Kraje uvažují o zapojení ambulantních specialistů do přetížených nemocnic

Nahrávám video
Události: Přetížené nemocnice
Zdroj: ČT24

Středočeský kraj povolá do nemocnic ambulantní specialisty, aby pomohli s péčí o pacienty s covidem-19. Oznámila to hejtmanka Petra Pecková (STAN). Osm středočeských nemocnic vyhlásilo stav hromadného postižení osob, což značí, že kvůli nedostatku personálu výrazně omezují péči. Pro celé území ale tento stav kraj vyhlašovat nebude. Pravomoc povolat do nemocnic zdravotnický personál například z ordinací ambulantních specialistů dala ve středu krajům vláda. Možnost nyní zvažuje i Pardubický kraj.

V nemocnicích bylo ve středu 8231 lidí s covidem, o 253 méně než v úterý, ale o tisíc více než před týdnem. V těžkém stavu je přes 1700 z nich. Statistiky hospitalizovaných na webu ministerstva nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, takže celkové počty obsazených lůžek jsou vyšší.

Hejtmani a pražský primátor mohou nově do nemocnic povolat lékaře a další zdravotníky s výjimkou praktických lékařů či gynekologů a Středočeský kraj se k tomu již chystá. „Určitě budeme ambulantní specialisty povolávat, ale teď děláme jejich analýzu a budeme je v průběhu dnešního dne (čtvrtka) oslovovat,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková. 

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka je jejich nasazení problematické. Podle něj by se totiž na jiný druh práce museli nejprve adaptovat, a to i týdny. Stát by měl nejdřív vysvětlit, proč do nemocnic nepovolá lékaře, kteří slouží v nemocničních ambulancích a kteří jsou zvyklí sloužit u lůžek, uvedl.

Zopakoval také, že ambulantní specialisté jsou připraveni převzít péči o všechny pacienty, kteří docházejí do nemocničních ambulancí. „Nemocnicím odlehčíme a nikdo nebude riskovat tím, že nás bude nutit dělat práci, kterou neděláme denně, tedy museli bychom se na ni možná týdny adaptovat,“ dodal Jojko.

Benešovská nemocnice už si takovou pomoc vyzkoušela během jarní vlny pandemie. „Praktičtí lékaři jsou u nás zapojováni do služeb na lékařské služby první pomoci nebo je můžeme využít v očkovacím centru,“ řekl ČT ředitel benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie Roman Mrva. S tím, že větší část ambulantních lékařů z okresu v nemocnici pohotovost lékařské služby první pomoci (LSPP) slouží. „Nemocnici znají, takže pro nás to zaškolení vlastně není žádný problém a tito lidé u nás mohou pracovat prakticky okamžitě,“ dodal.

Nahrávám video
Studio ČT24: Ředitel benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie Roman Mrva k aktuální situaci
Zdroj: ČT24

Pardubický kraj

O pomoc v nemocnicích zřejmě požádá ambulantní sektor také Pardubický kraj. V budoucnu by mohli být povoláni i praktičtí lékaři, uvedl ve čtvrtek na svém facebookovém profilu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Lůžková kapacita nemocnic je téměř vyčerpaná a chybí zdravotnický personál.

„Osobně budu navrhovat, aby ambulantní sektor byl zapojen po jednotlivých službách, a to tak, že lékař či jiný zdravotník by po vzájemné dohodě s poskytovatelem zdravotní péče mohl sloužit příkladně jednu či dvě služby měsíčně,“ uvedl Netolický. Zdůraznil, že kraj nebude požadovat pracovníka na celý úvazek.

Zda a jak výrazně místní nemocnice potřebují doplnit personál, nyní zjišťují Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Informovali o tom hejtmani Petr Kulhánek (za STAN) a Ivo Vondrák (ANO). Stejně tak osloví nemocnice i hlavní město, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Jednat bude i se zástupci lékařských organizací.

Pomoc by přivítala nemocnice v Motole nebo Fakultní Thomayerova nemocnice. Dostatek lidí má zatím Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) a Všeobecná fakultní nemocnice (VFN).

Povinnost by měla nařídit vláda, míní Grolich

O tom, že hejtmani mohou kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s nemocí covid-19 nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou například praktiků a gynekologů, rozhodla vláda ve středu. 

