Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) očekává, že budou nemocnice v Česku čelit ještě zhruba deset dní mimořádnému náporu, ačkoli se podle něj již začíná projevovat efekt vyhlášených restrikcí. Již nyní je zátěž, které nemocnice čelí, větší než loni na podzim. Větší rozvolňování podle něj připadá v úvahu, bude-li hospitalizovaných pod tři tisíce, momentálně jich je přes osm tisíc. Blatný však slíbil, že v příštích týdnech bude zároveň zrychlovat očkování, v dubnu by měli zdravotníci podávat sto tisíc dávek denně.
Opatření začínají zabírat, nemocnice ale budou dál čelit extrémní zátěži, řekl Blatný
16 minut
Brífink ministra zdravotnictví Blatného 5. března
„Je teď velmi důležité – více než kdy jindy – dodržovat přijatá opatření. Zdá se, že začínají působit, a nesmíme v žádném případě nyní polevit,“ řekl Jan Blatný. O tom, že by zmírnění nárůstu nových případů bylo důsledkem nových opatření účinných od neděle, však ministr nepřesvědčil opozici.
„Nelze to tak interpretovat. (…) Efekt čísel bude v horizontu deseti dnů. Těžko může být v kratším horizontu,“ podotkl člen sněmovního zdravotnického výboru Vlastimil Válek (TOP 09). Doufá však, že restrikce opravdu budou mít zásadní vliv. „Pevně věřím, že opatření – ať jsou jakkoli pitomá – budou mít efekt v tom, že se sníží počet pacientů v nemocnicích,“ prohlásil.
Blatný ujistil, že pokud se situace začne zlepšovat, skončí před koncem března nejtvrdší opatření v podobě zákazu pohybu mezi okresy a ve volném čase i mezi obcemi, nelze však podle něj očekávat „masivní okamžité rozvolňování“. Větší rušení dalších opatření připadá podle ministra v úvahu ve chvíli, „kdy bude na lůžkách v nemocnicích kolem tří tisíc a méně osob“.
Hejtmani se chystají povolat do nemocnic posily, v Karlovarském kraji pomohou dobrovolníci
Momentálně je v nemocnicích podle dat ministerstva zdravotnictví víc než dvaapůlkrát tolik pacientů, než činí Blatného hranice rozvolňování. K pátečnímu ránu jich bylo 8153, z nich 1753 v těžkém stavu. Podle ministra zatím nápor na nemocnice neustane, očekává, že ještě zhruba deset dní do nich přijde každý den 600 až 700 lidí s covidem-19. „Téměř ve všech regionech je zátěž nemocnic extrémní a významně přesahuje maxima z podzimu 2020. Zátěž intenzivní péče zatím ještě narůstá a denně je nově diagnostikováno více než dva tisíce seniorních, zranitelných pacientů,“ zdůraznil.
Od čtvrtka začali hejtmani využívat novou možnost povolat do nemocnic posily z řad jiných zdravotníků, zejména ambulantních specialistů. Nastoupit by měli ve Středočeském kraji a nově i v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (ANO) se s regionálním sdružením ambulantních specialistů dohodl, že v nemocnicích pomůže 44 z nich.
Jejich povolání zvažuje i Pardubický kraj. „Jak jsem byl informován, nejde v tuto chvíli o lékaře, ale především o zdravotní sestry. Pokud bychom jich z ambulantního sektoru dostali desítky, tak jsme schopni otevírat další lůžka,“ uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Karlovarský kraj zatím pracovní povinnost nevyhlásí. Využije však pomoc 47 lékařů a 87 zdravotních sester, kteří se sami přihlásili. Nyní by je měly kontaktovat jednotlivé nemocnice. „Dáváme jim termín do úterý, pak budeme vědět, kolik z nich nastoupí,“ upřesnila mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková. Tamní nemocnice také připravují první pacienty pro převoz do Německa. Využijí tak zahraniční pomoc, kterou Česko v pátek aktivovalo.
Pardubický a Karlovarský kraj vyhlásily v minulých dnech stav hromadného postižení osob, kterým avizují omezení zdravotní péče kromě akutních případů, a nově tak učinily i všechny nemocnice v Plzeňském kraji. V regionu nejsou volná žádná lůžka určená pro infekční pacienty.
Totéž učinilo devět nemocnic ve Středočeském kraji – benešovská, čáslavská, kolínská, kutnohorská, mělnická, mladoboleslavská, nymburská, příbramská a rakovnická. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) uvedla, že kraj nevyhlásí celoplošný stav hromadného postižení, avšak bude dále oslovovat ambulantní specialisty, aby pomohli nemocnicím.
Podle Peckové pomáhá již nyní v krajských nemocnicích 69 vojáků, ti však mohou pracovat pouze na necovidových odděleních, protože ještě nejsou očkováni. Hejtmanka ovšem zdůraznila, že kraj nebude do výpomoci v nemocnicích nikoho nutit. Poté, co kraj dostal řadu odmítavých e-mailů, ujistila, že povolá pouze ty specialisty, kteří s tím budou souhlasit.
„Chápu, že každý má nějaký svůj obor a potřebuje se starat o svoje pacienty. Něco z toho vidím jako velmi důvodné, ale něco z toho nevidím jako příliš prioritní a měli bychom si uvědomit, že současná situace je opravdu vážná,“ uvedla. Také Plzeňský kraj zatím předpokládá, že požádá o pomoc pouze ty specialisty, kteří budou souhlasit.
