Po 21. březnu by se mohlo zrušit omezení pohybu, o masivní rozvolňování ale nepůjde, uvedl Blatný

V Česku se ve čtvrtek prokázalo 14 554 nových případů covidu-19. Je to méně než v úterý a ve středu a také o něco méně než před týdnem. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že denní přírůstky nově nakažených se začínají stabilizovat a tak by po 21. březnu mohlo dojít k zrušení omezení pohybu. Nápor na nemocnice ale nepolevuje, zdravotníci se starají o dosud nejvyšší počty lidí s nemocí covid za roční trvání epidemie. Česko aktivovalo zahraniční pomoc a požádalo o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s covidem do Německa, Švýcarska a Polska. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

„Zátěž nemocnic je stále extrémní ve všech regionech. Podle vývoje nakažených bude v průběhu dalších deseti dní do nich přicházet dalších šest set až sedm set pacientů,“ uvedl v pátek k aktuální epidemické situaci ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). 

Vývoj populační zátěže však podle něho přestal eskalovat a začíná se stabilizovat. Pokud se situace zlepší, bude možné po 21. březnu zrušit ta nejstriktnější opatření, jako je například omezení pohybu v katastru obce. Nebude se ale jednat o masivní rozvolňování, dodal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ve sněmovně ale řekl, že lidé nemají počítat s rozvolněním protiepidemických opatření po ukončení nynějších omezení. Současný lockdown vyhlásila vláda od začátku března na dobu tří týdnů. 

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou nyní dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně, návrh zákona podepsal v pátek prezident Miloš Zeman. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.  

Podle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je v Česku na základě počtu nakažených za posledních 14 dní nejhorší situace ze zemí Evropské unie. Konkrétně má země 1395 případů na sto tisíc obyvatel, před týdnem byl tento údaj 1120. Za Českem je s 1038 případy Estonsko (před týdnem 703) a Slovensko (nyní 561, před týdnem 526).

Nejhorší epidemická situace je nyní na Kolínsku, kde na sto tisíc obyvatel připadá 1302 nově potvrzených případů za posledních sedm dní. Následuje Tachovsko s 1216 novými případy na sto tisíc obyvatel za týden.

Nápor na nemocnice nepolevuje

Nápor na nemocnice v Česku je nadále velký, ve čtvrtek bylo hospitalizováno 8153 lidí s covidem, tedy o 261 méně než ve středu, ale o sedm set více než před týdnem. V těžkém stavu je 1735 z nich. 

Kapacita intenzivní péče se blíží vyčerpání. Karlovarský kraj nemá aktuálně žádná volná lůžka na ARO a JIP pro pacienty s covidem, Plzeňský má jedno lůžko, Liberecký dvě a Pardubický tři lůžka. Méně než deset lůžek má i Středočeský a Ústecký kraj. V celém Česku je 159 volných lůžek intenzivní péče pro covidové pacienty, vyplývá z dat ministerstva.

Česká republika zároveň v pátek odpoledne aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid do Německa, Švýcarska a Polska, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

Při zvyšování nemocničních kapacit je problém především v nedostatku personálu. Kraje tak mají od čtvrtka možnost povolat do nemocnic zdravotníky z ambulancí. V pátek také vláda rozhodla o nařízení pracovní povinnosti některých studentů středních a vysokých škol. Díky vyššímu počtu personálu by pak zdravotnická zařízení případně mohla otevřít další oddělení pro péči o covidové pacienty.  

První hejtmani tak ve čtvrtek už využili nové možnosti povolat do nemocnic ambulantní specialisty. Nastoupit by měli ve Středočeském kraji, o jejich využití jedná také Jihomoravský, zvažuje to i Pardubický kraj.

Tempo očkování zrychluje

V Česku nadále pokračuje očkování proti novému typu koronaviru, které začalo 27. prosince. Obě potřebné dávky dostalo přibližně 255 tisíc lidí, zdravotníci dosud aplikovali  přes 771 tisíc dávek. V Česku žije 10,7 milionu obyvatel.

V březnu má do Česka podle Blatného dorazit přes milion dávek vakcíny, z toho zhruba sedm set tisíc od Pfizer/BioNTech a v dubnu pak celkově dva miliony dávek, potvrdil. A dodal, že není třeba si schovávat očkovací látku na druhou dávku, protože vakcíny budou dodávány pravidelně. Cílem je podle něho v březnu podávat alespoň 35 tisíc dávek vakcíny denně, v dubnu pak sto tisíc.

Tempo očkování v Česku podle ministra zdravotnictví zrychluje, a to i díky tomu, že se do něj zapojilo přes dva tisíce ordinací praktických lékařů. Zaregistrovalo se u nich přes 120 tisíc lidí. Ve čtvrtek bylo naočkováno 31 376 lidí, tedy dosud nejvíce.

Zahraniční vakcíny bez povolení zatím nebudou

Česko nezačalo jednat s Čínou o dodávce vakcíny Sinopharm. Po jednání vlády to řekl v pátek premiér Andrej Babiš (ANO). Potvrdil ale, že žádal prezidenta Miloše Zemana, aby čínského prezidenta v této věci kontaktoval.

Ministr zdravotnictví Blatný přitom opakovaně řekl, že všechny používané vakcíny proti covidu-19 musí být registrovány Evropskou komisí na základě doporučení Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Také Babiš preferuje, aby čínský výrobce požádal o registraci v EU. Pokud by používání ruské nebo čínské vakcíny v Česku umožnilo ministerstvo zdravotnictví, bylo by očkování těmito látkami podle premiéra dobrovolné.

Hrad tento týden uvedl, že o dodávku čínské vakcíny Sinopharm požádal Zeman na žádost premiéra Babiše, dopisem se obrátil přímo na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Virtuálně se spolu nedávno setkali na summitu Číny s některými evropskými zeměmi. Si těmto zemím údajně slíbil, že pokud budou mít o čínskou vakcínu zájem, pokusí se jim vyhovět.

Zemanovu žádost podle Hradu čínský prezident odsouhlasil a postoupil čínským úřadům. Nyní by tak mělo záležet na tom, zda Česká republika prostřednictvím ministerstva zdravotnictví projeví o využití vakcíny zájem.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedla, že „ve věci vakcíny Sinopharm aktuálně ministerstvo žádnou aktivitu nevyvíjí“. Podle ní je ale ministr informován o krocích, které prezident a premiér vyvíjejí ve snaze získat kromě čínské vakcíny také ruskou očkovací látku Sputnik V.

Pokud by Česko chtělo používat ruskou nebo čínskou vakcínu, které nemají registraci pro používání v EU, muselo by jim ministerstvo zdravotnictví udělit výjimku. Před tím by požádalo o odborné stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten ale podle své mluvčí Kláry Brunclíkové k čínské vakcíně zatím žádné informace nemá.

V případě Sputniku V, o který Rusko požádal také Zeman, se SÚKL začal na žádost Úřadu vlády předběžně zabývat dostupnými informacemi o této vakcíně. Brunclíková zdůraznila, že se ale nejedná o zahájení oficiálního procesu.

„V případě, že nás ministerstvo zdravotnictví osloví, jsme připraveni poskytnout odbornou součinnost a na základě podkladů stanovisko vypracovat. Nezbytnou podmínkou je však dodání veškeré potřebné dokumentace ze strany výrobce. Taková žádost ale dosud nepřišla,“ dodala Brunclíková. EMA tento týden oznámila, že zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny. Posouzení může trvat i několik měsíců.