přičemž z obsahu textu (…) je zjevné, že obžalovaní tímto svým výrokem zpochybňují nacistickou genocidu v období druhé světové války, která v českých zemích byla namířena i proti Romům,“ uvedl v odůvodnění písecký soudce Martin Král.
Podle něj je všeobecně známo, že byl na území vepřína v Letech v době druhé světové války zbudován tábor, do kterého byli v období mezi lety 1942 a 1943 umisťováni lidé romského etnika. „Následně tyto osoby byly eskortovány do vyhlazovacího tábora Osvětim 2 – Březinka,“ upřesnil Král v odůvodnění.
Okresní soud v Písku tak prvního z nich odsoudil k ročnímu trestu vězení, druhého pak k osmi měsícům. Oba tresty jim ale podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. S rozsudkem ale ani jeden z mužů nesouhlasil, a proto se proti němu odvolali.
Hrubá neslušnost a výtržnictví
Podle krajského soudu, který nyní na základě odvolání obžalovaným tresty pravomocně snížil, se ale muži schvalování genocidy nedopustili. Podle soudce Pořízka je nicméně nezpochybnitelné, že oba muži nápisy na pietní místo v Letech umístili.
„Pokud tedy obžalovaní na tomto místě instalovali texty, které jsou nepravdivé a vůči romskému etniku dehonestující, jejich jednání má v takovém kontextu charakter hrubé neslušnosti,“ uvedl Pořízek s tím, že muže bylo nutné odsoudit za výtržnictví.
Krajský soud zároveň ve svém zdůvodnění konstatuje, že texty tohoto typu „představují bohužel nemalou částí majoritní populace přijímaný a vyjadřovaný paušálně negativní postoj vůči tomuto etniku.“
Signál z mobilních telefonů prokázal, že byli na místě činu
Muže usvědčil signál z jejich mobilních telefonů i kamerový záznam. Oba před soudy svou vinu opakovaně odmítli. Podle krajského soudu je ale usvědčilo několik rozhodujících nepřímých důkazů. Naprosto stěžejní byl pro soud důkaz o signálu z jejich mobilních telefonů, který dokazuje, že se v danou dobu pohybovali na místě činu. Policie může taková data získat, pokud byl telefon v danou chvíli aktivní, tedy pokud byl skrze něj například uskutečněn hovor nebo se připojil do datové sítě.
Podle rozsudku muže usvědčil také kamerový záznam z místa činu, který zachycuje dvě osoby nesoucí cedule. Jedna z nich má přitom na sobě mikinu se znaky hnutí První republika. Stěžejní byla pro soud výpověď soudního znalce, který označil znaky chůze a tělesnou výšku obou obžalovaných za shodné s muži na videu.
Obžalovaní jsou podle Národní centrály proti organizovanému zločinu hlavními představiteli hnutí První republika. To je typické výrazným důrazem na českou etnicitu – Romové podle hnutí nejsou vnímáni jako součást českého národa. Soudy také označily výpověď obou obžalovaných za nevěrohodnou.
Z rozsudku, který má ČT k dispozici, také vyplývá, že jeden z obžalovaných pracoval 13 let jako příslušník vězeňské služby. Práce ve věznici zanechal v lednu 2018, tedy několik měsíců před danou událostí.
Z dokumentů také vyplývá, že muže už jednou soud pravomocně potrestal. A to v říjnu 2017, kdy ho Okresní soud v Jablonci nad Nisou odsoudil za porušení povinnosti strážní služby a za neuposlechnutí rozkazu ke třem měsícům vězení podmíněně odloženým na jeden rok. Podle spisu si při výkonu služby přehrával hudbu na telefonu, což je ve věznici zakázáno.
Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