Ministr Blatný oznámil, že se počítá i s převozy pacientů do zahraničí, později jeho úřad oznámil, že požádal o pomoc Německo, Polsko a Švýcarsko. První pacienty začaly k převozu přes hranice připravovat nemocnice v Karlovarském kraji.
Budeme spíš na obtíž, varují ambulantní specialisté
Sdružení ambulantních specialistů tvrdí, že zdravotníci bez potřebné kvalifikace by byli v nemocnicích spíš na obtíž. „My v každém případě v tuto chvíli čekáme na konkrétní kroky konkrétních hejtmanů, ono se o tom hodně mluví, ale nevím o tom, že by některý ambulantní specialista nebo jeho personál už dostal povolávací rozkaz. Podle toho, jak budou hejtmani jednat, budeme reagovat,“ přiblížil v ČT předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Uvedl, že hejtmanům poslalo sdružení dopis, ve kterém jim doporučují, jak by měli postupovat. „A stejně tak jsme oslovili své členy, kterým dáváme informaci, podle jakého zákona se postupuje, jaké mají možnosti, jak se eventuálně vyvinit z povinnosti, případně jakým způsobem mají postupovat, když nastoupí od nemocnice a pak se budou dožadovat třeba náhrady finančních ztrát,“ doplnil.
Zdůraznil, že zapojení v nemocnicích musí odpovídat kvalifikaci ambulatních lékařů, a v tom spatřuje problém. „My jsme přece jen z větší části starší, mnoho z nás pracuje v ambulanci už desítky let, současný provoz lůžkového zařízení neznáme, ani softwary, které se tam užívají. To znamená, byla by tam nutná adaptace,“ připomněl.
10 minut
Studio 6: Rozhovor s předsedou Sdružení ambulantních specialistů Zorjanem Jojkem
Dodal, že sdružení nese nelibě především to, že zatímco necovidové ambulance nemocnic zůstávají otevřené, tak oni mají ty své zavřít a být stahováni do nemocnic.
„Přitom v nemocničních ambulancích pracují lékaři, kteří jinak na těch lůžkách standardně slouží, takže prostředí znají. Nám by přišlo logičtější, i jsme to nabízeli, aby se nemocniční lékaři stáhli všichni k lůžkům a my jsme deklarovali, že převezmeme péči za ty pacienty, kteří hospitalizaci nepotřebují,“ uvedl.
Zdůraznil, že se sice aktuálně mluví o osmi tisících hospitalizovaných covid pozitivních pacientech, ale k nim ještě patří dvě stě tisíc dalších, kteří se léči ambulantně s různými komplikacemi. „A o ty my se staráme mimo naši klasickou práci. Ano, práce má jiné složení, ale musím odmítnout tvzení, že máme práce míň,“ dodal.
Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka (ČSSD) jsou ale ambulantní specialisté potřeba například na provádění testů nebo očkování. „Nemocnice dneska dělají úkoly, na které nebyly vůbec původně stavěny. Testují antigenní testy, PCR testy a zároveň očkují. My nemáme žádné lidi navíc, takže přesně na tyhle agendy, které normálně neprovádíme, jsme museli stáhnout personál z lůžkových oddělení nebo z ambulancí. A ti tam teď chybějí,“ zdůraznil v pátečních Událostech, komentářích. Doplnil, že nemocnice požádala pražský magistrát o pomoc zhruba padesáti ambulantních specialistů a padesáti sester.
Situace je ale jiná v menších zařízeních, jako je například Nemocnice Uherské Hradiště. „Ambulantních specialistů nemáme v okrese tolik. Takže musíme nerozkolísat systém a povolávat je opravdu velmi uváženě,“ upozornil ředitel Petr Sládek (ODS) s tím, že je nutná domluva mezi ambulantním specialistou a nemocnicí.
20 minut
Události, komentáře: Nemocnice jsou přeplněné, vláda schválila nasazení části studentů
Očkování zrychlí, v dubnu slibuje Blatný 100 tisíc podaných dávek denně
Ministr zdravotnictví ujistil, že restrikce nejsou všechno a že výrazně zrychlí očkování. V posledních dnech se již pohyboval počet podaných dávek kolem 30 tisíc denně oproti 15 až 20 tisícům z přechozích týdnů a nemá to tím skončit. „Cílem je, aby v průběhu března bylo denně očkováno 35 tisíc lidí, v průběhu dubna 100 tisíc denně,“ avizoval Jan Blatný. S tím také souvisí vyšší dodávky vakcín. V březnu by jich měl přijít milion, v dubnu dva miliony.
Příští týden by do Česka měla dorazit dodávka 15 tisíc vakcín z Francie, řekl po odpoledním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň vyzval k urychlení očkování, a to i o víkendech.
Z dosavadních 771 tisíc dávek bylo asi 20 tisíc podáno v ordinacích praktických lékařů, kterých se do očkování zatím zapojily dva tisíce. Blatný ovšem apeloval na lidi, kteří se již zaregistrovali do centrálního rezervačního systému, díky kterému dostanou vakcínu v nemocnici nebo velkokapacitním očkovacím centru, aby se nesnažili rezervaci zrušit a znovu se registrovat u praktika.
Že bude tempo dodávek a očkování výrazně vyšší než dosud, by však podle opozičního poslance Válka nemělo být nijak přelomovou informací. „Od září se dalo plánovat, kolik budeme ve kterém měsíci očkovat, protože jsme věděli, kolik budeme mít vakcín. Doufám, že strategie to kopíruje,“ zdůraznil. Opoziční expertní tým potom vyzval ministerstvo, aby zveřejnilo informace o objednaných dávkách vakcín, jejich struktuře a měsíčních dodávkách.