„My to určitě chceme a potřebujeme, jenom by bylo lepší, kdyby to vyhlásila celoplošně vláda,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podle něj to má dva důvody. „Jednak by to bylo stejné po celé České republice, a pokud to vyhlásíme my, šly by náklady za krajem, ale nikdo nám na to nedá peníze,“ dodal. 

Komora nabízí pomoc při povolávání lékařů

Pomoc  s organizací povolávání ambulantních zdravotníků do nemocnic nabízí hejtmanům Česká lékařská komora. Pokud má pomoc dávat smysl, nesmí být podle komory chaotická. Zdravotníci, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, by byli v nemocnicích spíše na obtíž. Komora to uvedla v prohlášení svého prezidenta Milana Kubka. 

„Ambulance tvoří první linii obrany našeho zdravotnictví. Po jejím vyklizení se pacienti neuzdraví, jen se nahrnou do beztak již přeplněných nemocnic. Každý by měl dělat to, co umí. V současnosti je nejenom práce praktických lékařů, ale i většiny ambulantních specialistů nenahraditelná,“ uvedla komora. Trvá také na tom, že výpomoc musí být dobrovolná a zdravotníci musí dostat finanční kompenzace ztrát, které vzniknou při uzavření ordinací.

Stav hromadného postižení

Stav hromadného postižení osob vyhlásily ve středu tři středočeské nemocnice – benešovská, kolínská a mladoboleslavská. Ve čtvrtek se připojila zařízení v Kutné Hoře, Mělníku, Nymburku, Rakovníku a Příbrami.

„Nejsme schopni dostát právních rámců, které jsou dané personální vyhláškou, protože tyto zdroje jsou vyčerpány. Tímto oznámením deklarujeme, že se budeme starat o všechny covidové pacienty, jak jen budeme moci, ale může dojít ke snížení úrovně péče,“ uvedl ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada.

Podle něj je po tomto oznámení péče v nemocnici v režimu, který by se dal nazvat medicínou katastrof. Dodal ale, že akutní péče o necovidové pacienty je bez jakéhokoliv omezení. Zařízení nyní uzavře jedno z lůžkových oddělení chirurgie, tím přibude zhruba dvacet covidových lůžek.

I v Příbrami potvrzují, že lůžka více obsazují mladí a jinak zdraví lidé. „Máme tady ročník 91, ročníky 75, to jsou lidi, kteří nemají žádné zásadní přidružené choroby,“ říká zástupce primáře oddělení ARO v příbramské nemocnici Martin Čermák.

V Mladé Boleslavi uvolňují oddělení následné péče. Čtrnáct sester a dvanáct sanitářů se odsud přesune na covidové oddělení. Otevřít tam díky tomu budou moci dalších dvacet lůžek.

Náročné dny hlásí i kolínská nemocnice. Denně přijmou dvacet pět covidových pacientů. Plná jsou i lůžka intenzivní péče. „Pokud se nám podaří několik lidí vylepšit a přeložit, tak okamžitě jsou v zásobě pacienti, kteří ta lůžka obsazují,“ popisuje předseda představenstva v Oblastní nemocnici Kolín Petr Chudomel.

Stav hromadného postižení osob ale kraj podle hejtmanky Peckové pro celé území vyhlašovat nebude. Podle situace o tom budou rozhodovat jednotlivé nemocnice, uvedla po jednání krizového štábu. „Rozhodli jsme, vzhledem k tomu, jak je Středočeský kraj rozlehlý a kolik zdravotnických zařízení má, že budeme akceptovat, že to jednotlivá zdravotnická zařízení vyhlašují postupně podle situace v tom konkrétním zařízení,“ zdůvodnila.

Stav hromadného postižení osob vyhlásily celoplošně v minulých dnech již Pardubický a Karlovarský kraj.

Ředitel benešovské nemocnice Mrva ujistil, že je stav hromadného postižení spíše organizační záležitost. „Pacienti – ať covidoví nebo necovidoví – nepoznají žádnou změnu. Je to režim, kdy využíváme personál tak, abychom se o všechny pacienty postarali,“ uvedl.

Dodal, že nemocnice nyní poskytuje „nezbytně nutnou péči“, takže například neoperuje náhrady kyčelních kloubů, ale operuje úrazy, onkologii nebo uskřinuté kýly. Kdo však má kýlu neuskřinutou, musí počkat. „Nemáme personální kapacity, abychom mohli zajistit intenzivní pooperační péči,“ ozřejmil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 24 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 56 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami
Načítání...